Eiríkr Hákonarson či v modernizované podobě Erik Håkonsson, zvaný též Erik z Lade, Erik z Hlathiru nebo Jarl Eirik, byl norský šlechtic, hrabě z Lade a Northumbrie a guvernér (faktický vládce) Norska v letech 1000–1012, tedy poté, co zemi ovládli Dánové. Svou funkci držel spolu s bratrem Sveinnem Hákonarsonem (Sweynem Haakonssonem). Tuto funkci po nich převzal Eiríkrův syn Hákon Eiríksson. Eiríkr byl synem Haakona Sigurdssona a bratrem Aud Haakonsdottir z Lade, patrně manželky švédského krále Erika Vítězného. Zúčastnil se na dánsko-švédské straně bitvy u Svolderu (1000), v níž norský král Olaf I. Tryggvason ztratil kontrolu nad zemí. S Olafem měl Eiríkr spor, kvůli němuž pak žil v exilu ve Švédsku. Již předtím žil v Dánsku, kde měl blízko ke králi Haraldovi I., než se tento obrátil ke křesťaství (Eiríkr byl velkým obhájcem pohanství, byť některé ságy tvrdí, že nakonec křesťanství přijal, byť jen formálně). Po roce 1015 se též zúčastnil dobývání Anglie Knutem Velikým. Podle legend v mládí též plenil Kyjevskou Rus (měl vypálit Staraju Ladogu) a Estonsko.
Reference
Kategorie:Norská hrabata Kategorie:Norští válečníci Kategorie:Vikingové Kategorie:Muži