Zámecký park v Ploskovicích v okrese Litoměřice je součástí areálu místního zámku, chráněného od roku 2002 jako národní kulturní památrka.Zámek s rozlehlým barokním parkem, doplněným terasami, fontánami, pískovcovými plastikami a zhruba jeden kilometr dlouhou alejí, byl vybudován mezi roky 1720 až 1730. Za autora koncepce výstavby nového letního sídla velkovévodkyně Anny Marie Františky Toskanské ve stylu maison de plaisance je podle celkového charakteru díla s největší pravděpodobností považován Kilián Ignác Dientzenhofer.
Historie U původní tvrze, později zámku, zbořeného v roce 1816,bývaly dvě zelinářské zahrady a štěpnice, založené v 15. století. Vrcholně barokní zahradu s terasami, fontánami, plastikami a topolovou alejí nechala po roce 1720 u svého nově budovaného letního sídla vytvořit vévodkyně Anna Marie Františka Toskánská (plným titulem Anna Marie Františka Terezie, princezna Sasko-Lauenburská, hraběnka z Neuburgu a velkovévodkyně Toskánská).
V letech 1850–1853 proběhla úprava zámlku a zámeckého parku ve stylu druhého rokoka. Podle návrhu architekta Jana Bělského park upravil dvorní zahradník Fr.anz Fritsch, který se mj. zaměřoval na ovocnářství a v okolí Ploskovic nechal vysázet nové aleje a ovocné sady.
Po vzniku Československé republiky v roce 1918 byl ploskovický zámek jako císařský majetek konfiskován. Vznikl zde státní statek, hospodářský dvůr byl oddělen ohradní zdí a na jižní straně byl areál zámku uzavřen.
Od roku 1952 je ploskovický zámek ve správě státní památkové péče, zpřstupněn veřejnosti byl na počátku 60. let 20. století. Od 70. let postupně probíhaly úpravy parku a místních vodotečí.
Popis Zámecký park má celkovou rozlohu kolem 10 ha.Pro ploskovický zámecký park je charakteristické jeho velkorysé osové řešení ve směru sever - jih. Koncové body této osy tvoří vstupní altán (gloriet) na severním okraji parku a na jihu barokní mariánské sousoší, které se nachází poblíž ploskovického nádraží na železniční trati Lovosice – Česká Lípa, postavené v 90. letech 19. století.Celková délka této osy, jejíž trasa byla v jižní části lemována topolovou alejí, je zhruba 1250 metrů. Koncepce původního barokního parku, vytvořeného kolem severojižní osy, byla zachována i při pozdějších změnách, z nichž nejvýznamnější se uskutečnily v polovině 19. století.
Terén zahrady je rozčleněn do čtyř terasových stupňů. Nejvýše položený je druhý stupeň směrem od severu. Tato hlavní terasa, která na pohled působí přirozeně, ve skutečnosti vznikla jako umělá stavba, v jejímž přízemí jsou grotty a v místech pod arkádami se nacházejí vinné sklepy. Zámecká budova rozděluje zahradu na horní a dolní část. Uprostřed širokých hlavních cest v ose parku se nacházejí elipsovité kašny s figurálními vodotrysky. Po celé ploše parku jsou rozmístěny menší pískovcové plastiky, dekorativní vázy a obelisky. V terase pod zámkem jsou litinové fontánky. Při západní okradní zdi parku se dochoval kuželník.
V jihovýchodním rohu zahrady se nachází uměle navršený vyhlídkový kopeček, ze kterého je výhled směrem na východ k Úštěku. V centrální části parku jižně od zámku ústí štola Lučního potoka, která sloužila k přívodu vody do prostoru terasy hlavního parteru zahrady.Z méně obvyklých stromů lze v parku nalézt například zerav východní (Thuja orientalis), skupinu vzrostlých pavlovnií plstnatých (Paulownia tomentosa) či kaštanovník jedlý (Castanea sativa).
Galerie
Odkazy Reference
Literatura
Externí odkazy
Historie Ploskovic na oficiálním webu obce
Kategorie:Zámecké parky v Česku Kategorie:Barokní zahrady v Česku Kategorie:Národní kulturní památky v Ústeckém kraji Kategorie:Kulturní památky v okrese Litoměřice Kategorie:Založeno Annou Marií Františkou Toskánskou Kategorie:CHKO České středohoří Kategorie:Ploskovice