Franz svobodný pán Forstner von Billau ( Franz Heinrich Freiherr Forstner von Billau) (26. září 1837Ve všech níže citovaných zdrojích je jako datum narození uvedeno 1837, ale na rodové hrobce na Centrálním hřbitově ve Vídni je uveden rok 1836. Ried – 24. února 1923 Vídeň) byl rakousko-uherský generál. V c. k. armádě sloužil od roku 1856 a zúčastnil se několika válečných konfliktů. Jako absolvent vojenských škol byl později důstojníkem generálního štábu a v letech 1885–1892 působil v diplomacii jako vojenský zplnomocněnec v Itálii. V závěru kariéry byl zástupcem zemského velitele v Horních Uhrách (6. armádní sbor) (1896–1900). V roce 1900 byl penzionován v hodnosti polního podmaršála a získal šlechtický titul barona.

Životopis náhled|vlevo|Hrobka rodiny Forstner von Billau na vídeňském Centrálním hřbitově Pocházel z úřednické šlechtické rodiny z Horního Rakouska. Studoval na Tereziánské vojenské akademii ve Vídeňském Novém MěstěSVOBODA, Johann: Die Theresianische Militär-Akademie zu Wiener-Neustadt; Vídeň, 1894; s. 19 dostupné online a do armády vstoupil v roce 1856 jako poručík u 33. pěšího pluku v Aradu v Sedmihradsku.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1857; Vídeň, 1857; s. 285 dostupné online V roce 1859 se zúčastnil války se Sardinií a u 33. pěšího pluku byl později povýšen na nadporučíka (1863).Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1864; Vídeň, 1864; s. 196 dostupné online V hodnosti kapitána (1866) se jako důstojník vrchního velení v Dalmácii zúčastnil další války s Itálii, se svou jednotkou poté pobýval v Záhřebu.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1867; Vídeň, 1867; s. 242 dostupné online V letech 1870–1872 si doplnil vzdělání na Válečné škole (K.u.K. Kriegsschule) ve VídniDie K. Und K. Kriegsschule 1852-1902; Vídeň, 1903; s. 77 dostupné online a poté byl zařazen do sboru důstojníků generálního štábu, působil například v odboru válečných dějin.Kais. Königl. Militär Schematismus 1872; Vídeň, 1872; s. 143 dostupné online Kvůli zranění po pádu z koně strávil pět let mimo aktivní službu ve stavu záloh (1873–1878).Kais. Königl. Militär Schematismus 1875; Vídeň, 1874; s. 337 dostupné online

V roce 1878 se vrátil do aktivní služby u 19. pěšího pluku v Prešpurku a zúčastnil se okupace Bosny a Hercegoviny.Kais. Königl. Militär Schematismus 1879; Vídeň, 1878; s. 167, 274 dostupné online V roce 1879 získal hodnost majora a stal se šéfem štábu 2. pěší divize ve Vídni.Kais. Königl. Militär Schematismus 1880; Vídeň, 1879; s. 155 dostupné online V roce 1882 se podílel na potlačení povstání v Dalmácii a jako podplukovník (1883) byl přidělen ke zpravodajskému odboru (Evidenzbureau) na generálním štábu, respektive špionážní službě.Kais. Königl. Militär Schematismus 1884; Vídeň, 1884; s. 154 dostupné online Poté vstoupil do diplomatických služeb a v letech 1885–1892 působil jako vojenský attaché na rakousko-uherském velvyslanectví v Římě.Kais. Königl. Militär Schematismus 1886; Vídeň, 1885; s. 156 dostupné onlineHof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1887; Vídeň, 1886; s. 6 dostupné onlineSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1892; Vídeň, 1892; s. 144, 172 dostupné online

Po návratu z Itálie byl znovu povolán k armádě a k datu 1. května 1892 povýšen na generálmajora. V letech 1892–1896 byl velitelem 30. pěší brigády v MiskolciSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1893; Vídeň, 1893; s. 105 dostupné onlineHof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1893; Vídeň, 1893; s. 231 dostupné online a ke dni 1. května 1896 získal hodnost polního podmaršála. V závěru kariéry byl přidělen jako zástupce velitele k 6. armádního sboru v Košicích, respektive zemského velitelství pro Horní Uhry a část Bukoviny (1896–1900).Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1897; Vídeň, 1896; s. 126, 155 dostupné onlineHof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1898; Vídeň, 1897; s. 241 dostupné online K datu 1. srpna 1900 byl penzionován.SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 48 dostupné online

Po odchodu do výslužby žil trvale ve Vídni,Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1921; Gotha, 1921; s. 245–246 dostupné online kde bydlel na adrese Himmelpfortgaße 5 ve Vnitřním Městě.Ruhestands-Schematismus der Österreichisch-Ungarischen Armee für 1914; Štýrský Hradec, 1914; s. 28 dostupné onlineAdolph Lehmann's allgemeiner Wohnungs-Anzeiger: nebst Handels- u. Gewerbe-Adressbuch für d. k.k. Reichshaupt- u. Residenzstadt Wien 1918; Vídeň, 1918; s. 293 dostupné online Zemřel 24. února 1923 a byl pochován v rodové hrobce na vídeňském Centrálním hřbitově.

V roce 1865 se ve Vídni oženil s Marií Turri (1840–1922). Měli spolu tři děti, předčasně zemřelý syn Richard (1869–1907) krátce sloužil v armádě a poté působil ve státních službách jako okresní hejtman v Tridentu s titulem dvorního rady. Richardův syn Peter (1903–1988) se přiženil do významné šlechtické rodiny Clary-Aldringenů, jeho manželkou byla od roku 1945 hraběnka Elisabeth von Clary-Aldringen (1916–1987).Rodokmen Clary-Aldringenů dostupné online

Tituly a ocenění Rodina získala v roce 1791 šlechtický titul s predikátem Edler von Billau. Franz byl při příležitosti odchodu do penze povýšen do stavu svobodných pánů (Freiherr Forstner von Billau). O nobilitaci rozhodl císař František Josef osobním dopisem datovaným v Ischlu 7. července 1900, příslušný diplom vydalo ministerstvo vnitra k datu 21. listopadu 1900.Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1903; Gotha, 1903; s. 197 dostupné online Během služby v armádě obdržel několik vyznamenání v Rakousku-Uhersku, vzhledem k několikaletému působení v diplomacii získal také ocenění v zahraničí.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1900; Vídeň, 1899; s. 252 dostupné onlineRuhestands-Schematismus der Österreichisch-Ungarischen Armee für 1913; Štýrský Hradec, 1913; s. 28 dostupné online

Rakousko-Uhersko 60x60pixelů Válečná medaile (1878) 60x60pixelů Vojenský záslužný kříž s válečnou dekorací (1882) 60x60pixelů Řád železné koruny III. třídy (1889) 60x60pixelů rytířský kříž Leopoldova řádu (1892) 60x60pixelů Jubilejní pamětní medaile (1898) 60x60pixelů Vojenský jubilejní kříž (1908)

Zahraničí 60x60pixelů velkodůstojník Řádu sv. Mořice a sv. Lazara (Itálie) 60x60pixelů velkodůstojník Řádu italské koruny (Itálie) 60x60pixelů důstojník Řádu čestné legie (Francie) 60x60pixelů Vojenský záslužný kříž III. třídy (Španělsko)

Odkazy Poznámky

Reference

Literatura DUSCHNITZ, Alexander: Der Oberste Kriegsherr und sein Stab 1908; Vídeň, 1908; s. 155 dostupné online

Kategorie:Rakousko-uherští generálové Kategorie:Diplomaté Rakouska-Uherska Kategorie:Rakouští baroni Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko) Kategorie:Nositelé Vojenského jubilejního kříže Kategorie:Nositelé Řádu sv. Mauricia a sv. Lazara Kategorie:Nositelé Řádu italské koruny Kategorie:Důstojníci Řádu čestné legie Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného kříže (Španělsko) Kategorie:Absolventi Tereziánské vojenské akademie Kategorie:Narození 26. září Kategorie:Narození v roce 1837 Kategorie:Narození v Ried im Innkreis Kategorie:Úmrtí 24. února Kategorie:Úmrtí v roce 1923 Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Pohřbení na vídeňském centrálním hřbitově Kategorie:Muži