Maximilian Woat (od 1899 von Woat) (12. října 1838 Lukavice – 29. března 1919 Vídeň) byl rakousko-uherský generál. V c. k. armádě sloužil od roku 1857 u ženistů a zúčastnil se dvou válečných tažení. Později byl důstojníkem generálního štábu a jako technický odborník se podílel na modernizaci pevností po celé monarchii. V závěru kariéry zastával funkci vrchního stavebního inženýra na ministerstvu války (1896–1902). V roce 1897 získal hodnost polního podmaršála a v roce 1899 byl povýšen do šlechtického stavu. Po odchodu do penze (1902) žil v soukromí ve Vídni.
Životopis náhled|vlevo|Polní podmaršálek Maximilian von Woat (fotografie v týdeníku Sport und Salon, 1901) Narodil se v Čechách a po absolvování Technické vojenské akademie (Genie-Akademie) vstoupil do armády v roce 1857 jako poručík u 7. batalionu ženistů.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1859; Vídeň, 1859; s. 324, 332 dostupné online V roce 1859 se zúčastnil války se Sardinií a téhož roku získal hodnost nadporučíka. V Itálii se poté podílel na budování opevnění a v letech 1861–1862 absolvoval vyšší kurz pro důstojníky dělostřelectva.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1863; Vídeň, 1863; s. 503 dostupné online Během války s Itálií v roce 1866 byl přidělen k ženijnímu štábu ve Veroně. Téhož roku byl povýšen na kapitána a v dalších letech působil jako důstojník generálního štábu, mimo jiné v Komárně.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1868; Vídeň, 1868; s. 582 dostupné online Po roce 1869 se podílel na modernizaci pevností v Jarosławi a Terezíně.Biografie Maximiliana Woata in: Sport und Salon, 23. listopadu 1901; Vídeň, 1901; s. 7 dostupné onlineKais. Königl. Militär Schematismus 1871; Vídeň, 1871; s. 693 dostupné online V roce 1871 byl přidělen k ředitelství vojenských staveb ve Vídni a na generálním štábu působil od roku 1875 v železniční sekci.Kais. Königl. Militär Schematismus 1877; Vídeň, 1876; s. 150, 562 dostupné online V roce 1880 byl v hodnosti majora přeložen do okupované Bosny a Hercegoviny, kde se podílel na budování opevnění a železnic v Sarajevu,Kais. Königl. Militär Schematismus 1883; Vídeň, 1883; s. 693 dostupné online následně byl přidělen k velení ženistů v Temešváru.Kais. Königl. Militär Schematismus 1885; Vídeň, 1884; s. 708 dostupné online
V roce 1884 byl povýšen na podplukovníka s přidělením k velení ženijních jednotek ve Vídni,Kais. Königl. Militär Schematismus 1888; Vídeň, 1887; s. 728 dostupné online kde se později podílel na budování nových kasáren. Mezitím získal hodnost plukovníka (1889).Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1890; Vídeň, 1889; s. 149, 754 dostupné online K datu 1. května 1894 obdržel hodnost generálmajora a stal se velitelem ženistů u 2. armádního sboru ve Vídni. Ve funkci vrchního stavebního inženýra (General-Bau-Ingenieur) později působil na ministerstvu válkySchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1896; Vídeň, 1895; s. 82, 131 dostupné onlineHof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1896; Vídeň, 1895 s. 234 dostupné online a ke dni 1. listopadu 1897 byl povýšen na polního podmaršála.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1898; Vídeň, 1897; s. 152 dostupné online Ve Vídni v té době bydlel v ulici Landesgerichtstraße 12 ve čtvrti Innere Stadt.Adolph Lehmann's allgemeiner Wohnungs-Anzeiger: nebst Handels- u. Gewerbe-Adressbuch für d. k.k. Reichshaupt- u. Residenzstadt Wien 1898; Vídeň, 1898; s. 1302 dostupné online Nadále zastával funkci vrchního stavebního inženýra na ministerstvu války.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1901; Vídeň, 1900; s. 258 dostupné online K datu 1. května 1902 byl penzionován.SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 204 dostupné online
Po odchodu do výslužby se trvale usadil ve Vídni,Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1903; Vídeň, 1902; s. 175 dostupné online kde bydlel v ulici Pfeilgaße 20 ve čtvrti Josefstadt.Adolph Lehmann's allgemeiner Wohnungs-Anzeiger: nebst Handels- u. Gewerbe-Adressbuch für d. k.k. Reichshaupt- u. Residenzstadt Wien; Vídeň, 1918; s. 1478 dostupné online Zemřel 29. března 1919 ve věku 80 let.
S manželkou Luisou (1851–1913), rodačkou z Prahy, měl dvě děti, dceru Marii a syna Maximiliana, důstojníka c. k. armády. Luisa s manželem Maximilianem jsou pochováni na hřbitově ve vídeňské čtvrti Dornbach.Hřbitov Dornbach na webu austriasites.com dostupné online
Tituly a ocenění V roce 1899 byl povýšen šlechtického stavu s titulem rytíř (Ritter von Woat). Během služby v armádě získal několik vyznamenání.Ruhestands-Schematismus der Österreichisch-Ungarischen Armee für 1914; Štýrský Hradec, 1914; s. 37 dostupné online
60x60pixelů Válečná medaile (1873) 60x60pixelů Řád železné koruny III. třídy (1882) 60x60pixelů Služební odznak pro důstojníky II. třídy (1892) 60x60pixelů Jubilejní pamětní medaile (1898) 60x60pixelů rytířský kříž Leopoldova řádu (1902) 60x60pixelů Vojenský jubilejní kříž (1908)
Odkazy Reference
Literatura DUSCHNITZ, Alexander: Der Oberste Kriegsherr und sein Stab 1908; Vídeň, 1908; s. 96 dostupné online VAVŘÍNEK, Karel: Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2016; Praha, 2012; s. 454–455 (heslo Woat) ISBN 978-80-904241-7-3
Kategorie:Rakousko-uherští generálové Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Osobnosti prusko-rakouské války Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Vojenského jubilejního kříže Kategorie:Nositelé Vojenské záslužné medaile (Rakousko) Kategorie:Narození 12. října Kategorie:Narození v roce 1838 Kategorie:Úmrtí 29. března Kategorie:Úmrtí v roce 1919 Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Pohřbení ve Vídni Kategorie:Muži