Ferenc Bihar de Barabásszeg ( Franz Bihar von Barabásszeg, barabásszegi Bihar Ferenc) (20. prosince 1847 Debrecín – 17. května 1920 Budapešť) byl rakousko-uherský generál maďarského původu. V c. k. armádě sloužil od roku 1866 u ženistů, později zastával vyšší posty v uherské zeměbraně. V letech 1905–1906 vykonával funkci ministra zeměbrany v uherské vládě a v roce 1906 byl penzionován v hodnosti polního zbrojmistra.
Životopis náhled|vlevo|Fotografie Ference Bihara v týdeníku Das interessante Blatt (1905) Absolvoval vojenskou akademii v Louce u Znojma a v roce 1866 vstoupil do armády v hodnosti poručíka u ženistů. Zúčastnil se prusko-rakouské války (1866) a v následujících letech sloužil v pevnosti v Komárně. Absolvoval kurz pro důstojníky dělostřelectva v roce 1870 získal hodnost nadporučíka. V letech 1872–1874 si doplnil vzdělání na Válečné škole (K.u.K. Kriegsschule) ve VídniDie K. Und K. Kriegsschule 1852–1902; Vídeň, 1903; s. 96 dostupné online a poté byl zařazen do sboru důstojníků generálního štábu. Krátce sloužil u velení ženistů v Krakově a v roce 1876 byl povýšen na kapitána. V roce 1877 vstoupil do jednotek uherské královské zeměbrany a několik let působil jako pedagog na Vojenské akademii Ludovika v Budapešti (1877–1884).A Magyar Királyi Honvédelmi Ministerium, a Honvédség és Csendőrség Névkönyve 1883; Budapešť, 1883; s. 45 dostupné online V hodnosti majora (1884) převzal velení 29. praporu honvédů,A Magyar Királyi Honvédelmi Ministerium, a Honvédség és a Csendőrség Névkönyve 1885; Budapešť, 1885; s. 45, 104 dostupné online o rok později se stal pobočníkem velitele oblastního velitelství uherské zeměbrany v Košicích.A Magyar Királyi Honvédelmi Ministerium, a Honvédség és Csendőrség Névkönyve 1886; Budapešť, 1886; s. 30, 44 dostupné online
V roce 1888 byl jako podplukovník povolán na uherské ministerstvo zeměbranyA Magyar Királyi Honvédelmi Ministerium, a Honvédség és Csendőrség Névkönyve 1890; Budapešť, 1890; s. 57 dostupné online a od roku 1891 byl v hodnosti plukovníka velitelem 10. pěšího pluku honvédů.A Magyar Királyi Honvédelmi Ministerium, a Honvédség és Csendőrség Névkönyve 1893; Budapešť, 1893; s. 54 dostupné online V roce 1895 byl přidělen k velení 1. oblastního velitelství uherské zeměbrany a o rok později byl znovu povolán na ministerstvo zeměbrany.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1898; Vídeň, 1897; s. 935 dostupné online K datu 1. května 1897 byl povýšen do hodnosti generálmajora a nadále byl sekčním šéfem na ministerstvu zeměbrany.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1898; Vídeň, 1897; s. 157 dostupné online Jako polní podmaršál (1. listopadu 1900)Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1901; Vídeň, 1900; s. 266 dostupné online se v roce 1902 stal oblastním velitelem uherské zeměbrany se sídlem v Budapešti.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1903; Vídeň, 1902; s. 152 dostupné onlineHof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1904; Vídeň, 1903; s. 272 dostupné online
V době ústavní krize v roce 1905 byl jmenován do funkce uherského ministra zeměbrany v úřednické vládě Gézy Fejérváryho.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1906; Vídeň, 1905; s. 892 dostupné onlinePersonální složení uherské vlády in: Das interesante Blatt, 22. června 1905; Vídeň, 1905; s. 9 dostupné online Funkci vykonával od 18. června 1905 do 6. března 1906, rezignoval necelý měsíc před odvoláním celého kabinetu.Kolektiv: Československé dějiny v datech; Nakladatelství Svoboda, Praha, 1987; s. 596 Po odchodu z vlády byl k datu 1. dubna 1906 penzionován v hodnosti titulárního polního zbrojmistra,SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 16 dostupné online později mimo aktivní službu obdržel ještě hodnost titulárního generála pěchoty (15. listopadu 1908).Přehled generálů rakousko-uherské armády 1890–1918 na webu austro-hungarian-army.co.uk dostupné onlineSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1909; Vídeň, 1909; s. 185 dostupné online
Po odchodu do výslužby žil trvale v Budapešti, kde bydlel na adrese Döbrentei utca 6.Ruhestands-Schematismus der Österreichisch-Ungarischen Armee für 1908; Štýrský Hradec, 1908; s. 23 dostupné online Zemřel 17. května 1920 ve věku 72 let.
Tituly a ocenění Jako člen uherské vlády obdržel v roce 1905 titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1907; Vídeň, 1906; s. 229 dostupné online V roce 1910 byl povýšen do šlechtického stavu s predikátem von Barabásszeg s platností pro Uherské království. Během služby v armádě získal několik vyznamenání.Ruhestands-Schematismus der Österreichisch-Ungarischen Armee für 1914; Štýrský Hradec, 1914; s. 21 dostupné online
Rakousko-Uhersko 60x60pixelů Řád železné koruny III. třídy (1892) 60x60pixelů rytířský kříž Leopoldova řádu (1898) 60x60pixelů Jubilejní pamětní medaile (1898) 60x60pixelů Služební odznak pro důstojníky III. třídy (1901) 60x60pixelů Vojenský jubilejní kříž (1908)
Zahraničí 60x60pixelů Řád pruské koruny (Německo)
Odkazy Reference
Literatura DUSCHNITZ, Alexander: Der Oberste Kriegsherr und sein Stab 1908; Vídeň, 1908; s. 83 dostupné online
Kategorie:Rakousko-uherští generálové Kategorie:Rakousko-uherští politici maďarské národnosti Kategorie:Uherští šlechtici Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Tajní radové Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Vojenské záslužné medaile (Rakousko) Kategorie:Nositelé Vojenského jubilejního kříže Kategorie:Nositelé Řádu koruny (Prusko) Kategorie:Osobnosti prusko-rakouské války Kategorie:Narození 20. prosince Kategorie:Narození v roce 1847 Kategorie:Narození v Debrecínu Kategorie:Úmrtí 17. května Kategorie:Úmrtí v roce 1920 Kategorie:Úmrtí v Budapešti Kategorie:Muži