Josef Bílý (30. červen 1872 Ochoz u ZbonínaMatriční záznam o narození a křtu. farnosti Staré SedloOsada-u Zbonína-části obce Varvažov, okres Písek 5 km jižně od zámku Orlík, na levém břehu Vltavy. – 28. září 1941 PrahaArchiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u Nejsvětější Trojice ve Spálené ul., sign. TRS Z6, s. 117) byl český generál a velitel Obrany národa.
Služba v rakousko-uherské armádě Po skončení základní školní docházky absolvoval v letech 1888 až 1892 kadetní školu pěchoty c.k. rakousko-uherské armády v Terstu a nastoupil službu u 15. pěšího pluku v Tarnopolu jako velitel čety a později praporový pobočník. V letech 1898 až 1900 absolvoval Vysokou školu vojenskou ve Vídni a poté odešel k 7. pěší divizi v Osijeku (Slavonie), později do Lvova a v roce 1906 do Terstu. Byl jmenován také učitelem taktiky a pořadové přípravy v kadetní škole ve Vídni. Na této pozici působil v letech 1908 až 1910. Odtud odešel ke 4. pěšímu pluku ve Vídni.
V hodnosti majora odjel 18. srpna 1914 jako velitel praporu na ruskou frontu I. světové války; zúčastnil se bojů v Haliči a Karpatech. Dne 3. července 1915 byl zraněn; zranění si léčil v polní nemocnici v Lublani. Po půl roce u vojenské vlády v Lublině byl v Brixenu jmenován velitelem praporu a od února 1917 velitelem zvláštní skupiny Oberstleutnant Bily na frontě u Asiaga. Vyučoval v informačním kurzu a v červnu 1918 se jako velitel 7. bosensko-hercegovinského pěšího pluku zúčastnil ofenzívy u Asiaga v Itálii.
V československé armádě Po vzniku ČSR se Josef Bílý přihlásil do formující se československé armády v Praze a 28. listopadu 1918 se stal vojákem z povolání. V hodnosti plukovníka zastával funkce na oblastním a posádkovém velitelství v Českých Budějovicích. Od jara 1920 byl krátce velitelem pluku v Užhorodě a poté velitelem pěší brigády ve Frýdku (1920 až 1922). Již jako zkušený voják byl Josef Bílý 16. prosince 1921 povýšen na generála a jmenován zástupcem velitele Zemského vojenského velitelství v Brně.
V letech 1923 až 1928 velel 6. pěší divizi a absolvoval (1924) informační kurz pro generály ve francouzském Versailles. V letech 1928 až 1935 byl velitelem Zemského vojenského velitelství v Čechách v Praze. Dne 3. dubna 1928 byl povýšen do hodnosti divizního generála a 26. června 1931 do hodnosti armádního generála. Po 47 letech ve vojenské uniformě odešel k 1. červenci 1935 do výslužby.
Protinacistický odboj náhled|Oznámení o popravě gen. Bílého. Ihned od začátku německé okupace v březnu 1939 se generál Josef Bílý zapojil do odboje. Stal se členem tzv. Rady starších, kterou dále tvořili generálové Alois Eliáš, Hugo Vojta a Sergej Vojcechovský. Ta dala podnět k založení ilegální protinacistické vojenské odbojové organizace Obrana národa (ON) vzniklé koncem března 1939. Po 30. červnu 1939 se armádní generál Josef Bílý stal jejím hlavním velitelem, podléhal mu zemský velitel v Čechách generál Hugo Vojta a zemský velitel na Moravě generál Bohuslav Všetička.
Po řadě zatýkání se gestapu podařilo ON částečně paralyzovat. Bílý žil od prosince 1939 v ilegalitě. Dne 14. listopadu 1940 byl zatčen gestapem v chatě na Harusově kopci v katastru obce Radňovice u Nového Města na Moravě a uvězněn Praze na Pankráci a v Terezíně.
Zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich po nástupu do funkce, aby zlomil odpor českých vlastenců, vydal hned první den svého úřadování Nařízení říšského protektora v Čechách a na Moravě o vyhlášení civilního výjimečného stavu ze dne 27. září 1941, podle jehož § 2 se lze v případech souvisejících s veřejnou bezpečností a veřejným pořádkem odchýliti od platného práva.Současně s vydáním těchto nařízení vydal Heydrich rozkaz k zatčení předsedy protektorátní vlády generála Aloise Eliáše a podepsal šest rozsudků smrti. Odsouzeni byli armádní generál Josef Bílý, divizní generál Hugo Vojta, Alois Trneček z Rousínova, Rudolf Pospíšil z Drnovic, Ladislav Kuzmák a Václav Franz z Prahy. Generál Eliáš byl dne 1. října 1941 rozsudkem lidového soudu odsouzen k smrti a dne 19. června 1942 popraven. „Vyhlašuji na ochranu zájmů říše s účinností od 28. září 1941 dvanácti hodin až na další na území protektorátu Čechy a Morava civilní stav výjimečný…“ Ve zprávě nadřízeným Heydrich mj. napsal: „…za prvé: Pro přípravu velezrady odsoudil stanný soud v Praze armádního generála Josefa Bílého a divizního generála Hugo Vojtu, oba mimo službu, k trestu smrti…“ Trest smrti byl vykonán v ruzyňských kasárnách 28. září 1941 ve 21 hodin zastřelením.
Na popravišti generál Bílý odmítl pásku na oči. Jeho poslední slova zněla: „Ať žije Československá republika! Psi, palte!“BURIAN, Michal; KNÍŽEK, Aleš; RAJLICH, Jiří, STEHLÍK, Eduard. Atentát: Operace Anthropoid 1941–1942. 2. uprav. vyd. Praha: Ministerstvo obrany ČR – AVIS, 2007, s. 26. . Dostupné z: http://www.army.cz/assets/files/9952/atentat_cz.pdf
Vyznamenání Seznam vyznamenání:
1898 75px|alt=Jubilejní pamětní medaile 1898 Jubilejní pamětní medaile 1898 1907 75px|alt=Vojenská záslužná medaile, bronzová medaile Vojenská záslužná medaile, bronzová medaile 1908 75px|alt=Vojenský jubilejní kříž Vojenský jubilejní kříž 1912 75px|alt=Vojenský záslužný kříž, III. třídy Vojenský záslužný kříž, III. třídy 1913 75px|alt=Vojenský služební odznak, III. třídy pro - důstojníky Vojenský služební odznak, III. třídy pro – důstojníky 1914 75px|alt= Vojenská záslužná medaile, stříbrná medaile Vojenská záslužná medaile, stříbrná medaile 1915 75px|alt= Vojenský záslužný kříž, III. třídy Vojenský záslužný kříž, III. třídy 1915 75px|alt=Řád železné koruny, III. třídy - rytíř Řád železné koruny, III. třídy – rytíř 1916 75px|alt= Řád Leopolda, V. třídy - důstojník Řád Leopolda, V. třídy – důstojník 1918 75px|alt=Řád železné koruny, II. třídy – komandér Řád železné koruny, II. třídy – komandér 1923 75px|alt=Řád znovuzrozeného Polska, IV. třídy Řád znovuzrozeného Polska, IV. třídy 1924 75px|alt=Řád čestné legie, IV. třídy – důstojník Řád čestné legie, IV. třídy – důstojník 1925 75px|alt=Řád italské koruny, III. třídy - důstojník Řád italské koruny, III. třídy – důstojník 1925 75px|alt=Řád rumunské hvězdy, III. třídy - komtur Řád rumunské hvězdy, III. třídy – komtur 1926 75px|alt=Řád medvědobijce, II. třídy - komandér Řád medvědobijce, II. třídy – komandér 1926 75px|alt=Řád svatého Sávy, II.třídy - velkodůstojník Řád svatého Sávy, II. třídy – velkodůstojník 1929 75px|alt=Řád čestné legie, III. třídy – komandér Řád čestné legie, III. třídy – komandér 1929 75px|alt=Řád Nilu, II. třídy - velkodůstojník Řád Nilu II. třídy – velkodůstojník 1932 75px|alt=Řád rumunské koruny, II. třídy - velkodůstojník Řád rumunské koruny, II. třídy – velkodůstojník 1933 75px|alt=Řád jugoslávské koruny, II. třídy Řád jugoslávské koruny, II. třídy 1945 75px|alt=Československý válečný kříž 1939 Československý válečný kříž 1939, in memoriam 1992 75px|alt=Řád Milana Rastislava Štefánka, II. třídy Řád Milana Rastislava Štefánika, II. třídy, in memoriam 2008 75px|alt=Kříž obrany státu ministra obrany České republiky Kříž obrany státu ministra obrany České republiky, in memoriam 2018 75px|Řád Bílého lva Řád Bílého lva, I. třída vojenská skupina, in memoriam
Připomínky, pamětní desky náhled|Pamětní deska ve Verdunské ulici Pamětní deska na domě ve Verdunské ulici (na adrese: Verdunská 801/17, 160 00 Praha 6 – Bubeneč), kde žil generál Josef Bílý do roku 1937 se svojí ženou Hanou Bílou.
Generála Josefa Bílého připomíná pamětní deska (odhalená 16. května 2009) umístěná na vnější zdi kaple. Ta se nachází na vojenském hřbitově u Čížovské silnice poblíž jihočeského Písku (severozápadním směrem od Písku cca 3 km vzdušnou čarou od středu města) směrem na obec Čížová.
Jméno generála Josefa Bílého je uvedeno na pamětní desce v budově jízdárny bývalých Ruzyňských kasáren. Budova jízdárny se nachází v areálu vojenského útvaru v Praze-Ruzyni. Areál je součástí spojovacího vojska Armády České republiky. Jízdárna byla do současné podoby upravena v roce 2017. (text: … Popraveni zastřelením / 28. září 1941 / armádní generál Josef Bílý 30. 6. 1872 – 28. 9. 1941 …) Na Staroměstské radnici převzali (v lednu roku 2018) z rukou starosty MČ Prahy 1 Oldřicha Lomeckého zástupci rodiny generála Josefa Bílého čestné občanství, které bylo generálu Josefu Bílému (in memoriam) uděleno. Dne 28. června 2018 na vnějším plášti domu v Mikulandské ulici číslo 122/4 v Praze 1 byly slavnostně odhaleny dvě kamenné pamětní desky. První z nich připomíná armádního generála Josefa Bílého. Ten v tomto domě žil v letech 1937 až 1939 se svou ženou Hanou. Druhá pamětní deska připomíná založení vojenské ilegální odbojové organizace Obrana národa v březnu roku 1939, které se odehrálo rovněž v tomto domě (a také v bytě armádního generála Josefa Bílého).
Dne 28. června 2018 byla v pasáži, která se nachází jen pár desítek metrů od domu v Mikulandské ulici číslo 122/4 a která „nárožně“ propojuje Národní třídu s Mikulandskou ulici, slavnostně odhalena kruhová kovová pamětní deska. Ta informuje kolemjdoucí o tom, že tato pasáž je pojmenována po generálovi Josefu Bílém – „Pasáž generála Josefa Bílého“.
Dne 30. června 2018 byla generálu Josefu Bílému slavnostně odhalena na jeho rodném domě v Ochozu u Zbonína pamětní deska. Roku 2018 byl prezidentem Milošem Zemanem in memoriam oceněn Řádem bílého lva.
Odkazy
Poznámky
Reference Rodina generála Josefa Bílého - Mgr. Karel Bergl
Literatura VHÚ Praha; VHÚ Bratislava. Vojenské osobnosti československého odboje 1939–1945. Praha: Ministerstvo obrany ČR – AVIS, 2005. 348 s. . ŠRÁMEK, Pavel. Českoslovenští vojáci v domácím odboji. Armádní techn. magazín. 2004, roč. 34, č. 12, s. 41–42. Ministerstvo vnitra, odbor pro politické zpravodajství. Čís. Z-5062/1945/II.
STROJILOVÁ, Michaela: Armádní generál Josef Bílý (1872-1941). Bakalářská práce obhájená na Historickém ústavu Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Brno 2018. Vedoucí práce Vladimír Černý. Dostupné na https://is.muni.cz/th/el6nv/
Externí odkazy
Kategorie:Osobnosti Obrany národa Kategorie:Čeští válečníci Kategorie:Češi odsouzení k trestu smrti Kategorie:Čeští armádní generálové Kategorie:Českoslovenští generálové Kategorie:Nositelé Československého válečného kříže 1939 Kategorie:Popravení zastřelením Kategorie:Oběti druhé světové války Kategorie:Vězni koncentračního tábora Terezín Kategorie:Komandéři Řádu čestné legie Kategorie:Nositelé Řádu Milana Rastislava Štefánika Kategorie:Čestní občané Prahy 1 Kategorie:Popravení v kasárnách Ruzyně Kategorie:Nositelé Řádu Bílého lva I. třídy Kategorie:Nositelé Řádu jugoslávské koruny Kategorie:Nositelé Řádu rumunské koruny 2. třídy Kategorie:Nositelé Řádu Nilu Kategorie:Nositelé Řádu svatého Sávy Kategorie:Nositelé Řádu rumunské hvězdy Kategorie:Nositelé Řádu italské koruny Kategorie:Důstojníci Řádu čestné legie Kategorie:Důstojníci Řádu znovuzrozeného Polska Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Rytíři Řádu Leopolda (Belgie) Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko) Kategorie:Nositelé Vojenské záslužné medaile (Rakousko) Kategorie:Nositelé Vojenského jubilejního kříže Kategorie:Nositelé Kříže obrany státu Kategorie:Narození v roce 1872 Kategorie:Narození 30. června Kategorie:Úmrtí v roce 1941 Kategorie:Úmrtí 28. září Kategorie:Muži