Antoine Rossignol (kolem 1589–1600, Albi – 1682, Juvisy-sur-Orge) byl francouzský matematik, kryptolog, kryptoanalytik a zakladatel francouzské kryptologické tradice a vojenského zpravodajství. Působil jako dvorní kryptoanalytik králů Ludvíka XIII. a Ludvíka XIV. a kardinálů Richelieua a Mazarina. Je považován za jednoho z nejvýznamnějších kryptologů historie a otce zakladatele moderních tajných služeb.
Mládí a zlomový úspěch u Réalmontu Narodil se v jihofrancouzském městě Albi. O jeho mládí se dochovalo málo zpráv, vykazoval však mimořádné matematické nadání.
Zlom v jeho životě nastal v roce 1626 během hugenotských válek. Královské vojsko tehdy obléhalo protestantské město Réalmont. Francouzským vojákům se podařilo zachytit šifrovaný dopis, který obránci města posílali svým spojencům s prosbou o pomoc. Tehdy šestatřicetiletý Rossignol, který žil nedaleko, zprávu během několika hodin úspěšně dešifroval. Ukázalo se, že munice a zásoby v Réalmontu jsou téměř vyčerpány a město bez okamžité pomoci padne.
Kardinál Richelieu nechal dopis vrátit obráncům města i s Rossignolovým jasným překladem. Hugenoti pochopili, že jejich situace je prozrazena a vzdali se bez dalšího krveprolití.
Působení u královského dvora Tento úspěch okamžitě zajistil Rossignolovi pozornost nejvyšších míst a katapultoval jej mezi klíčové osoby francouzského státu. Kardinál Richelieu jej jmenoval „státním poradcem“ a udělil mu exkluzivní roli královského kryptoanalytika. Rossignol se stal klíčovou postavou francouzské zahraniční politiky – dešifroval zachycené zprávy cizích mocností i domácích rebelů, čímž dával francouzské koruně obrovskou strategickou výhodu.
Po smrti Richelieua a krále Ludvíka XIII. pokračoval v práci pro kardinála Mazarina a následně pro samotného krále Ludvíka XIV. (Krále Slunce).
Cabinet Noir a Velká šifra Na dvoře Ludvíka XIV. ve Versailles stál Rossignol u zrodu instituce zvané Cabinet noir (Černý kabinet). Jednalo se o přísně utajovaný úřad, který systematicky otevíral, kopíroval a dešifroval diplomatickou i soukromou korespondenci. Šlo o přímého předchůdce moderních zpravodajských služeb.
Vzhledem k tomu, že Rossignol věděl, jak snadno dokáže cizí šifry prolomit, rozhodl se pro Francii vytvořit systém, který by byl nezranitelný. Společně se svým synem Bonaventurou Rossignolem vyvinul tzv. Velkou šifru (Grand Chiffre).
Tento systém na rozdíl od tehdy běžných šifer nešifroval jednotlivá písmena, ale celé slabiky a slova, která nahrazoval číselnými kódy (obsahoval jich celkem 587). Systém navíc obsahoval záměrné chytáky (například čísla, která mazala předchozí slabiku, nebo kódy bez jakéhokoliv významu), což činilo jakoukoliv frekvenční analýzu neúčinnou.
Smrt a odkaz Antoine Rossignol zemřel v roce 1682 jako velmi bohatý a vážený muž. Jeho potomci pokračovali v kryptologické práci pro francouzskou korunu po několik generací. Skonal na svém panství v Juvisy-sur-Orge u Paříže. Zámek, kde jej navštívil osobně i král Ludvík XIV., byl zcela zničen při bombardování v roce 1944. Na jeho místě se dnes nachází budova městské radnice. Dochovaná zůstala pouze část terénních struktur zahrady (např. terasa ve tvaru podkovy) a některé prvky zahradní architektury.
Jeho Velká šifra byla tak dokonalá, že po vymření jeho rodové linie zapomněli klíč i samotní Francouzi. Desítky let tak zůstávaly královské archivy z doby Ludvíka XIV. zcela nečitelné. Šifru dokázal prolomit až v roce 1893 (tedy po více než 200 letech) francouzský vojenský kryptolog Étienne Bazeries.
Kategorie:Francouzští kryptografové Kategorie:Francouzští matematici Kategorie:Francouzské osobnosti 17. století Kategorie:Narození v 16. století Kategorie:Úmrtí v roce 1682 Kategorie:Narození v Albi Kategorie:Úmrtí v Paříži Kategorie:Osoby s nejistým datem narození Kategorie:Muži