Zemské volby v Sasku-Anhaltsku v roce 2026 se konaly 6. září 2026. Občané německé spolkové země Sasko-Anhaltsko v nich zvolili nové složení Sasko-anhaltského zemského sněmu sídlícího v Magdeburku. V pořadí šlo o 9. zemské volby od znovusjednocení Německa. Volby přitáhly širokou pozornost, protože mohlo jít o první zemské volby, kde AfD získá většinu mandátů a dostane se tedy do vlády, přestože s ní dlouhodobě jakákoliv jiná strana odmítá jít do koalice.

Krajně pravicová AfD ve volbách zvítězila s velkým náskokem, když zdvojnásobila svůj zisk a s 43,8 % hlasů skončila na prvním místě, přestože jí těsně unikla absolutní většina mandátů. Vládní CDU ztratila více než polovinu své podpory a klesla na 17,2 %. Levice, SPD a Zelení získali každý přibližně 9 % hlasů. Pětiprocentní volební práh překročila také strana BSW, zatímco FDP přišla o zastoupení v zemském sněmu.

Volební účast dosáhla rekordních 77,8 %, oproti 60 % v roce 2021, a v zemském sněmu bude opět zastoupeno šest stran. Velikost sněmu byla snížena z rozšířených 97 mandátů na 83. Poté, co SPD a Zelení v červenci v průzkumech dosahovali 5 % nebo méně, vznikly kampaně podporující strategické hlasování v jejich prospěch, které zřejmě přineslo úspěch, avšak na úkor CDU a Levice. Ta se propadla ze třetí největší strany na páté místo za SPD a Zelené, které oproti roku 2021 zaznamenaly mírné zisky.

Volební systém Zemský sněm bude mít po volbách nejméně 83 poslanců, ale celkový počet mohou navýšit převislé a vyrovnávací mandáty. Je používán personalizovaný poměrný systém s dvěma hlasy na voliče. První hlas slouží určení vítězného kandidáta v jednom z 41 volebních obvodů, druhý slouží k volbě strany v rámci celozemské kandidátky. Přepočet na hlasy se provádí podle Hareho-Niemeyerovy metody. Platí 5% uzavírací klauzule.

Situace před volbami Po zemských volbách v roce 2021 vládla takzvaná černo-rudo-žlutá koalice, kterou složily Křesťanskodemokratická unie (CDU) s 40 mandáty, Sociálnědemokratická strana Německa (SPD) s 9 mandáty a Svobodná demokratická strana (FDP) se sedmi mandáty, které měly dohromady většinu 56 hlasů z 97. Premiérem se stal Reiner Haseloff z CDU, který na počátku roku 2026 rezignoval a v roli premiéra jej nahradil Sven Schulze.

Nejsilnější opoziční stranou byla po volbách v roce 2021 Alternativa pro Německo (AfD) s 23 mandáty, následovaná Levicí s 12 mandáty a Svazem 90/Zelenými se šesti mandáty.

Kandidátské strany NázevLídr kandidátkyVýsledek ve volbách 2021Hlasy (%)Počet mandátů1CDU 100x100pixelůKřesťanskodemokratická unieSven Schulze37.1%2AfD 100x100pixelůAlternativa pro NěmeckoUlrich Siegmund20.8%3Left 100x100pixelůDie LinkeEva von Angernová11,0%4SPD 100x100pixelůSociálnědemokratická strana NěmeckaArmin Willingmann8.4%5FDP 100x100pixelůSvobodná demokratická stranaLydia Hüskensová6.4%6Grüne 100x100pixelůSvaz 90/ZeleníSusan Sziborrová-Seidlitzová5.9%Následující menší strany nezastoupené v zemském sněmu předložily zemskému volebnímu výboru kandidátní listinu a bylo jim schváleno kandidovat ve volbách:

Svobodní voliči (FW) Základní demokratická strana Německa (dieBasis) Strana Člověk, klima, ochrana zvířat (Tierschutzpartei) Zahradní strana (Gartenpartei) Strana práce, právního státu, ochrany zvířat, podpory elit a občanské iniciativy (Die PARTEI) Aliance pro lidská práva, přírodu a ochranu zvířat (Tierschutzallianz) Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW) Strana pokroku (PdF)

Kampaň náhled|Předvolební plakáty v Magdeburku

CDU Poté, co ministerský předseda Reiner Haseloff 7. srpna 2025 oznámil, že v roce 2026 nebude usilovat o znovuzvolení, byl lídrem kandidátky CDU zvolen Sven Schulze. Dne 28. ledna 2026 byl Schulze zvolen ministerským předsedou, předtím po dobu sedmi let působil jako poslanec Evropského parlamentu. V roce 2021 se stal zemským předsedou CDU. Schulze také působil jako zemský ministr hospodářství ve třetí Haseloffově vládě. náhled|Předvolební mítink strany AfD v Magdeburku

AfD Na zemském stranickém sjezdu v Magdeburku byl lídrem kandidátky AfD zvolen Ulrich Siegmund, když získal 98,3 % hlasů. Poslancem zemského sněmu je již od roku 2016. V roce 2022 navrhl předseda poslaneckého klubu AfD v Sasku-Anhaltsku Oliver Kirchner, aby jako lídři kandidátky působili oba. Krátce nato se Siegmund stal spolu s Kirchnerem spolupředsedou poslaneckého klubu. Siegmund byl předsedou výboru pro sociální věci až do února 2024, kdy jej zemský sněm odvolal z funkce kvůli jeho účasti na krajně pravicovém setkání v Postupimi v roce 2023.

Dne 13. srpna 2026 zveřejnil německý týdeník Der Spiegel na titulní straně Siegmundovu fotografii ve stylu policejního portrétu a označil jej za „nejnebezpečnějšího muže v Německu“. Siegmund titulní stranu využil ve své kampani a podepisoval její výtisky, zatímco Der Spiegel musel tento krok obhajovat. Během předvolební akce AfD v Dessau-Roßlau v Sasku-Anhaltsku v červenci 2026 zazpívali spolupředseda AfD Tino Chrupalla a Ulrich Siegmund bývalou státní hymnu NDR „Auferstanden aus Ruinen“, načež následně zazněla také německá státní hymna. Uvedení bývalé hymny kritizoval poslanec Martin Huber z CSU.

Die Linke Lídryní kandidátky byla zvolena Eva von Angernová, poté, co na stranickém sjezdu v Leuně získala výraznou většinu hlasů. Navrhli ji dva zemští předsedové strany: Janina Böttgerová a Hendrik Lange. Von Angernová je poslankyní zemského sněmu od roku 2002 a v letech 2014 až 2020 byla místopředsedkyní zemské poslanecké skupiny Die Linke, než se v roce 2020 stala její předsedkyní. V roce 2021 byla rovněž lídryní kandidátky své strany.

SPD Lídrem kandidátky SPD byl na stranickém sjezdu v Quedlinburku zvolen Armin Willingmann, když získal hlasy 97 z 98 delegátů. Již předtím zemský výkonný výbor strany jednomyslně schválil jeho nominaci. Během druhé Haseloffovy vlády působil Willingmann šest měsíců jako státní tajemník na ministerstvu hospodářství a vědy, než se stal ministrem. V roce 2021 kandidoval na zastupování volebního obvodu Wernigerode v zemském sněmu. Skončil na druhém místě, přesto se však do zemského sněmu dostal prostřednictvím stranické kandidátky. V říjnu 2021 rezignoval na mandát v zemském sněmu a stal se členem třetí Haseloffovy vlády jako ministr vědy, energetiky, ochrany klimatu a životního prostředí. Po rezignaci Haseloffa si tuto funkci udržel i v nově jmenované Schulzeho vládě. V roce 2022 byl zvolen místopředsedou zemské poslanecké skupiny své strany.

FDP Dne 6. listopadu 2025 zemské shromáždění delegátů FDP zvolilo lídryní kandidátky strany Lydii Hüskensovou. Od roku 2021 působí jako ministryně infrastruktury a digitalizace a druhá náměstkyně ministerského předsedy ve třetí Haseloffově vládě a Schulzeho vládě.

Zelení Zemský stranický sjezd Zelených ve Wittenbergu zvolil lídryní kandidátky ziborrovou-Seidlitzovou. Hlasovalo pro ni 66 z 90 delegátů. Od roku 2016 je jednou ze zemských předsedkyň své strany. V roce 2021 byla zvolena do zemského sněmu.

BSW Kvůli vnitrostranickým sporům na zemské úrovni zvolila BSW dva lídry kandidátky: Thomase Schulzeho a Claudii Wittigovou. Ani jeden z nich předtím nezastával veřejnou funkci.

Možné povolební koalice V roce 2018 přijala celostátní CDU „usnesení o neslučitelnosti“, které jí zakazuje vstupovat do „koalice nebo jakékoli podobné formy spolupráce“ s AfD a Die Linke na jakékoli úrovni. Vzhledem k tomu, že předvolební průzkumy ukazovaly, že jedinou možnou většinovou koalicí bez účasti AfD by byla čtyřstranná koalice CDU–SPD–Zelení–Die Linke, která by byla první svého druhu v Německu, zopakoval předseda celostátní CDU a kancléř Friedrich Merz v rozhovoru pro místní noviny, že spolupráce s Die Linke je nemožná. Uvedl však, že by mohla být možná situace podobná menšinové Voigtově vládě v Durynsku, kde se Die Linke staví do role „konstruktivní opozice“ a podporuje vládu způsobem, který fakticky odpovídá nepsané dohodě o vyslovení důvěry a podpoře vlády. Celostátní vedení Die Linke rovněž naznačilo otevřenost k tomuto uspořádání. Dne 3. září navrhli členové okresního výboru CDU v Harzu, největším okrese v zemi, usnesení odmítající jakoukoli spolupráci s Die Linke včetně přijetí její tolerance menšinové vlády. Schulze návrh odmítl jako „názor jediného člena strany“ a uvedl, že nebylo přijato žádné trvalé rozhodnutí a že toto téma před volbami nebude projednávat.

Celostátní předsedkyně BSW Sahra Wagenknechtová vyzvala svou stranu, aby v případě vstupu do zemského sněmu spolupracovala na konkrétních tématech se všemi ostatními stranami včetně AfD, a to pod vedením nezávislého ministerského předsedy. To však nezahrnovalo vstup do formální koalice s AfD. Rovněž vyzvala k ukončení „idiocie kolem hráze“, čímž odkazovala na cordon sanitaire kolem AfD, lídryně kandidátky Wittigová označila odmítání spolupráce s AfD za „nedemokratické“ a uvedla, že by vedlo pouze k patové situaci. Otázka možné spolupráce s AfD vedla k tomu, že v týdnu před těmito volbami stranu opustilo 13 z 15 poslanců BSW v sousedním Durynsku i celé tamní zemské vedení. BSW se v této zemi podílela na jediné tzv. ostružinové koalici v Německu, přičemž Wagenknechtová během léta 2026 opakovaně vyzývala zemské vedení strany, aby koalici ukončilo a podpořilo stejný model nezávislého ministerského předsedy.

S cílem zabránit možné vládě vedené AfD vyzývá iniciativa stojící mimo politické strany k taktickému hlasování ve prospěch menších stran, především SPD a Zelených, neúspěch kterékoli z těchto stran při vstupu do zemského sněmu by totiž snížil procentní hranici potřebnou k získání většiny AfD. Dne 30. srpna ve společném komentáři zveřejněném ve Frankfurter Allgemeine Zeitung vyzvali spolkový ministr obrany Boris Pistorius (SPD) a ministerský předseda Bádenska-Württemberska Cem Özdemir (Zelení) vládu, aby neprodleně zahájila řízení před Spolkovým ústavním soudem s cílem zakázat AfD. Podle článku 21 Základního zákona má Spolkový ústavní soud pravomoc rozhodnout, že politická strana je protidemokratická, přičemž protidemokratické strany jsou zakázány.

Předvolební průzkumy V rámci předvolebních průzkumů byla jasným favoritem Alternativa pro Německo, přičemž se dokonce pokládalo za možné, že by získala většinu mandátů a po volbách sestavila jednobarevnou vládu. Zda se jí podaří získat nadpoloviční většinu mandátů bylo považováno za klíčové, protože ostatní strany do koalice s AfD nechtěly a tedy ani zisk nejvyššího počtu mandátů s velkým náskokem by jí k vládě nepomohl, pokud by nezískala většinu. náhled|Vývoj volebních preferencí od března 2022 do září 2026|žádné|826x826pixelů Výsledky náhled|Výsledky podle volebních obvodů 350px|středStranaPřímé hlasyHlasy pro kandidátkuMandátyPočet%±MandátyPočet%±MandátyCelkem±Alternativa pro Německo (AfD)581 94544,3322,49 38576 03743,7922,97 139 16 Křesťanskodemokratická unie (CDU)314 53523,9610,17 0226 62217,3219,89 1515 25Sociálnědemokratická strana Německa (SPD)102 8817,843,14 0122 3039,300,89 88 1Svaz 90/Zelení (Grüne)45 3103,452,25 0117 4988,933,00 88 2Die Linke (DIE LINKE)157 90512,030,73 3112 5418,562,44 58 4Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW)41 7823,18Nová069 2915,27Nová55 5Svobodná demokratická strana (FDP)41 1133,133,53 033 9692,583,84 00 7Svobodní voliči (Freie Wähler)14 4641,104,32 015 4301,171,96 00–Strana Člověk, klima, ochrana zvířat (Tierschutzpartei)1 1290,090,01 014 3561,090,34 00–Zahradní strana (MG)2 9370,220,08 07 4820,570,24 00–Aliance pro lidská práva, přírodu a ochranu zvířat (Tierschutzallianz)9990,080,35 07 2830,550,07 00–Volt Německo7680,06Nová04 3390,33Nová00NováDie PARTEI7770,060,31 03 4870,270,47 00–Strana pokroku (PdF)2 6800,20Nová02 7780,21Nová00NováZákladní demokratická strana Německa (dieBasis)–1 8990,141,32 00–Die Heimat (NPD)3250,02–00–Samostatní kandidáti3 1840,240,05 00–Celkem1 312 734100,00–411 315 315100,00–4283 14

Volební účast