František Karel Josef Habsbursko-Lotrinský (17. prosince 1802, Vídeň – 8. březen 1878 Vídeň) byl rakouský arcivévoda a otec rakouského císaře Františka Josefa I.

Původ náhled|vlevo|Arcivévoda František Karel (litografie, 1825) Byl druhorozeným synem císaře Svaté říše římské Františka II. (1768–1835), který je spíše znám jako rakouský císař František I., a jeho druhé manželky, princezny Marie Terezy Neapolsko-Sicilské (1772–1807). Oba rodiče byli dětmi potomků Marie Terezie, František I. se narodil jako syn Leopolda II. a Marie Tereza byla dcerou Marie Karolíny.

Sňatek V zájmu zachování vládnoucí dynastie v přímé linii, protože starší bratr Františka Karla nemohl mít potomky, bylo nutné, aby se pro něj našla vhodná nevěsta. Bavorský král Maxmilián I. Josef měl několik dcer, z nichž jedna už byla rakouskou císařovnou (Karolína Augusta jako manželka Františka I.) Volba padla na Žofii Frederiku, druhou nejmladší žijící dceru Maxmiliána a jeho druhé ženy, Karolíny Bádenské. Františka Karla rozhodně nepředcházela pověst krasavce a jeho budoucí ženu více lákala vyhlídka stát se císařovnou, než jeho manželkou. Dne 4. listopadu 1824 se František Karel ve Vídni s bavorskou princeznou Žofií (1805–1872) oženil.

Život náhled|vlevo|Arcivévoda František Karel jako c. k. podmaršál (litografie, Franz Eybl, 1845) náhled|vlevo|Arcivévoda František Karel s manželkou Žofií, synem Františkem Josefem I. a snachou Alžbětou Bavorskou (litografie, Josef Kriehuber, 1856) Arcivévoda František Karel v dějinách Habsburské monarchie nehrál významnější roli, byl pouze synem a bratrem rakouského císaře a později se stal otcem dalšího rakouského císaře.

V dětství se o něm uvažovalo jako o možném budoucím následníkovi, protože jistou dobu panovaly obavy, zdali se jeho ve vývoji opožděný bratr Ferdinand bude moci ujmout vlády. Později se ale ukázalo, že tyto obavy byly liché. Za bratrovy vlády se František Karel účastnil zasedání státní rady, jejímž byl členem v letech 1836–1848 a po jeho smrti se měl stát dalším rakouským císařem, protože Ferdinand nemohl mít děti. On sám nebyl nijak pronikavě inteligentní a už od počátku manželství s Žofií bylo jasné, že v rodině bude „nosit kalhoty“ ona, což se později, za revoluce roku 1848 i za vlády jejich syna Františka Josefa I., potvrdilo. Jako člen státní rady nicméně často cestoval po celé monarchii, mimo jiné několikrát pobýval v Českém království a podle dochovaných pramenů dobře vládl češtinou (jeho učitelem byl východočeský rodák, pedagog a profesor češtiny na vídeňské univerzitě Jan Nepomuk Hromádko)Jan Nepomuk Hromádko na webu Knihovny Chrudim dostupné onlineOttův slovník naučný, díl IX.; Praha, 1895 (reprint 1998); s. 644 ISBN 80-7185-106-X Od mládí byl také důstojníkem císařské armády, a i když jeho vojenská kariéra byla zcela podružná, jako blízký příbuzný císařů absolvoval rychlý služební postup. Již v roce 1816 byl plukovníkem, v roce 1836 dosáhl hodnosti generálmajoraMilitär Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1837; Vídeň, 1837; s. 8 dostupné online a nakonec byl v roce 1844 povýšen na polního podmaršála.SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 130 dostupné onlineMilitär Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1845; Vídeň, 1845; s. 8 dostupné online

Po bratrově abdikaci na rakouský trůn se pod Žofiiným vlivem 2. prosince 1848 vzdal trůnu ve prospěch syna Františka Josefa.

František Karel se velmi zajímal o kulturu a umění. Často vystupoval jako patron umění a na jeho počest je v Linci po něm pojmenováno proslulé muzeum, Francisco-Carolinum.

Jako příslušník panovnické rodiny měl k dispozici užívání řady sídel v celé monarchii ve správě c. k. rodinného fondu, jeho osobním majetkem byl velkostatek se zámkem Laxenburg, který získal v rámci dědického řízení po otci.KOBLASA, Pavel: C. a k. soukromé a rodinné statky za vlády císaře Františka Josefa I.; Národní archiv Praha, 2019; s. 33–34 ISBN 978-80-7469-089-1

Zemřel ve Vídni roku 1878, pravděpodobně na rakovinu střev. Přežil jak svou ženu, která zemřela v roce 1872, tak všechny své sestry. Jako poslednímu z Habsburků bylo po jeho smrti srdce uloženo do stříbrného poháru v kostele Augustiniánů, vnitřnosti do měděné schránky v katedrále sv. Štěpána a tělo do kapucínské krypty ve Vídni.Hamannová, str. 133BEUTLER, Gigi: The Imperial Crypt of the PP Capuchins in Vienna; Vídeň, 2015; s. 63–64 ISBN 978-3-9500584-5-1

Potomci František Josef I. (18. srpna 1830 – 21. listopadu 1916), v letech 1848–1916 rakouský císař, král uherský, král český etc. ⚭ 1854 Alžběta Bavorská (24. prosince 1837 – 10. září 1898) Ferdinand Maxmilián (6. července 1832 – 19. června 1867), rakouský arcivévoda, mexický císař v letech 1864–1867, ⚭ 1857 Charlotta Belgická (7. června 1840 – 19. ledna 1927) Karel Ludvík (30. července 1833 – 19. května 1896), rakouský arcivévoda ⚭ 1856 Markéta Saská (24. května 1840 – 15. září 1858) ⚭ 1862 Marie Anunciáta Bourbonsko-Sicilská (24. března 1843 – 4. května 1871) ⚭ 1873 Marie Tereza Portugalská (24. srpna 1855 – 12. února 1944)

Marie Anna (27. října 1835 – 5. února 1840), rakouská arcivévodkyně, zemřela v pěti letech ve Vídni na epileptický záchvat Syn (*/† 24. říjen 1840) Ludvík Viktor (15. května 1842 – 18. ledna 1919), rakouský arcivévoda, svobodný a bezdětný

Tituly a ocenění náhled|vlevo|Arcivévoda František Karel s rodinou (fotografie, Ludwig Angerer, 1859) náhled|vlevo|Arcivévoda František Karel s manželkou Žofií (fotografie, Rosa Jenik, 1872) Od narození užíval jako člen císařské rodiny titul arcivévody s nárokem na oslovení Jeho císařská a královská Výsost (Seine Kaiserliche und Königliche Hoheit). Již od roku 1804 byl čestným majitelem 52. pěšího pluku. Jako příslušník rodu Habsburků získal automaticky Řád zlatého rouna (1817)Seznam rytířů rakouského Řádu zlatého rouna v 19. století dostupné online a velkokříž Řádu sv. Štěpána (1836).Hof- und Staats-Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1837; Vídeň, 1837; s. 18 dostupné online Byl také nositelem řady vyznamenání v zahraničí.Oesterreichisch-ungarischer Ordens-Almanach 1875; Vídeň, 1875; s. 119 dostupné online V roce 1861 byl jmenován členem Panské sněmovny.Biografie arcivévody Františka Karla na webu Rakouského parlamentu dostupné online

Rakousko 60x60pixelů Řád zlatého rouna (1817) 60x60pixelů velkokříž Královského uherského řádu svatého Štěpána (1836)

Zahraničí 60x60pixelů rytířský kříž Řádu svatého Ondřeje (Rusko) 60x60pixelů rytířský kříž Řádu svatého Alexandra Něvského (Rusko) 60x60pixelů Řád bílého orla (Rusko) 60x60pixelů Řád svaté Anny I. třídy (Rusko) 60x60pixelů velkokříž Řádu Jižního kříže (Brazílie) 60x60pixelů rytíř Řádu černé orlice (Prusko) 60x60pixelů Řád červené orlice I. třídy (Prusko) 60x60pixelů Řád sv. Ducha (Francie) 60x60pixelů rytíř Řádu routové koruny (Sasko) 60x60pixelů velkokříž Řádu württemberské koruny (Württembersko) 60x60pixelů rytíř Řádu sv. Huberta (Bavorsko) 60x60pixelů rytíř Řádu Serafínů (Švédsko) 60x60pixelů velkokříž Řádu Spasitele (Řecko) 60x60pixelů velkokříž Řádu svatého Josefa (Toskánsko) 60x60pixelů velkokříž Řádu sv. Jiří (Hannoversko) 60x60pixelů velkokříž Řádu Guelfů (Hannoversko) 60x60pixelů velkokříž Řádu zähringenského lva (Bádensko) 60x60pixelů velkokříž Domácího řádu věrnosti (Bádensko) 60x60pixelů Vévodský sasko-ernestinský domácí řád (Sasko) 60x60pixelů velkokříž Domácího a záslužného řádu vévody Petra Fridricha Ludvíka (Oldenbursko) 60x60pixelů velkokříž Řádu Jindřicha Lva (Brunšvicko)

Vývod z předků

Odkazy

Reference

Externí odkazy

František Karel František Karel Kategorie:Rakouští generálové Kategorie:Politici habsburské monarchie Kategorie:Členové Panské sněmovny Kategorie:Rytíři rakouského Řádu zlatého rouna Kategorie:Nositelé Královského řádu svatého Štěpána Kategorie:Rytíři Řádu černé orlice Kategorie:Nositelé Řádu svaté Anny Kategorie:Rytíři Řádu bílého orla Kategorie:Rytíři Řádu svatého Ducha Kategorie:Nositelé Řádu svatého Huberta Kategorie:Nositelé velkokříže Řádu Jižního kříže Kategorie:Nositelé Řádu zähringenského lva Kategorie:Nositelé velkokříže Řádu Spasitele Kategorie:Rytíři Řádu svatého Ondřeje Kategorie:Nositelé Řádu svatého Alexandra Něvského Kategorie:Nositelé Řádu württemberské koruny Kategorie:Nositelé Řádu Serafínů Kategorie:Nositelé Řádu Guelfů Kategorie:Nositelé Řádu svatého Jiří (Hannoversko) Kategorie:Nositelé Řádu svatého Josefa Kategorie:Nositelé Řádu routové koruny Kategorie:Nositelé Domácího řádu věrnosti Kategorie:Nositelé Řádu Jindřicha Lva Kategorie:Nositelé Vévodského sasko-ernestinského domácího řádu Kategorie:Nositelé Domácího a záslužného řádu vévody Petra Fridricha Ludvíka Kategorie:Narození v roce 1802 Kategorie:Narození 17. prosince Kategorie:Narození ve Vídni Kategorie:Úmrtí v roce 1878 Kategorie:Úmrtí 8. března Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Pohřbení v císařské hrobce ve Vídni Kategorie:Muži