Kaple svatého Liberta v Tours (francouzsky Chapelle Saint-Libert de Tours) je bývalý románský kostel pocházející především ze 12. století. Nachází se v nejstarší městské čtvrti v Tours v departementu Indre-et-Loire v regionu Centre-Val de Loire ve Francii. Stavba byla zčásti vybudována přímo na tělese pozdně starověkých gallo-římských hradeb ze 4. století, které obíhaly podél toku řeky Loiry. Její hlavní loď je zapsána na doplňkovém seznamu chráněných národních kulturních památek Francie (monument historique) od 2. prosince 1946, a to z iniciativy Archeologické společnosti Touraine (SAT).
Historie Kostel byl oficiálně odsvěcen na počátku 18. století. Následně byl výrazně stavebně upraven a využíván pro řemeslnou a průmyslovou výrobu. V roce 2011 celý památkový objekt odkoupila do svého vlastnictví Archeologická společnost Touraine (SAT).
Bezprostředně poté zde byl zahájen záchranný archeologický výzkum, po jehož dokončení prošla kaple celkovou památkovou obnovou. Budova slouží jako sídlo, společenský a konferenční prostor této vědecké společnosti a zároveň se zde pořádají regionální kulturní akce.
Poloha Historický objekt se nachází na adrese 37, avenue André-Malraux, na nároží s ulicí Rue de la Bretonnerie, nedaleko ulice Rue Barbès (která v minulosti nesla název Rue Saint-Libert).
Tuto středověkou románskou památku nelze zaměňovat s moderním katolickým kostelem svatého Liberta z roku 1980, který stojí na adrese 9, rue du Clos-Saint-Libert.
Popis Jedná se o románskou stavbu postavenou z místního bílého křídového vápence. Tloušťka obvodového zdiva z tesaných kvádrů dosahuje v průměru 1 metru. Dnešní podoba budovy sestává výhradně z její hlavní lodi, neboť původní závěr kostela (kněžiště) ani zvonice se nedochovaly.
Před zahájením celkové rekonstrukce dosahovaly vnější rozměry stavby 17,50 m na délku, 8,60 m na šířku a 10,15 m na výšku. Archeologickým odkrytím původní úrovně terénu a podlahy se však výška budovy zvýšila o minimálně 2 metry. Vnitřní prostor lodi tvoří sál o rozměrech přibližně 17 × 6,50 metru. Původní délka kostela včetně zaniklého kněžiště se odhaduje na 24 metrů. Ačkoliv stavba nebyla nikdy zaklenuta kamennou klenbou, je na obvodových zdech zvenčí zpevněna masivními opěrnými pilíři.
Krov a exteriér Kaple vyniká dubovou střešní konstrukcí, která byla kompletně přestavěna v 15. století. Celkem sedmadvacet dubových vazeb vytváří pohledový efekt připomínající „obrácený lodní trup“. Sedlová střecha s dlouhými sklony je kryta břidlicí.
Do kaple vedou dva lomené portály. Jižní portál zůstává uzavřen, hlavní západní portál slouží jako současný vstup. Stavební řešení kolem západního portálu naznačuje, že zde v minulosti mohl stát předsunutý portikus (předsíň) a výrazný štít plnící funkci zvonice, která byla v pozdějších staletích stržena.
Obě boční fasády jsou pod linií střechy lemovány ozbodnou podokapní římsou s profilací a tesanými modilliony (krakorci). Na severní straně tyto prvky zobrazují lidské hlavy (mužské a ženské obličeje), mytické nestvůry a geometrické či rostlinné ornamenty. Severní stěna kaple stojí přímo na základech dochovaného segmentu starověkých gallo-římských městských hradeb.
Interiér a moderní dostavba Boční stěny jsou prolomeny třemi okny. Na severní straně byla okna obnovena v rámci památkové obnovy. Jižní fasáda je architektonicky bohatší, její okna mají půlkruhové románské oblouky vysekané ze sedmi klenáků a směřují do přilehlé soukromé zahrady. V interiéru se v jižní stěně nachází dochované románské církevní lavabo (kamenné umyvadlo na liturgické nádoby).
O vnitřním uspořádání a liturgickém vybavení středověkého kostela se nedochovaly žádné písemné zprávy s výjimkou polohy původního oltáře. Zcela neznámá zůstává také umělecká výzdoba zaniklého kněžiště. V rámci novodobé adaptace budovy pro potřeby Archeologické společnosti Touraine (SAT) byl na místo zaniklého historického závěru napojen moderní administrativní přístavek, který rozšiřuje užitnou plochu objektu.
Historie Kaple svatého Liberta se nachází v severovýchodním rohu původního gallo-římského opevnění Tours, které tvořilo jádru antického města Caesarodunum. Tyto pozdně římské hradby z období dominátu zanechaly v Tours kromě základů kaple i další stopy. Jejich pozůstatky jsou dodnes patrné u hradu Tours (Château de Tours), v areálu Muzea výtvarných umění (Musée des beaux-arts) a v linii souběžné s ulicemi Rue du Port Feu Hugon a Rue du Petit Cupidon. thumb|Poloha kaple svatého Liberta v severovýchodní části gallo-římského castra (poblíž věže Tour Hugon)
Označení tohoto objektu jako „kaple“ je vzhledem k jeho původním středověkým rozměrům zavádějící, neboť ve své době šlo o plnohodnotný farní kostel. Stavba ve 12. století nahradila starší církevní objekt, jehož přesné datování vzniku zůstává neznámé. I přes rozsáhlé záchranné archeologické výzkumy na počátku 21. století zůstávají nejstarší dějiny této kaple nejasné.
Kostel doložený v 9. století V době, kdy bylo Tours rozděleno na dvě hlavní městská jádra, se objevuje zmínka o kostele, který mohl stát na místě dnešní kaple. Pochází z listiny z roku 919, která dokumentuje směnu pozemků realizovanou mezi lety 866 a 877. K této směně došlo uvnitř hradeb starého města (cité) mezi kanovníky od svatého Martina, sídlícími v západní části Tours (Châteauneuf), a tourským hrabětem Hugem Abbé. Hrabě tehdy získal pozemek o rozloze přibližně 3 600 m² zahrnující „kostel, obvodovou zeď a poternu (zadní bránu)“.
Díky této majetkové směně, jejíž originální zakládací akt se nedochoval, se stavba pravděpodobně stala první kaplí hrabat z Tours. Nacházela se totiž nedaleko věže Tour Feu Hugon, která je považována za jejich první sídlo.
Otázka vlastnictví a vikingská hrozba Přímých důkazů je málo, ale pokud se předpokládá, že jde skutečně o polohu dnešní kaple (která se dotýká gallo-římských hradeb), je třeba objasnit, proč mniši vlastnili pozemek tak daleko od svého domovského centra Martinpôle (Châteauneuf).
Možné vysvětlení nabízí 8. kánon koncilu ve Vannes, který se konal v roce 465. Toto církevní ustanovení z 5. století udělovalo opatům právo zřídit si útočiště (refugium) uvnitř hradeb města z důvodu vikingských vpádů. Jakmile vikingské nebezpečí pominulo, toto útočiště – kde mniši buď postavili novou kapli, nebo zpevnili již existující stavbu – se stalo předmětem zmíněné směny. Situaci navíc usnadňoval fakt, že Hugo Abbé tehdy kumuloval úřad opata u sv. Martina i titul hraběte z Tours. thumb|Středověké vyobrazení modlících se mnichů
O tomto původním kostele z karolínské epochy (9. století), který mohl být již tehdy zasvěcen svatému Libertovi (uznanému za svatého jeho současníkem Řehořem z Tours v 6. století), však existuje jen minimum informací:
Absence pramenů k počátkům: Nedochovaly se žádné zprávy o existenci či datu výstavby případné raně středověké modlitebny či útočiště (mezi 5. a 6. stoletím) mnichy od sv. Martina nebo z kláštera Marmoutier (kde Libert žil). Datování dedikace: Nejasná zůstává i doba, kdy bylo místo zasvěceno svatému Libertovi. Mohlo k tomu dojít v 7., 9., nebo až ve 12. století. Starší osídlení: Neznámé jsou také okolnosti výstavby karolínského kostela doloženého při směně (8. až 9. století), stejně jako případná existence starších římských budov.
Současná poloha kaple uvnitř starého města sice takto starý původ nevylučuje, avšak kromě samotného faktu, že stavba zasahuje do gallo-římské hradby, pro to neexistují jiné přímé indicie. Moderní archeologické výzkumy tuto hypotézu formálně nepotvrdily, neboť neodhalily žádné významné pozůstatky starších staveb předpokládaných historiky. Objeveno bylo pouze několik málo stop, které spadají nanejvýš do pozdního karolínského období.
Současný kostel ze 12. století a jeho záchrana thumb|Jižní fasáda kaple svatého Liberta a její vstupní portál, který byl zazděn v 19. století. V písemných pramenech se výslovná zmínka o místě zasvěceném tomuto světci – pod latinským názvem oratoire de Saint-Léobard (oratoř svatého Leobarda/Liberta) – objevuje až ve 12. století. Tuto informaci zaznamenal v 17. století historik Jean Maan, který odkazuje na převodní listinu z roku 1192. V ní se uvádí, že oratoř založili předkové tehdejšího prodejce. Vzhledem k zachované románské architektuře současné kaple se text může vztahovat pouze na tuto budovu. Pokud stála na stejném místě jako původní karolínský kostel, musela být stavba mezitím kompletně přestavěna. Doba její výstavby se klade přibližně kolem roku 1150. Její původní podoba a přesný stavební vývoj však zůstávají neznámé.
Z historických listin ze 14., 17. a 18. století vyplývá, že kaple přešla z majetku hrabat z Tours pod správu francouzských králů. Později patřila pod opatství Preuilly, následně byla v rukou světských vlastníků a na počátku 17. století byla předána kněžím z Kongregace oratoriánů. Tento stav trval až do oficiálního odsvěcení v roce 1705. Následné využití pro soukromé průmyslové účely sice vedlo k mnoha stavebním úpravám, paradoxně však budovu zachránilo před demolicí.
Průmyslové a řemeslné využití (18.–20. století) Od 18. století do poloviny 19. století sloužila kaple k výrobě ledku, který se získával z křídového vápence pro produkci střelného prachu. Za vlády Ludvíka XIV. byla provincie Touraine druhým největším dodavatelem střelného prachu ve francouzském království.
Výroba ledku: Kapli nejprve získala rodina Chaslon, která provozovala také sousední areál u věže Tour Hugon. Po jejich bankrotu přešel objekt v roce 1788 do rukou spřízněné ledkařské rodiny Estevou. Sklady a potravinářská výroba: V roce 1853 budovu převzal tesařský mistr Urbain Marnay, který ji proměnil ve sklad dřeva. Jeho dědicové prostory v roce 1875 pronajali výrobně sycených nápojů a likérů. Později zde sídlila konzervárna potravin, která objekt v roce 1922 odkoupila. Stavební úpravy a degradace: Budova sloužila také jako pěstírna žampionů a od roku 1968 jako autodílna a skladiště. V roce 1980 ji získal do vlastnictví architekt, který ji v roce 1989 prodal zelináři Henrimu Lhotemu, jenž ji využíval jako sklad zboží.
Odkup Archeologickou společností (2011) thumb|Stav kaple svatého Liberta v roce 2011 před zahájením rekonstrukce s obytným přístavkem, který byl později demolován. V květnu 2011 koupila celý objekt Archeologická společnost Touraine (SAT) za částku 180 000 €. V té době byla kaple skryta pod novodobými přístavky a k jejímu průčelí byl od 19. století přistavěn samostatný obytný dům. Celý komplex se nacházel ve špatném technickém stavu.
Tento odkup znamenal vyústění dlouhodobých snah, neboť SAT již v roce 1859 označila budovu za významnou památku místního dědictví, kterou je nutné chránit. V roce 1946 navíc prosadila její zápis na seznam historických památek. V současnosti jde o jednu z mála dochovaných románských kaplí v regionu Touraine.
Zpřístupnění objektu a archeologické výzkumy thumb|Vstup do kaple svatého Liberta během rekonstrukčních prací v březnu 2012. Záchrana kaple, která od svého zápisu na seznam památek v roce 1946 neprošla žádnou údržbou, byla zahájena v druhé polovině roku 2011. Prvním krokem byly přípravné práce, provedení úvodní archeologické sondáže a zajištění stavební infrastruktury. Pro celkové zpřístupnění památky byl demolován opuštěný dům v majetku města, který stál přímo před kaplí, a byla odstraněna část severního novodobého přístavku. Tímto krokem získal objekt zpět podobu historické církevní stavby. V této fázi byly rovněž odebrány vzorky dřeva pro dendrochronologický výzkum, jehož cílem bylo přesněji datovat středověký krov.
Následný systematický archeologický výzkum realizovali tři specialisté archeologické služby Departamentní rady Indre-et-Loire (SADIL). Celý výzkum koordinoval Samuel Riou. Práce probíhaly ve třech hlavních etapách: listopad–prosinec 2011, září–prosinec 2012, březen–květen 2013.
Odkrývání historického terénu a nálezy