Staré proboštství ve Staré Boleslavi v okrese Praha-východ stojí v západní části historického jádra Staré Boleslavi v blízkosti kostela svatého Václava, při cestě od mostu přes Labe do centra. Budova je chráněna jako nemovitá kulturní památka České republiky. Předmětem ochrany je areál domů čp. 370, čp. 371, čp. 132 (bývalá konírna), ohradní zeď a oplocení a pozemky vymezeného areálu.Staré proboštství. Národní památkový ústav. Památkový katalog. Katalogové číslo 1000137670, rejstříkové číslo ÚSKP 26487/2-4117. [cit. 2026-09-24]. Dostupné online

Historie Dva objekty barokního původu a objekt stájí pocházejí z poloviny 17. století. Později prošly stavební úpravou.

Obvod starého proboštství se původně rozkládal po obou stranách silnice (Maxe Švabinského, bývalá Karlova třída). Severní část zabírala budova starého proboštství, později arciknížecí rezidence, složená ze dvou částí - západní nižší a východní vyšší. Západní část spočívá na starých základech, východní je novější.Justin Václav Prášek. Brandejs nad Labem: město, panství i okres. V Brandejse nad Labem: Král. Komorní Město. Díl III. 1913. Kapitola B) Historický místopis, 2. Staré proboštství. S. 358–360 (487). Dostupné online

Budova byla již ve 14. století probošty opuštěna, když za úpadku obdrželi kanovnictví na Pražském hradě a v Praze měli svůj dům. Po roce 1544 uložili administrátoři proboštu Hájkovi, aby dal dům opravit, ale k tomu nedošlo a ještě před rokem 1574 se pozemku s domem ujalo Brandýské panství.

Ferdinand II. (1578–1637) v něm dal zřídit byt pro lovčího. Kapitula se proti tomu ohrazovala a žádala náhradu; majitelské právo proboštovo bylo uznáno, ale lovčí správa v něm byla ponechána. V roce 1626 chtěl Ferdinand II. vedle loveckého skladiště postavit nový lovecký dům. Svůj úmysl oznámil komoře České, která o tom 18. srpna roku 1627 informovala brandýského hejtmana; přípravy ke stavbě však byly zastaveny. Probošt Cancellieri nabídl v roce 1631 jako ukončení sporu výměnu budovy proboštské za panský dvůr v Kostelním Hlavně. Hejtman však 31. srpna 1631 odpověděl, že objekt nikdy k proboštství nenáležel a návrh odmítl; proboštu se ale dostalo náhrady kovárnou a gruntem Jonášovským.

Při založení nového urbáře v roce 1651 byla stavba nového lovčího domu dokončena; v té době již měl dům současnou podobu i rozměry. V roce 1725 byl opraven a roku 1862 upraven na arciknížecí rezidenci; hostil například arciknížete Karla Salvátora s rodinou. Později byla východní část zařízena, ale neobývána, v západní části měl letní byt ředitel brandýského panství.Justin Václav Prášek. Brandejs nad Labem: město, panství i okres. V Brandejse nad Labem: Král. Komorní Město. Díl I. 1908. S. 128 (6, 107-108). Dostupné online

Popis Areál domů tvoří dva na sebe navazující zděné omítané patrové domy kryté valbovými střechami. Severozápadně od nich v jejich těsné blízkosti jsou umístěny dřevníky a zděný přístavek. Východně se nachází přízemní zděný dům čp. 132 na výrazně protáhlém půdorysu, s hodnotnou fasádou se štukovou výzdobou (konírna). Na jižní a západní straně areálu vede oplocení, na severní straně ohradní zeď. V severovýchodním koutě areálu je prolomena vstupní brána, v jihovýchodním koutě je plocha s plechovými garážemi. Do zadní stěny domů se napojuje gotická hradební zeď městského opevnění, za níž se sva­žuje zavezený vodní příkop.

Obytné domy Patrový dům čp. 370 je zděný, omítnutý, krytý valbovou střechou s drážkovkami. Stojí na nepravidelném pravoúhlém půdorysu a je situován uprostřed areálu. K jeho jižnímu průčelí přiléhá dům čp. 371. Objekt je členěn soklem, profilovanou římsou nad okny v patře a profilovanou podokapní římsou. Okna jsou obdélná, rámovaná šambránami s lištou. Vstup je ve východním průčelí; má kamenné ostění s ušima a kapkami s původními vyřezávanými výplňovými dveřmi. Severní průčelí je v přízemí o dvou a v patře o čtyřech okenních osách.

Dům čp. 371 je také patrový, zděný, omítnutý, krytý valbovou střechou s drážkovkami. Stojí na téměř obdélném půdorysu a je situován jižně při domu čp. 370. Člení jej sokl a profilovaná korunní římsa. Okna jsou obdélná, orámovaná šambránami s lištou. Vstup do domu je ve druhé ose z jižní strany východního pětiosého průčelí.

Konírna thumb|left|180px|Konírna Východně od vstupní brány stojí přízemní dům z 2. poloviny 19. století, bývalé hospodářské stavení a dům kočího. Segmentové nadokenní římsy jsou neseny římsovými konzolkami. Okna jsou dvoukřídlá, čtyřtabulová. Dům je zastřešen sedlovou střechou krytou pálenou drážkovou krytinou. Jeho trojúhelný štít nad bočním průčelím lemuje dřevěný vyřezávaný obloučkový vlys. Zdi jsou kamenné, 96 cm široké, vně opatřené hladkou dvouvrstvou vápennou omítkou žluté barvy. V přední, jižní polovině domu je umístěn byt s upraveným inte­riérem, v zadní části domu jsou dřevníky, původně stáje a garáže na kočáry. Vnitřní prostory jsou sklenuty zrcadlovu klenbou. Ve stájích jsou kamenné žlaby.

Odkazy Reference

Související články Proboštství ve Staré Boleslavi

Externí odkazy

Kategorie:Kulturní památky ve Staré Boleslavi Kategorie:Stavby ve Staré Boleslavi Kategorie:Barokní stavby ve Středočeském kraji Kategorie:Náboženství ve Staré Boleslavi Kategorie:Náboženské a církevní stavby ve Středočeském kraji Kategorie:Arcidiecéze pražská