Koos je největší ostrov v Greifswaldské zátoce v Baltském moři. Je součástí města Greifswald, přičemž tvoří jednu z jeho exkláv. Nachází na území přírodní rezervace Insel Koos, Kooser See und Wampener Riff v rámci zemského okresu Přední Pomořansko-Greifswald ve spolkové zemi Meklenbursko-Přední Pomořansko v Německu. Pro veřejnost je uzavřen, s výjimkou krátké přístupové cesty vyhrazené pro povolená motorová vozidla. Rozloha činí 1,49 km². Jádro ostrova tvoří ledovcové usazeniny a dosahuje výšky až 3,6 m. Od pevniny jej odděluje průliv Beek, úzký vodní tok připomínající řeku.
Dějiny Ostrov je v poprvé zmiňován roku 1184 pod názvem Coztam, což je slovanský výraz pro písčinu nebo houštinu janovce, v době, kdy byla pomořanská flotila kotvící u něj drtivě poražena dánskými a rujánskými vojsky. O vojenském výsledku rozhodla námořní bitva u Darsimhövdu dne 19. května 1184. Střet se odehrál ve vodách zátoky Dänische Wiek mezi ostrovem a výběžkem Ludwigsburger Haken. Na počátku 13. století vlastnil ostrov Barnuta, potomek rujánských knížat a zakladatel panství Gristow. V roce 1241 přešel ostrov z jeho majetku do vlastnictví kláštera Eldena. V tomto záznamu byl ostrov v Baltském moři označen jako Chosten. Tento název je doložen i k roku 1247 ve formě . Z roku 1275 existuje záznam o slovanském opevnění zvaném Gart, které se mělo na ostrově nacházet. Klášter nechal les na ostrově vykácet, aby mohl půdu využívat k pastvě.
V 17. století se na ostrově usadili nizozemští zemědělci, avšak o století později zde již žádní nezůstali. V roce 1820 byl ostrov připojen k panství Wampen a odtud spravován. Přesto podle topografických map existoval na ostrově ještě po roce 1920 obydlený odlehlý zemědělský dvorec, který pravděpodobně sloužil k pastvě dobytka. Před 2. světovou válkou i během ní sloužil ostrov jako cvičný cíl pro shazování betonových cvičných bomb z nedalekého letiště Luftwaffe v Ladebow u Greifswaldu. V roce 1950 byl ostrov přiřazen k výzkumnému ústavu pro choroby zvířat na ostrově Riems a od té doby slouží k ustájení různých pokusných zvířat pro Institut Friedricha Loefflera. Za tímto účelem byla v roce 1970 vybudována hráz spojující ostrov s pevninou a původní odlehlý dvorec byl zmodernizován a rozšířen. Od roku 1990 je ostrov chráněným územím a podle práva EU je veden jak jako zvláště chráněná oblast (pro ptactvo), tak jako zvláštní oblast ochrany (SAC podle směrnice o stanovištích). Je uzavřen pro veřejnost a vjezd vozidel je povolen pouze oprávněným osobám. Části ostrova se využívají k sezónnímu zemědělství (extenzivní pastva skotu plemene Uckermärker a ovcí plemene Gotland). Louky Karrendorf a Koos, které se nacházejí v bezprostřední blízkosti ostrova, jsou velmi oblíbené u pozorovatelů ptactva díky rozmanitosti druhů, které se zde sezónně vyskytují a jsou spásány skotem plemene Uckermärker a vodními buvoly. Vstup na louky je zakázán, neboť jsou součástí přírodní rezervace. Dne 15. května 2014 bylo na ostrově usmrceno několik ovcí. Následné vyšetřování potvrdilo, že původcem byl vlk.
Vegetace Ostrov zahrnuje druhově bohatá slaniska a vlhké louky, rozsáhlé plochy živinami chudých travních porostů s převahou psinečku obecného, rákosiny, pásy naplavenin a pobřežní lagunu.
Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:Ostrovy Německa v Baltském moři Kategorie:Ostrovy Meklenburska-Předního Pomořanska Kategorie:Geografie Zemského okresu Přední Pomořansko-Greifswald Kategorie:Greifswald