náhled|Brdo s nitěnkami na 4 listech náhled|Schéma vedení nitěnek na žakárovém stroji náhled|Brdo (textil)|Brdařství, paprskářství, fermežování brd, třtinařství (1909) náhled|Továrna na brda, paprsky a veškeré tkalcovské potřeby a první česká parní přádelna žíní firmy Josefa Zemana syn ve Vamberce (1909)

Brdo je v české odborné literatuře definováno jako soustava nitěnek na tkacím stroji se základním rozdělením na listové a žakárové brdo.Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka, SNTL Praha 1981, str.  649-650 Popis Listové brdo sestává ze 2 až maximálně 28 tkacích listů. Tkací list je jednoduchá, původně dřevěná konstrukce tvořená rovnoběžnými laťkami – činky, na kterých jsou uchyceny nitěnky. Jako maximální počet nitěnek se udává 19 / cm. K pohybu tkacích listů se používá vačkové zařízení (pohon do 12 listů) a nad 12 listů mechanický nebo elektronický listový stroj.

Žakárové brdo je schematicky znázorněno na nákresu: Nitěnky (7) jsou zavěšeny na zdvižných šňůrách (5) ovládaných mechanicky nebo elektronicky žakárovým strojem (1). Nitěnky jsou vedeny otvory řadnic (6) uspořádaných v několika stech řádcích ve směru osnovy a několika řádcích po útku.Talavášek: Tkalcovská příručka, SNTL Praha 1980, str. 432- 442 Posun významu pojmu brdo Prapůvodním významem slovního kořene, *brd je pravděpodobně hranatý tyčovitý předmět, trám. Postupnou sémantickou specializací došlo pravděpodobně k vymezení významu slova brdo, kdy neoznačovalo nedílnou součást tkacího stroje, ale nástroj ve tvaru ploché tyče s rukojetí a špičkou (jakýsi mečík), který sloužil k přibíjení útku k osnově. Nejdříve byl hladký a později býval opatřen na jedné straně zuby, stal se z něho „tkalcovský hřeben“, který kromě původního přibíjení („utahování“ vazby) také zuby zabezpečoval správný rozestup osnovních nití. Následně, s postupem mechanizace tkaní, byl název přenesen i na součást stroje, která plnila stejnou funkci. V tomto významu se slovo dochovalo ve většině slovanských jazyků, v češtině zhruba do konce 19. století.Ottův slovník naučný díl 4, str. 616, Nakladatelství J.Otto 1891 Po té došlo k významovému posunu „tkací hřeben“ začal být ve tkacích strojích označován jako paprsek a brdo začalo označovat to, čemu se do té doby říkalo nitělnice (dochováno v dialektu na Bruntálsku). Při ručním tkaní zejména stuh se dřívější brdo označuje jako karetka.

V 21. století není brdo jako souhrnné označení pro soustavu nitěnek v cizích jazycích známé. Přenesení významu Pochopení tohoto významového posunu je nutné pro porozumění jiných významů slova brdo, které nemají přímou souvislost s dnešním obsahem pojmu brdo. Ve fázi, kdy slovo označovalo „tkalcovský hřeben“ (německy Webkamm), byl jeho význam přenesen také na označení horského nebo kopcovitého pásma, ze kterého při pohledu z boku vystupují jednotlivé vrcholy. Proces byl zřejmě obdobný jako u slova hřeben. Tak vznikla místní jména v českých zemích i u některých jižních Slovanů (Brdo, Brdy, Brda, …). Pravděpodobně mnohem mladší je analogicky vytvořený anatomický termín brdečky ve smyslu husí kůže nebo obecně hrbolek na pokožce nebo sliznici. Úsloví „na jedno brdo“ má pocházet z doby, kdy brdo znamenalo tkalcovský hřeben (dnešní paprsek), který vykonává při tkaní stále stejný kývavý pohyb – na jedno brdo. Odkazy Související články Prošlup, Nitěnka, Listový stroj, Žakárové vzorování textilií Reference

Externí odkazy

Kategorie:Tkalcovství