Justiční nebo soudní ping-pong je nežádoucí jev, kdy soud vyšší instance na základě opravného prostředku opakovaně ruší rozhodnutí nižší instance a vrací ho k opětovnému projednání.
V širším smyslu, který zahrnuje rozhodování všech orgánů veřejné moci, lze hovořit též o procesním či instančním ping-pongu.
Vracení věci k dalšímu řízení vychází z kasační zásady, podle které nadřízené soudy samy nerozhodují ve věci, nýbrž napadené rozhodnutí pro jeho vady pouze zruší. K tomu zpravidla přistupuje neochota nižší instance akceptovat právní či skutkové závěry vyjádřené v kasačním rozhodnutí (tzv. kasační závaznost). Jako koncepční řešení problému se nabízí větší uplatňování apelační zásady, kdy nadřízený soud sám změní přezkoumávané rozhodnutí.
Trestní právo
Ping-pong v trestním řízení vychází z nepřípustnosti, aby odvolací soud sám uznal obžalovaného vinným skutkem, pro nějž byl soudem prvního stupně zproštěn obžaloby. Podle aktuální judikatury českého Ústavního soudu je v principu přípustné, aby odvolací soud na základě provedeného dokazování zavázal soud prvního stupně k uznání obžalovaného vinným určitým trestným činem.
Jako příklady ping-pongu se uvádí případ Roberta Tempela či kauza Čapí hnízdo.
Správní právo V oblasti veřejné správy k procesnímu ping-pongu dochází jednak ve vztahu mezi správním orgánem a správním soudem, jednak mezi nadřízeným a podřízeným správním orgánem. Může se jednat o obstruční taktiku, kdy správní orgán není ochoten rozhodnout v souladu se zákonem, např. v oblasti práva na informace.
Reference
Související články Opravný prostředek
Kategorie:Procesní právo