náhled|Sigillum Dei Johna Dee, rukopis MS Sloane 3188, konec 16. století
Liber juratus Honorii, „Přísežná kniha Honoriova“, je grimoár obřadní magie pocházející ze 13. nebo 14. století, který výrazně navazuje na Ars Notoria. Kniha se zachovala v devíti rukopisech, z nichž nejstarší jsou ze druhé poloviny 14. století. Kniha se vyznačuje radikální obhajobou pozitivního obrazu magie, která má být založena na styku s anděly a dostupná pouze pravověrným a ctnostným křesťanům. Tím se liší od dobového převládajícího mínění, které magii chápalo jako zaleženou na styku s démony, případně jako využívající přirozených okultních sil.
Liber juratus Honorii začíná vyprávěním o tom, jak se v Neapoli shromáždilo 811 mágů811 numerologicky odpovídá Ἰαω, řecké podobě jména Jahve, a zároveň tetragrammatonu, což má pravděpodobně zdůraznit chápání magie jako v souladu s Boží vůlí aby se poradili o své nadcházející perzekucí církví, která bude vyvolávána vlivem démonů. Rozhodnou se, že ze svého středu vyberou Honoria, který je synem Euklida, pána Théb, aby napsal právě tuto magickou knihu. Postava Honoria je v tomto případě téměř jistě fiktivní a jedná se o pseudonym. Z důvodů předpokládaného pronásledování se úvod knihy také dotýká otázky nutnosti utajení knihy před veřejností a jejího předávání pouze pod přísahou. Ústředním prvkem samotného textu je tvorba a posvěcení sigillum Dei („pečeti Boží“), které má být užito k různým účelům, včetně dosažení božského osvícení. Tomuto obřadu mají předcházet týdny postění, duchovní i fyzické čistoty, darování almužen, návštěv mší a modliteb. Při přípravách je také nutná asistence kněze. Samotný rituál pak zahrnuje rozličná vykuřování, zaklínání andělských jmen a modlitby směřované Bohu, Kristu, Panně Marii a světcům. Většina z modliteb směřuje k očištění mága před dosažením osvícení, některé ale mají praktičtější cíle: získání vědění o bylinách, způsobení nemoci či dokonce rozvrácení království.
V moderní době byl tento grimoár zmíněn v roce 1898 Arthurem Edwardem Waitem, členem Hermetického řádu zlatého úsvitu, a v roce 1923 Lynnem Thorndikem, historikem vědy. Až v roce 1977 byl vydán překlad Daniela Driscolla, který umožnil laikům přístup k plnému textu díla.
Odkazy
Poznámky
Reference
Externí odkazy
Text latinského originálu s anglickým překladem
Kategorie:Grimoáry Kategorie:Středověké knihy