Leopoldovo či Leopoldinské křídlo či trakt císařského paláce Hofburgu ve Vídni, je barokní budova, které spojuje Amalienburské křídlo paláce se Švýcarským křídlem. Výstavba byla realizována v 60. letech 17. století za panování císaře Leopolda I., jehož jméno budova nese.

Historie V době monarchie Autorem architektonického návrhu stavby byl italský architekt Filiberto Lucchese a stavbu provedli italští stavitelé, sourozenci Carlo Martino Carlone, Domenico Carlone a Silvestro Carlone. Velká zakázka na dodávky kamene a zednické práce byla zadána mistrům Ambrosiovi Ferrethimu a Camillovi Rezimu z Kaisersteinbruchu.Herr Meister Ambrosius Ferrethi, Heiligenkreuzer Untertan und Richter in Steinbruch. In: Helmuth Furch, Mitteilungen des Museums- und Kulturvereines Kaisersteinbruch. Nr. 38, 1995, S. 12–48. ISBN 978-3-9504555-3-3. Na výstavbě a výzdobě objektu se podílelo mnoho dalších umělců té doby.

Stavební dokumenty, účty a výkresy jsou uvedeny v camerale a uloženy v Hofkammerarchivu. Jedná se o záznamy o vytvoření velké římsové desky na vnějších stranách, schodiště a portál z tvrdého kaisersteinu na průčelí. Vídeňský kamenický mistr Urban Illmayr měl na starosti opracování „měkkého“ kamene. Na západním okraji Leopoldinského křídla se nachází komorní kaple sv. Josefa, kterou v roce 1772 nechala celkově zrekonstruovat Marie Terezie.

Po skončení druhého obléhání Vídně Turky v roce 1683 bylo křídlo přestavěno podle návrhu Giovanniho Pietra Tencally, bylo přistavěno patro a celá budova barokizována. V roce 1752 mistři kameníci Elias Hügel a Johann Baptist Regondi přistavěli balkon. Pod Leopoldinským a Amalienburským křídlem se také nacházel rozsáhlý vinný sklep Hofburgu a v Leopoldinském křídle nacházela „tajná zasedací místnost rady“.

Císař František Josef I. zde pronesl svůj inaugurační projev na zasedáních rakousko-uherské delegace. V této místnosti složil 28. června 1900 tehdejší následník trůnu František Ferdinand a synovec Františka Josefa, „přísahu zřeknutí se“ a vzdal se svého následnického práva i jménem své budoucí (nerovnorodé) manželky Žofie Chotkové a svých potomků.

V době republiky Od roku 1923 až do svého rozpuštění po anexi Rakouska v roce 1939 sídlil v osmi reprezentativních místnostech Leopoldinského křídla vlivný Německý klub, jehož orientace sahal od německého nacionalismu až po nacionální socialismus. Členy spolku působil např. spolkový prezident Michael Hainisch (1920 až 1928) a nejméně patnáct dalších členů meziválečné vlády, jakož i několik členů červencového puče.

Od konce roku 1946 se v Leopoldinském křídle nacházejí kanceláře rakouského spolkového prezidenta a prezidentské kanceláře, které se dříve nacházely v křídle spolkového kancléřství naproti náměstí Ballhausplatz.

V tomto křídle se nachází také policejní služebna v Hofburgu.Polizeiinspektion Hofburg (Hauswachzimmer) auf der Website polizei.gv.at.

Reference

Kategorie:Paláce ve Vídni