Franz Kühmayer (maďarsky Ferencz Kühmayer, 1830 Vídeň – 1917) byl rakouský podnikatel, továrník a vynálezce, zakladatel a majitel továrny Franz Kühmayer & Co. v Bratislavě (tehdejší Prešpurk), posléze největšího podniku svého druhu v rakousko-uherské monarchii, kterou po léta vedl. Jeho synem byl sochař Robert Kühmayer.
Život
Mládí Narodil se ve Vídni v rodině s uměleckou stopou: byl synovcem herečky Therese Krones. Již v raném věku projevoval hudební nadání, věnoval se zpěvu a hře na housle. V rámci vojenské služby v rakouské císařské armádě nastoupil roku 1849 k jednotce dělostřelectva v Komárně, kde se patrně zúčastnil četných vojenských akcí a obléhání pevnosti v rámci uherské revoluce, které proběhly téhož roku.
Roku 1864 se přestěhoval do Frankfurtu nad Mohanem, kde nastoupil jako mistr v továrně na výrobu dekorativních drátů. Zde vyvinul několik vylepšení a vynálezů pro zefektivnění výroby, pro které si následně pořídil rakousko-uherské patenty a rozhodl se podnikat samostatně. Roku 1865 založil vlastní dílnu s pěti zaměstnanci na výrobu dekorativních textilních prvků z kovů a kovem barvených tkanin v rakouské obci Götzendorf an der Leitha nedaleko Vídně, kde však svými produkty nedokázal konkurovat vídeňské firmě Cornides, která trhu s temito produkty dominovala.
V Prešpurku vlevo|náhled|276x276pixelů|Propagační leták firmy Franz Kühmayer & Comp. z roku 1914 Rozhodl se tedy firmu přesunout o několik desítek kilometrů východně: do Prešpurku, ležícího již ve východní části říše, Zalitavsku. Roku 1868 zakoupil v oblasti Mlynské doliny, průmyslové části města, od hraběte Apponyiho bývalý mlýn na říčce Vydrici (tzv. 7. mlýn), který následně přeměnil na průmyslový provoz. Firma Franz Kühmayer & Co., díky svému umístění dodávající zboží především do uherské části Rakouska-Uherska, pak pod jeho vedením posléze úspěšně rostla, stejně tak byl Kühmayer spoluautorem celé řady výrobních strojů. Již v roce 1873 získala společnost dvě nejvyšší ocenění na Světové výstavě ve Vídni, posléze dosáhla také císařského titulu C. a k. dvorní dodavatel. Značnou část jejích zakázek představovaly doplňky vojenských, úředních a dalších uniforem, včetně dekorací čepic či výroby medailí a vyznamenání. V 90. letech 19. století pak dosáhla počtu okolo 700 zaměstnanců a představovala tak vůbec největší rakousko-uherský podnik svého druhu a zároveň jeden z největších průmyslových závodů ve městě. náhled|281x281pixelů|Franz Kühmayer se svou elektrickou lyrou (Österreichische Musik- und Theaterzeitung, 1892) Okolo roku 1893 následně předal řízení firmy svému synovi, Franzi Kühmayerovi mladšímu, a odešel do důchodu. Za své průmyslové zásluhy roku 1894 obdržel rakousko-uherský Záslužný kříž s korunou.
Hudební vynálezy náhled|Objekt někdejší Kühmayerovy továrny v Mlýnské dolině, Bratislava|225x225pixelů Kühmayerův celoživotní zájem o hudbu a zároveň techniku jej přivedl na pole inovací v oblasti automatizovaných hudebních nástrojů. V roce 1889 představil svůj vynález smyčcové lyry, která byla následně prezentována na několika domácích i zahraničních výstavách, mj. za účasti hudebníka a hráče na nástroj Eduarda Kleibla. Hra na ni probíhala vsedě: hráč rukou ovládal hmatník, zatímco pedálem poháněl ústrojí, které pohybovalo smyčcovou částí. Roku 1891 si nechal patentovat vlastní typ klavíru (tzv. streichklavier), fungující na obdobném principu.
Úmrtí Franz Kühmayer zemřel v roce 1917, pravděpodobně v Prešpurku.
Odkazy
Reference
Literatura
Die Wehrmacht der Monarchie: [im Weltkrieg 1914/15]. Vídeň: s.n., 1914-1915, s. LXII. Dostupné online
Kategorie:Rakouští podnikatelé Kategorie:Rakousko-uherští podnikatelé Kategorie:Podnikatelé z Bratislavy Kategorie:Rakouští vynálezci Kategorie:Narození v roce 1830 Kategorie:Muži Kategorie:Narození ve Vídni Kategorie:Úmrtí v roce 1917 Kategorie:Zaniklé firmy na Slovensku Kategorie:Podnikatelé 19. století