náhled|Pořejov ve 21. století Vesničko má pod Šumavou je česká verze německé písně „Mein kleines Dorf im Böhmerwald“ rakouského skladatele českého původu Johanna Baptista Blobnera. Svým valčíkovým tempem, nostalgickým obsahem i melancholickou melodií je podobna písni „Chaloupky pod horami“, se kterou sdílí téma těžkých osudů českého pohraničí. Píseň je autorovou vzpomínkou na rodnou ves Pořejov v Českém lese, která zanikla v pozdějším pohraničním pásmu.

Historie Vídeňský hudební skladatel a sbormistr mnoha vídeňských spolků Johann Baptist Blobner byl hlavním povoláním učitel a pedagogické vzdělání získal v Chebu. Jeho taneční skladby, často později zlidovělé valčíky a polky, dosáhly v Rakousku značné obliby. Oba jeho synové rovněž působili ve Vídni jako sbormistři, skladatelé i majitelé hudební školy. Blobner byl velmi plodným skladatelem a jeho valčíková vzpomínka na rodné městečko v Čechách „Mein kleines Dorf im Böhmerwald“ nesla již opusové číslo sto. Do pozornosti českých interpretů i posluchačů se dostala především díky tesknému refrénu. Německý text volně přebásnil Karel Šimůnek, který děj posunul z Českého lesa do Šumavy a z povodí Mže na břehy Vltavy. Popularita písně se brzy objevila v nákladech vydavatelů hudebnin i gramofonových desek. V českém prostředí se taneční tempo v refrénu často zpomalovalo natolik výrazně, že píseň našla své místo nejen v tanečních sálech a hospodách, ale často i na pohřbech. V seriálu Jaroslava Dietla Nejmladší z rodu Hamrů doprovází děj jako oblíbená písnička otce hlavního hrdiny a rovněž oba rodiče doprovází i na jejich poslední cestě. Píseň je použita v loutkovém filmu Jiřího Trnky Osudy dobrého vojáka Švejka. S nostalgií písně koresponduje i osud vzpomínaného místa, které po vysídlení v hraničním pásmu studené války zcela zaniklo.

Text Refrén Mein kleines Dorf im BöhmerwaldVesničko má pod ŠumavouMein kleines Dorf im Böhmerwald,

dort war ich jung

heut bin ich alt.

Du bleibst für mich

die Märchenwelt,

die meinen Sinn

gefangen hält.Vesničko má pod Šumavou

s poezií

tak dumavou,

jak v pohádce

o tobě sním,

tys jediným

pokladem mým. 1. Štěstím, blahem mým jediným, je rodná víska má,

pod Šumavou u pralesů objata horama.

Tam ve škole pan učitel nás učil číst a psát

a v kostelíčku pan farář modlit a boha znát.

Refrén

2. Když po týdnu nám nastane zas boží neděle,

tu scházíme se na návsi vespolek vesele.

A tu sedáme po březích v zelené travičce,

kudy pospíchá Vltava ku Praze matičce.

Refrén

3. Ty vísko má pod Šumavou, jen v tobě chci já žít

a po smrti jen v půdě tvé smí moje tělo hnít.

Ty vísko má pod Šumavou, líbám tvé půdy lem,

tys byla mně vždy v životě i smrti údělem.

Refrén

Odkazy Reference

Externí odkazy Nahrávka Ultraphonu z roku 1939

Kategorie:Písně v češtině Kategorie:Písně o místech