Oskar von Montlong ( Oskar René Anton Ritter von Montlong) (28. října 1874 Ruse – 22. listopadu 1932 Vídeň) byl rakousko-uherský diplomat. Jako absolvent práv působil původně v justici a od roku 1900 v diplomacii. Za první světové války vedl tiskový odbor na ministerstvu zahraničí (1913–1917) a nakonec zastával funkci generálního konzula v Ženevě (1917–1918). Po zániku monarchie žil v soukromí ve Vídni. Sňatkem se spříznil s českou šlechtickou rodinou Valdštejnů.

Životopis náhled|vlevo|Zámek Valdštejnovo Zátiší (Svatoslav), majetek Marie von Montlong, rozené hraběnky Valdštejnové Jeho otcem byl diplomat Oskar von Montlong (1829–1897), který byl mimo jiné generálním konzulem v Bulharsku a ve Francii.DEUSCH, Engelbert: Die effektiven Konsuln Österreich (-Ungarns) von 1825–1918. Ihre Ausbildung, Arbeitsverhältnisse und Biografien; Wien, 2017; s. 462–463 (heslo Oskar von Montlong) ISBN 978-3-205-20493-0 Oskar mladší se narodil v Bulharsku a po absolvování Tereziánské akademie vystudoval práva na Vídeňské univerzitě (1893–1897). S titulem doktora práv vstoupil do služeb justice, praxi začínal u obchodního soudu ve Vídni, od roku 1899 působil u zemského soudu v Brně.

Díky znalosti několika jazyků (uměl německy, francouzsky, anglicky a italsky) vstoupil v roce 1900 do diplomatických služeb a na ministerstvu zahraničí začínal jako konceptní praktikant. Absolvoval několik cest do Maroka a v roce 1906 doprovázel Rudolfa Welsersheimba na mezinárodní konferenci v Algecirasu. Na ministerstvu zahraničí postupoval ve funkcíchJahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1906; Vídeň, 1906; s. 37 dostupné online a od roku 1910 byl dvorním a ministerským radou.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1912; Vídeň, 1911; s. 274 dostupné online V letech 1913–1917 byl šéfem tiskového odboru (Literarisches Bureau) na ministerstvu zahraničí.Österreichische Illustrierte Zeitung, 26. října 1913; Vídeň, 1913; s. 13 dostupné onlineJahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1914; Vídeň, 1914; s. 40 dostupné onlineHof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1916; Vídeň, 1916; s. 304 dostupné online V únoru 1917 byl jmenován generálním konzulem v Ženevě,Jahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1917; Vídeň, 1917; s. 75 dostupné onlineHof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1917; Vídeň, 1917; s. 352 dostupné online kde získal zásluhy o osvobození civilistů internovaných ve Francii. Po zániku monarchie byl k datu 31. srpna 1919 penzionován s titulem vyslance a zplnomocněného ministra.

Po roce 1918 žil trvale ve Vídni, kde bydlel na adrese Neuwaldeggerstraße 33 ve čtvrti Währing. Zemřel 22. listopadu 1932 ve věku 58 let.

Oženil se v Praze 7. ledna 1911. Jeho manželkou se stala hraběnka Marie Zdenka z Valdštejna-Vartemberka (1891–1943), dcera Zdeňka z Valdštejna (1862–1936), c. k. majora a poslance českého zemského sněmu, a jeho manželky Marie, rozené Berchtoldové z Uherčic (1869–1919).Rodokmen rodu Valdštejnů dostupné online Marie Zdenka byla po otcově úmrtí se svými sourozenci Karlem a Gabrielou spolumajitelkou velkostatku Svatoslav na Vysočině.Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1942; Gotha, 1942; s. 614 dostupné onlinePOUZAR, Vladimír: Almanach českých šlechtických rodů 2011; Praha, 2010; s. 433 ISBN 978-80-85955-39-2 K velkostatku patřilo 1 319 hektarů půdy, několik průmyslových provozů (dva mlýny a cihelna) a zámek známý pod názvem Waldsteinovo Zátiší. Svatoslav byla původně součástí valdštejnského seniorátního fideikomisu Třebíč, po zrušení fideikomisů v Československu se v roce 1925 stala samostatným statkem.LUSTIG, Rudolf: Schematismus der grossgrundbesitze im Lande Mähren und Schlesien; Praha, 1938; s. 411

Tituly a ocenění Užíval šlechtický titul rytíře, který získal jeho otec v roce 1878 (Ritter von Montlong). Během působení v diplomacii získal několik vyznamenání v Rakousku-Uhersku a v zahraničí.Adolph Lehmann's allgemeiner Wohnungs-Anzeiger: nebst Handels- u. Gewerbe-Adressbuch für d. k.k. Reichshaupt- u. Residenzstadt Wien 1919; Vídeň, 1919; s. 863 dostupné onlineHof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1918; Vídeň, 1918; s. 387 dostupné online

Rakousko-Uhersko 60x60pixelů komtur Řádu Františka Josefa (1906) 60x60pixelů rytířský kříž Leopoldova řádu (1917)

Zahraničí 60x60pixelů komandér Řádu Isabely Katolické (Španělsko) 60x60pixelů komandér Řádu Leopolda (Belgie) 60x60pixelů rytíř Řádu polární hvězdy (Švédsko) 60x60pixelů Řád lva a slunce III. třídy (Persie) 60x60pixelů Řád Osmanie III. třídy (Osmanská říše)

Odkazy

Reference

Literatura DEUSCH, Engelbert: Die effektiven Konsuln Österreich (-Ungarns) von 1825–1918. Ihre Ausbildung, Arbeitsverhältnisse und Biografien; Wien, 2017; s. 463–464 (heslo Oskar von Montlong) ISBN 978-3-205-20493-0

Externí odkazy Oskar von Montlong in: Österreichisches Biographisches Lexikon

Kategorie:Diplomaté Rakouska-Uherska Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Rakousko-uherské osobnosti první světové války Kategorie:Absolventi Vídeňské univerzity Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Řádu Františka Josefa Kategorie:Nositelé Řádu Isabely Katolické Kategorie:Nositelé Řádu Leopolda (Belgie) Kategorie:Nositelé Řádu polární hvězdy Kategorie:Nositelé Řádu Osmanie Kategorie:Nositelé Řádu slunce a lva Kategorie:Narození 28. října Kategorie:Narození v roce 1874 Kategorie:Narození v Ruse Kategorie:Úmrtí 22. listopadu Kategorie:Úmrtí v roce 1932 Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Muži