František Jan Strašlipka (19. února 1891 Hostivice – 21. září 1949 Veselí nad Lužnicí) byl český voják, důstojnický sluha, který sloužil za první světové války u 91. pěšího pluku, a ochotnický divadelník. Byl jedním z předobrazů pro postavu vojáka Josefa Švejka v románu Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války Jaroslava Haška.
Životopis Mládí Narodil se 19. února 1891 v Hostivici čp. 82 v početné rodině Jakuba Strašlipky a Františky Strašlipkové, rozené Volfové. Otec pracoval v místním kamenolomu a rodina měla celkem čtrnáct dětí. František od dětství pomáhal s těžkou prací v lomu i při sekání luk. Po obecné škole se nejprve učil v továrně na šrouby a nýty, ale po těžkém zranění otce nastoupil místo něj do kamenolomu. Později pracoval jako topič ve zličínské cihelně a následně v ruzyňském cukrovaru.
První světová válka a předloha Švejka Na vojenskou službu nastoupil u 91. pěšího pluku v Českých Budějovicích. Za první světové války se stal osobním sluhou nadporučíka Rudolfa Lukase, velitele 11. pochodové roty. Právě prostřednictvím Lukase se dostal do blízkosti Jaroslava Haška, který u stejné roty působil jako jednoroční dobrovolník. Strašlipka se stal jedním z předobrazů Haškova Josefa Švejka. Nešlo však o jedinou inspiraci. Postava byla vytvořená kombinací Haškových zkušeností, skutečných lidí a autorovy fantazie. Strašlipka se s Haškem účastnil bojů na východní frontě. Při bojích v červenci 1915 u Sokalu byl za statečnost vyznamenán bronzovou medailí. Na seznamu vojáků vyznamenaných po bojích je vedle Strašlipky uveden také Jaroslav Hašek, který získal stříbrnou medaili. Hašek dokonce ve své básni „V reservě“ z roku 1915 přímo zmiňuje „Strašlipkovy staré anekdoty“.
Podle pozdějších vzpomínek jeho sourozenců se po válce snažil společně s bratrem Janem uniknout dalšímu nasazení a dostat se do ruského zajetí. Badatel Jaroslav Šerák však některé části této rodinné vzpomínky zpochybňuje a upozorňuje například na doklady o Strašlipkově pohybu v roce 1918.
Pozdní život a smrt Dne 16. dubna 1918 se v Hostivici oženil s Marií Burdovou. Po válce získal zaměstnání jako topič u státních drah. V Hostivici si s manželkou pořídil domek, který postupně opravoval. Zapojil se také do společenského života: hrál v ochotnickém divadle Hlahol a působil ve výboru pro výstavbu dělnického domu. Na jeho stavbu pomáhal získat finanční podporu i jeho bývalý velitel Rudolf Lukas. Dělnický dům v Hostivici byl otevřen v říjnu 1927. Později se Strašlipka pokusil provozovat hostinec v Pleteném Újezdě, ale podnikání se mu příliš nedařilo. Nadále pracoval jako železničář a nakonec byl přeložen do Veselí nad Lužnicí, kde také 21. září 1949 zemřel ve věku 58 let a byl zde i pochován.
Reference
Kategorie:Rakousko-uherské osobnosti první světové války Kategorie:Čeští divadelní herci Kategorie:Čeští dělníci Kategorie:Narození v roce 1891 Kategorie:Narození 19. února Kategorie:Narození v Hostivici Kategorie:Úmrtí v roce 1949 Kategorie:Úmrtí 21. září Kategorie:Úmrtí ve Veselí nad Lužnicí Kategorie:Pohřbení ve Veselí nad Lužnicí Kategorie:Muži