Andreas Pitlik von Rudan und Poria (6. října 1856 Plzeň – 24. června 1937 Plzeň) byl rakousko-uherský generál českého původu. V c. k. armádě sloužil od roku 1875, řadu let strávil v Chorvatsku. Tři roky zastával prestižní funkci pobočníka císaře Františka Josefa (1898–1901), poté pobýval znovu v Chorvatsku a také v Haliči. Jako divizní velitel a polní podmaršál se zúčastnil bojů na východní frontě, odkud byl ze zdravotních důvodů odvolán. Do konce první světové války zastával funkce u zemského velitelství v Praze, po roce 1918 žil v soukromí v rodné Plzni.

Životopis náhled|vlevo|Plukovník Andreas Pitlik (1908) Pocházel z Plzně, kde také vstoupil do armády jako kadet u proslulého 35. pěšího pluku (1875). O rok později byl přeložen k 29. pěšímu pluku a v roce 1877 se stal poručíkem u 1. pěšího pluku v Opavě.Kais. Königl. Militär Schematismus 1878; Vídeň, 1877; s. 227 dostupné online S toutou jednotkou zúčastnil okupace Bosny a Hercegoviny (1878) a později se podílel na potlačení povstání v Dalmácii (1882). V roce 1882 byl povýšen na nadporučíkaKais. Königl. Militär Schematismus 1883; Vídeň, 1883; s. 268 dostupné online a od roku 1887 sloužil u 53. pěšího pluku v Záhřebu.Kais. Königl. Militär Schematismus 1889; Vídeň, 1888; s. 378 dostupné online U tohoto útvaru strávil víc než deset let (1887–1898) a mezitím získal hodnost kapitána (1889).Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1890; Vídeň, 1889; s. 396 dostupné online

V roce 1898 byl v hodnosti majoraSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1899; Vídeň, 1898; s. 87, 147, 214 dostupné online povolán do Vídně a v letech 1898–1901 zastával funkci křídelního pobočníka císaře Františka Josefa (Flügel-Adjutant Seiner Majestät des Kaisers und Königs).Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1900; Vídeň, 1899; s. 32 dostupné online Jeho vídeňským bydlištěm byl v té době dům v ulici Reichsratstraße 25 ve čtvrti Innere Stadt.Adolph Lehmann's allgemeiner Wohnungs-Anzeiger: nebst Handels- u. Gewerbe-Adressbuch für d. k.k. Reichshaupt- u. Residenzstadt Wien 1900; Vídeň, 1900; s. 887 dostupné online Jako podplukovník (1899) se v roce 1901 vrátil k 53. pěšímu pluku do ZáhřebuSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1903; Vídeň, 1902; s. 219, 502 dostupné online a v květnu 1905 získal hodnost plukovníka.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1906; Vídeň, 1905; s. 176, 522 dostupné online V letech 1906–1910 byl velitelem 56. pěšího pluku v Krakově.DUSCHNITZ, Alexander: Der Oberste Kriegsherr und sein Stab 1908; Vídeň, 1908; s. 123 dostupné onlinePřehled velitelů pluků c. k. armády 1900–1914 dostupné online K datu 1. listopadu 1910 byl povýšen na generálmajoraGenerale und Oberste des K.u.K. Heeres 1912; Vídeň, 1912; s. 7 dostupné online a převzal velení 7. horské brigády ve Višegradu v okupované Bosně a Hercegovině,Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1914; Vídeň, 1914; s. 113, 134 dostupné onlineHof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1913; Vídeň, 1912; s. 319 dostupné online kde se podílel na operacích během balkánských válek. Ke dni 1. května 1914 získal hodnost polního podmaršálaÖsterreichische Illustrierte Zeitung, 17. května 1914; Vídeň, 1914; s. 13 dostupné online a znovu byl povolán do Haliče, kde se stal velitelem 24. pěší divize v Přemyšlu.Přehled velitelů divizí c. k. armády 1914–1918 na webu austro-hungarian-army.co.uk dostupné online

Na začátku první světové války byl nasazen na východní frontě, po necelém půlroce ale požádal o uvolnění z fronty ze zdravotních důvodů a 1. prosince 1914 byl odeslán na dovolenou.SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 139 dostupné online Po krátkém pobytu v lázních byl na jaře 1915 povolán do Prahy, kde byl přidělen k posádkovému velitelství c. k. zeměbrany.Prager Tagblatt, 2. července 1915; Praha, 1915; s. 16 dostupné online Jeho úkolem byla inspekce vzdělávání jednoročních dobrovolníků pro armádu a správa vojenských nemocnic ve středních a jižních Čechách.Generale und Obersten 1915; Vídeň, 1915; s. 13 dostupné online Na této pozici setrval do zániku monarchie v roce 1918.Generale und Obersten (k. u. k. Heer) 1918; Vídeň, 1918; s. 20 dostupné online

Po první světové válce dožil v soukromí v Plzni, zemřel 24. června 1937 ve věku osmdesáti let.

Během svého dlouholetého služebního pobytu v Záhřebu se oženil s Chorvatkou Jelkou Iličovou (1865–1922), která později zemřela v Plzni. Z manželství se narodily čtyři děti, z nich vynikl syn Milan (1893–1967), který jako absolvent Konzulární akademie působil v diplomacii, v roce 1919 vstoupil do služeb ministerstva zahraničí Československé republiky a zastával různé funkce. Za druhé světové války se v zahraničí zapojil do druhého odboje. Po roce 1945 byl zástupcem generálního konzula v New Yorku a po komunistickém převratu v roce 1948 zůstal v USA v emigraci.DEJMEK, Jindřich a kolektiv: Diplomacie Československa. Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918–1992); Academia Praha, 2013; s. 192–193 ISBN 978-80-200-2285-1Milan Pitlik na webu Ministerstva zahraničních věcí České republiky dostupné online

Tituly a ocenění V roce 1908 byl povýšen do šlechtického stavu s predikátem Edler von Rudan und Poria, majestát byl vystaven ve Vídni k datu 1. února 1908.Neues Wiener Abendblatt, 28. března 1908; Vídeň, 1908; s. 41 dostupné online Během služby v armádě se stal nositelem vysokých vyznamenání,STEINER, Jörg C.: Schematismus der generale und obersten der K.U.K. Armee 1918; Vídeň, 1992; s. 176 dostupné online ve funkci císařského pobočníka obdržel ocenění i od několika cizích panovníků.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1914; Vídeň, 1914; s. 328 dostupné online

Rakousko-Uhersko 60x60pixelů Válečná medaile (1882) 60x60pixelů Jubilejní pamětní medaile (1898) 60x60pixelů Vojenský záslužný kříž III. třídy (1905) 60x60pixelů Vojenský jubilejní kříž (1908) 60x60pixelů Řád železné koruny III. třídy (1909) 60x60pixelů Služební odznak pro důstojníky II. třídy (1910) 60x60pixelů důstojnický kříž Řádu Františka Josefa (1913) 60x60pixelů Mobilizační kříž (1913)

Zahraničí 60x60pixelů Vojenský záslužný řád I. třídy (Bavorsko) 60x60pixelů Řád lva a slunce II. třídy (Persie) 60x60pixelů komandér Řádu Takova (Srbsko) 60x60pixelů komandér Řádu sv. Alexandra (Bulharsko) 60x60pixelů rytíř Řádu bílého sokola (Sasko-Výmarsko)

Odkazy Reference

Literatura VAVŘÍNEK, Karel: Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2021; Praha, 2014; s. 360–362 (heslo Pitlík z Rudanu a Poria) ISBN 978-80-905324-3-4

Kategorie:Rakousko-uherští generálové Kategorie:Rakousko-uherské osobnosti první světové války Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Řádu Františka Josefa Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko) Kategorie:Nositelé Vojenské záslužné medaile (Rakousko) Kategorie:Nositelé Vojenského jubilejního kříže Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného řádu (Bavorsko) Kategorie:Nositelé Řádu slunce a lva Kategorie:Nositelé Řádu Takova Kategorie:Nositelé Řádu bílého sokola Kategorie:Nositelé Řádu svatého Alexandra Kategorie:Lidé z Plzně Kategorie:Narození 6. října Kategorie:Narození v roce 1856 Kategorie:Narození v Plzni Kategorie:Úmrtí 24. června Kategorie:Úmrtí v roce 1937 Kategorie:Úmrtí v Plzni Kategorie:Muži