náhled|Orangutan bornejský (Pongo pygmaeus) konzumující ovoce Frugivor neboli plodožravec je zvíře, které se živí převážně ovocem. Přibližně 20 % býložravých savců se živí ovocem. Plodožravci jsou vysoce závislí na hojnosti a nutričním složení ovoce. Mohou plodonosným rostlinám prospívat tím, že jejich semena rozptylují. Pokud plodonosná rostlina i plodožravec profitují z konzumace ovoce, je tato interakce formou mutualismu.

Rozptylování semen

Ekologický význam Rozptylování semen plodožravci je běžným jevem v mnoha ekosystémech. Nejedná se však o vysoce specifický typ interakce mezi rostlinami a živočichy. Například jeden druh plodožravého ptáka může rozptylovat plody z několika druhů rostlin nebo několik druhů ptáků může rozptylovat semena jednoho rostlinného druhu. Tato nedostatečná specializace by mohla být způsobena tím, že dostupnost plodů se liší podle ročního období, což mohlo odrazovat plodožravce od tendence zaměřit se pouze na jeden druh rostlin. Různí rozptylovatelé semen navíc mají tendenci rozptylovat semena do různých stanovišť, v různém množství a vzdálenostech, v závislosti na jejich chování a počtu.

Adaptace rostlin k přilákání rozptylovačů Existuje řada charakteristik ovoce, které se zdají být adaptivními vlastnostmi, jež přitahují plodožravce. Plody rozptylované živočichy mohou zvířatům prezentovat svou chutnost jasnými barvami a atraktivními vůněmi (napodobujícími ovoce). Dřeň plodu je obecně bohatá na vodu a sacharidy a má nízký obsah bílkovin a tuků. Přesné nutriční složení plodů se však značně liší. Semena plodů rozptylovaných živočichy jsou často přizpůsobena tak, aby přežila průchod trávicím traktem. Například semena se mohou po průchodu střevem zvířete stát propustnějšími pro vodu. To vede k vyšší míře klíčení. Některá semena jmelí dokonce klíčí uvnitř střeva živočicha.

Adaptace frugivorů pro konzumaci ovoce Mnoho živočichů šířících semena má specializované trávicí systémy pro zpracování plodů, které ponechávají semena neporušená. Některé druhy ptáků mají kratší střeva pro rychlý průchod semen z plodů, zatímco některé druhy plodožravých netopýrů mají delší střeva. Někteří plodožravci šířící semena mají krátkou dobu zadržování střev a jiní mohou při konzumaci různých druhů ovoce změnit složení střevních enzymů.

Mechanismy rostlin pro zpomalení či odrazení frugivorů Mnohé rostliny se vyvinuly tak, aby podněcovaly mutualistické živočichy (frugivory) ke konzumaci svých plodů a tím i k šíření semen. Některé si rovněž vytvořil mechanismy, které omezují konzumaci plodů v nezralém stavu nebo jejich konzumaci živočichy, kteří semena nerozšiřují. Mezi takové patří predátoři semen, hmyz a mikroorganismy.

Chemické repelenty mohou zahrnovat sekundární metabolity produkované rostlinou, které nejsou nezbytné pro primární procesy, jako je růst a reprodukce. Toxiny se mohly vyvinout, aby od konzumace odradily zvířata, která roznášejí semena do nevhodných stanovišť. Sekundární chemická obrana se dělí do tří kategorií: dusíkaté a uhlíkaté terpeny a uhlíkaté polyfenoly.Barnea, Anat; Harborne, Jeffrey B.; Pannell, C. (June 1993). "What parts of fleshy fruits contain secondary compounds toxic to birds and why?". Biochemical Systematics and Ecology. 21 (4): 421–429. Bibcode:1993BioSE..21..421B. doi:10.1016/0305-1978(93)90100-6 Dostupné online

Kapsaicin je fenolická sloučenina na bázi uhlíku, která se vyskytuje pouze u rodu rostlin Capsicum. Kapsaicin je zodpovědný za ostrou, pálivou chuť plodů a potlačuje růst mikrobů i bezobratlých živočichů.

Kyanogenní glykosidy jsou dusíkaté sloučeniny vyskytující se ve 130 čeledích rostlin. Nemusí se však nutně vyskytovat i v jejich plodech. U zvířat mohou vyvolat zvracení, průjem či mají narkotický účinek.

Emodin je fenolická sloučenina vyskytující se v rostlinách, jako je například reveň. Působí projímavě, může hubit larvy dvoukřídlého hmyzu, potlačuje růst bakterií a hub a odrazuje ptáky i myši od jeho konzumace.

Živočichové živící se plody

Ptáci Ptáci představují hlavní předmět výzkumu konzumace plodů (frugivorie). Článek Bette A. Loiselle a Johna. G. Blakea s názvem Potential Consequences of Extinction of Frugivorous Birds for Shrubs of a Tropical West Forest pojednává o významné roli, kterou tito ptáci v ekosystémech hrají. Závěry jejich výzkumu naznačují, jak by vyhynutí druhů rozšiřující semena mohlo negativně ovlivnit odstraňování semen, jejich životaschopnost i uchycení nových rostlin. Článek zdůrazňuje význam ptáků rozšiřujících semena pro šíření jednotlivých druhů rostlin.

Mezi ptáky rozšiřující semena patří například zoborožcovití, tukanovití, ptáci rodu Pteroglossus, kotingovití (například skalňák oranžový (Rupicola rupicola)) a některé druhy papoušků. Ptáci živící se plody se vyskytují i v mírném pásu, avšak nejčastěji žijí v tropech. Mnozí z nich se až do hnízdního období živí převážně plody. V době hnízdění pak do svého jídelníčku zařazují hmyz bohatý na bílkoviny. Ptáci, kteří konzumují bobule příležitostně, mohou v měsících s nedostatkem jiné potravy požírat i hořké plody, jako jsou například bobule jalovce. V Severní Americe jsou na jaře a počátkem léta ptáky hojně vyhledávány plody morušovníku červeného (Morus rubra). V Arkansasu bylo na jediném plodícím stromě zaznamenáno až 31 druhů ptáků.

Před rokem 1980 pocházela většina zpráv o konzumaci plodů ptáky z tropických oblastí. V letech 1979 až 1981 však řada studií poukázala na význam plodů pro společenstva tažných pěvců v mírném pásu v období podzimu.

Savci Příkladem savce živícího se převážně plody je vlk hřivnatý (Chrysocyon brachyurus), který se vyskytuje v Jižní Americe. Studie autorů Josého Carlose Motty-Juniora a Kariny Martins ukázala, že vlk hřivnatý pravděpodobně výrazně přispívá k šíření semen. Výzkumníci zjistili, že plody tvořily 23 až 54 % jeho potravy.

Dalším příkladem savce živícího se převážně ovocem patří kaloni a mirikina lemuří (Aotus lemurinus). Mirikiny se živí ovocem a svůj jídelníček doplňují květy, hmyzem, nektarem a listy. Pokud je to možné, dávají přednost malým, zralým plodům. Aby je našly, vyhledávají potravu na stromech s rozložitými korunami (vyššími než deset metrů). Dostupnost ovoce se v závislosti na sezóně mění. Druhy rodu Aotus žijící v tropických lesích konzumují ovoce po celý rok ve větším množství, protože je zde snáze dostupné než v suchých lesích. V nich je ovoce v období sucha vzácné a mirikiny jsou tak více závislé na listech.Cawthon Lang, Kristina A. (July 18, 2005). "Owl monkey (Aotus) factsheet". Wisconsin Primate Research Center. Dostupné online

Ryby Některé druhy ryb, například piraňa rostlinožravá (Colossoma macropomum), se také živí plody.Emerson Casimiro Ferrari, Jeisson; Palma, Mariana; Castellani Carli, Gabriela; Mota Satiro, Thaise; Tavares, Ludgero; Viegas, Ivan; Susumu Takahashi, Leonardo (2022). "Carbohydrate tolerance in Amazon tambaqui (Colossoma macropomum) revealed by NMR-metabolomics - Are glucose and fructose different sugars for fruit-eating fish?". Comparative Biochemistry and Physiology Part D: Genomics and Proteomics. 41 100928. doi:10.1016/j.cbd.2021.100928. hdl:11449/229956. PMID 34847514. S2CID 240234202. Dostupné online

Ochrana Vzhledem k tomu, že šíření semen umožňuje rostlinným druhům šířit se do jiných oblastí, mohla by ztráta plodožravců změnit rostlinná společenstva a vést k lokální ztrátě konkrétních rostlinných druhů. Vzhledem k tomu, že šíření semen plodožravci je v tropickém pásu velice důležité, vědci se zabývali studiem úbytku plodožravců a spoujují jej se změněnou populační dynamikou rostlin. Podle několika studií by ztráta velkých plodožravců, jako jsou opice, mohla mít negativní dopad, protože jsou zodpovědné za určité typy šíření semen na velké vzdálenosti, které u jiných typů plodožravců, jako jsou ptáci, nebylo pozorováno. Nicméně druhy rostlin, jejichž semena jsou šířena živočichy, mohou být vůči fragmentaci méně zranitelné než jiné druhy rostlin. Plodožravci mohou rovněž těžit z invaze exotických druhů produkujících plody a zároveň se mohou stát přenašeči této exotické invaze tím, že rozšiřují semena nepůvodních rostlin.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Potravové strategie