Emil svobodný pán von Pott ( Emil Freiherr von Pott) (18. prosince 1851 Štýrský Hradec – 12. května 1928 Baden) byl rakousko-uherský generál. V c. k. armádě sloužil od roku 1870 a jako absolvent vojenských škol se stal důstojníkem generálního štábu u různých jednotek po celé monarchii. V letech 1892–1898 působil v diplomacii jako vojenský zplnomocněnec v Itálii. V závěru kariéry byl velitelem pěší divize v Haliči (1902–1908). V roce 1908 dosáhl hodnosti generála pěchoty a po odchodu do výslužby získal šlechtický titul barona (1909).

Životopis náhled|vlevo|Favoritenstraße 22 (Vídeň), bydliště Emila von Potta po roce 1918 Pocházel z nizozemské šlechtické rodiny, narodil se ve Štýrsku jako nejmladší syn c. k. generálmajora Adolfa Potta (1797–1865). Studoval na Tereziánské vojenské akademii ve Vídeňském Novém MěstěSVOBODA, Johann: Die Theresianische Militär-Akademie zu Wiener-Neustadt; Vídeň, 1894; s. 52 dostupné online a do armády vstoupil v roce 1870 jako poručík u 9. praporu polních myslivců.Kais. Königl. Militär Schematismus 1871; Vídeň, 1871; s. 485 dostupné online V letech 1874–1876 si doplnil vzdělání na Válečné škole (K.u.K. Kriegsschule) ve VídniDie K. Und K. Kriegsschule 1852-1902; Vídeň, 1903; s. 95 dostupné onlineKais. Königl. Militär Schematismus 1876; Vídeň, 1875; s. 411, 615 dostupné online a v hodnosti nadporučíka byl v roce 1876 zařazen do sboru důstojníků generálního štábu. Jako štábní důstojník byl přidělen k 36. pěší divizi v ZáhřebuKais. Königl. Militär Schematismus 1878; Vídeň, 1877; s. 148 dostupné online a v roce 1878 se vyznamenal během okupace Bosny a Hercegoviny. Získal hodnost kapitána (1878) s přidělením k oblastnímu velitelství v Terstu.Kais. Königl. Militär Schematismus 1880; Vídeň, 1879; s. 158 dostupné online Znovu vynikl při potlačení povstání v Dalmácii (1882) a od roku 1885 byl šéfem štábu 33. pěší divize v Komárně.Kais. Königl. Militär Schematismus 1887; Vídeň, 1886; s. 158 dostupné online

V roce 1886 získal hodnost majora a od roku 1887 působil u štábu 6. pěší divize ve Štýrském Hradci.Kais. Königl. Militär Schematismus 1888; Vídeň, 1887; s. 156 dostupné online Jako podplukovník (1888) se stal zástupcem velitele 14. pěšího pluku v Linci.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1890; Vídeň, 1889; s. 176 dostupné online V listopadu 1891 získal hodnost plukovníkaSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1892; Vídeň, 1892; s. 154, 176 dostupné online a přešel do diplomatických služeb. V letech 1892–1898 působil jako vojenský attaché na rakousko-uherském velvyslanectví v Římě.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1896; Vídeň, 1895; s. 212 dostupné onlineJahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1897; Vídeň, 1897; s. 37 dostupné online

K datu 1. května 1898 byl povýšen na generálmajoraSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1899; Vídeň, 1898; s. 113, 157 dostupné online a v rychlém sledu vystřídal velení u 72. pěší brigády v Záhřebu, 8. pěší brigády v BrněSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1901; Vídeň, 1900; s. 113 dostupné online a 93. pěší brigády ve Vídni.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1902; Vídeň, 1901; s. 269 dostupné online Ke dni 1. května 1902 získal hodnost polního podmaršála a stal se velitelem 24. pěší divize v Přemyšlu v HaličiSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1904; Vídeň, 1903; s. 131, 155 dostupné online. V této funkci setrval šest letHof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1908; Vídeň, 1907; s. 292 dostupné online a k datu 26. listopadu 1908 obdržel hodnost titulárního generála pěchoty,Přehled generálů rakousko-uherské armády 1890–1918 na webu austro-hungarian-army.co.uk dostupné onlineSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1909; Vídeň, 1909; s. 164 dostupné online o několik měsíců později byl penzionován (1. března 1909).SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 143 dostupné online

Po odchodu do výslužby se usadil ve Vídni, kde žil na adrese Wohllebengaße 11 ve čtvrti Favoriten, v létě pobýval u moře na chorvatském pobřeží (Lovran).Ruhestands-Schematismus der Österreichisch-Ungarischen Armee für 1910; Štýrský Hradec, 1910; s. 26 dostupné online Jeho posledním bydlištěm byla adresa Favoritenstraße 22 taktéž ve čtvrti Favoriten.Adolph Lehmann's allgemeiner Wohnungs-Anzeiger: nebst Handels- u. Gewerbe-Adressbuch für d. k.k. Reichshaupt- u. Residenzstadt Wien 1927; Vídeň, 1927; s. 1153 dostupné online Zemřel v Badenu 12. května 1928 ve věku 76 let.

V roce 1883 se oženil s uherskou šlechtičnou Blankou Szentgyörgyi de Pupy Rápold (*1860). Měli spolu dvě děti, dceru Blanku a syna Eugena, který byl důstojníkem v armádě.Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1921; Gotha, 1920; s. 712 dostupné online

Tituly a ocenění V roce 1872 spolu s matkou a sourozenci obdržel potvrzení šlechtického stavu pro Rakousko. Při příležitosti odchodu do výslužby byl povýšen do stavu svobodných pánů (Freiherr von Pott). K nobilitaci došlo osobním rozhodnutím císaře Františka Josefa 4. února 1909, příslušný diplom byl vystaven ke dni 20. května téhož roku. Během služby v armádě získal několik vyznamenání v Rakousku-Uhersku i v zahraničí.Ruhestands-Schematismus der Österreichisch-Ungarischen Armee für 1914; Štýrský Hradec, 1914; s. 24 dostupné onlineAdolph Lehmann's allgemeiner Wohnungs-Anzeiger: nebst Handels- u. Gewerbe-Adressbuch für d. k.k. Reichshaupt- u. Residenzstadt Wien; Vídeň, 1918; s. 1001 dostupné online

Rakousko-Uhersko 60x60pixelů Řád železné koruny III. třídy s válečnou dekorací (1878) 60x60pixelů Vojenská záslužná medaile (1882) 60x60pixelů Válečná medaile (1882) 60x60pixelů rytířský kříž Leopoldova řádu (1898) 60x60pixelů Jubilejní pamětní medaile (1898) 60x60pixelů Služební odznak pro důstojníky III. třídy (1905) 60x60pixelů Vojenský jubilejní kříž (1908)

Zahraničí 60x60pixelů Řád červené orlice II. třídy (Německo) 60x60pixelů velkodůstojník Řádu italské koruny (Itálie) 60x60pixelů komandér Řádu sv. Mořice a sv. Lazara (Itálie) 60x60pixelů komandér Řádu čestné legie (Francie) 60x60pixelů komtur Řádu bílého sokola (Sasko-Výmarsko)

Odkazy

Reference

Literatura DUSCHNITZ, Alexander: Der Oberste Kriegsherr und sein Stab 1908; Vídeň, 1908; s. 26 dostupné online

Externí odkazy Emil von Pott in: Österreichisches Biographisches Lexikon Emil von Pott na webu Rakouského státního archivu

Kategorie:Rakousko-uherští generálové Kategorie:Diplomaté Rakouska-Uherska Kategorie:Rakouští baroni Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Vojenské záslužné medaile (Rakousko) Kategorie:Nositelé Vojenského jubilejního kříže Kategorie:Nositelé Řádu červené orlice Kategorie:Komandéři Řádu čestné legie Kategorie:Nositelé Řádu italské koruny Kategorie:Nositelé Řádu sv. Mauricia a sv. Lazara Kategorie:Nositelé Řádu bílého sokola Kategorie:Absolventi Tereziánské vojenské akademie Kategorie:Narození 18. prosince Kategorie:Narození v roce 1851 Kategorie:Narození ve Štýrském Hradci Kategorie:Úmrtí 12. května Kategorie:Úmrtí v roce 1928 Kategorie:Úmrtí v Badenu (Dolní Rakousy) Kategorie:Muži