Psittacosaurus („papouščí ještěr“) byl až 1,8 m dlouhýHoltz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek, str. 49). New York: Random House. . a 18 kg vážícíPaul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 247 býložravý dinosaurus. Menší druh P. sinensis však vážil v průměru pouze 4,6 kilogramu.Benson, R. B., Hunt, G. , Carrano, M. T., Campione, N. and Mannion, P. (2018). Cope's rule and the adaptive landscape of dinosaur body size evolution. Palaeontology, 61: 13-48. doi:10.1111/pala.12329 Tento rod žil zhruba před 135 až 105 milióny let. Jeho fosilie byly nalezeny v Rusku (Gorno – Altajskaja), Mongolsku (Dundgov, Övörhangaj), Číně (Vnitřní Mongolsko, Liao-ning, Šan-tung a další) a Thajsku (Chaiyaphum).A. V. Podlesnov, A. O. Averianov, A. A. Burukhin, O. A. Feofanova & O. N. Vladimirova (2023). New Data on Skull Morphology of Psittacosaurus sibiricus (Dinosauria: Ceratopsia) Using Micro-Computed Tomography. Paleontological Journal. 57 (10): 1128–1187. doi: https://doi.org/10.1134/S0031030123100040
Počet druhů V současnosti je tento rod se zhruba 10 až 13 rozlišovanými druhy zdaleka nejrozmanitějším a nejvíce biodiverzifikovaným rodem druhohorního dinosaura. Zatím nejnovější druh P. amitabha byl formálně popsán v červenci roku 2019 z Mongolska.James G. Napoli, Tyler Hunt, Gregory M. Erickson & Mark A. Norell (2019). Psittacosaurus amitabha, a New Species of Ceratopsian Dinosaur from the Ondai Sayr Locality, Central Mongolia. American Museum Novitates. 3932: 1-36. doi: https://doi.org/10.1206/3932.1 Největším dosud známým druhem je patrně Psittacosaurus sibiricus, dosahující délky kolem 2,5 metru.Pavel P. Skutschas, Semyon S. Morozov, Alexander O. Averianov, Sergey V. Leshchinskiy, Stepan V. Ivantsov, Alexey V. Fayngerts, Olga A. Feofanova, Olga N. Vladimirova and Dmitry A. Slobodin (2021). Femoral histology and growth patterns of the ceratopsian dinosaur Psittacosaurus sibiricus from the Early Cretaceous of Western Siberia. Acta Palaeontologica Polonica (in press). doi: https://doi.org/10.4202/app.00819.2020 Tento rod je známý z mnoha geologických souvrství, například souvrství I-sien, dále souvrství Ťiou-fo-tchang a mnoha dalších.
Popis Psittacosaurus byl velmi primitivním zástupcem skupiny Ceratopsia, což je lehké rozpoznat z jeho vzhledu. Na hlavě neměl rohy či kostěné hrboly a byl bez znatelného kostěného štítu, přičemž zřejmě dokázal běhat na zadních končetinách. S ostatními rohatými dinosaury ho však spojoval mohutný papouščí zobák a jiné podobnosti. Ač byl primitivní, nešlo o předka pozdějších ceratopsidů, ale o jedinečnou vývojovou linii primitivních ceratopsidů, o čemž svědčí například absence jednoho prstu předních končetin. Dnes známe již přes 400 fosilních jedinců psitakosaura a víme již něco i o způsobu jeho růstu.https://dinosaurusblog.com/2013/07/12/zahada-dinosauriho-rustu-odhalena/ U druhu P. lujiatunensis byly zmapovány i ontogenetické (vývojové) změny ve stavbě mozkovny.Claire M. Bullar, Qi Zhao, Michael J. Benton & Michael J. Ryan (2019). Ontogenetic braincase development in Psittacosaurus lujiatunensis (Dinosauria: Ceratopsia) using micro-computed tomography. PeerJ 7: e7217. doi: https://doi.org/10.7717/peerj.7217
Na výborně zachované kostře jednoho druhu psitakosaura se zachovalo téměř sto až 20 cm dlouhých štětin. Tyto štětiny, táhnoucí se středem ocasu, byly podle všeho flexibilní a zřejmě plnily defenzívní úlohu. Je také možné, že u samců byly pestře zbarvené a plnily úlohu při vábení samic. Podobnými strukturami mohli disponovat i jiní rohatí dinosauři, kterým by se hodily jako ochrana na jinak bezbranné zadní části těla. Jde o zajímavý doklad podobné struktury u ptakopánvých dinosaurů. Podobné pernaté struktury měli i tzv. opeření dinosauři.
V říjnu roku 2020 byla publikována studie, jejímž závěrem je identifikace kloaky u jednoho velmi dobře zachovaného exempláře psitakosaura. Jedná se o vůbec první případ objevu kloaky (resp. tělního vývodu) u druhohorního dinosaura. Kloaka je značně podobná kloace dnešních krokodýlů, pohlaví dotyčného exempláře však nebylo možné s jistotou určit.Phil R. Bell, Michael Pittman, Thomas G. Kaye & Christophe Hendrickx (2020). A crocodylian-style cloaca in a non-avialan dinosaur. bioRxiv. 2020.10.11.335398. doi: https://doi.org/10.1101/2020.10.11.335398Jakob Vinther, Robert Nicholls & Diane A. Kelly (2021). A cloacal opening in a non-avian dinosaur. Current Biology. doi: https://doi.org/10.1016/j.cub.2020.12.039 Na základě tohoto objevu však přesto nebylo možné určit pohlaví dinosaura ani strukturu jeho pohlavního ústrojí.
Odborná práce publikovaná v červnu roku 2022 ukázala, že tito dinosauři měli na břiše rýhu po "pupeční šňůře", kterou byli vyživováni jako zárodky ve vyjíčku. Jedná se o první doložený objev jakéhosi "pupíku" u dinosaurů.Phil R. Bell, Christophe Hendrickx, Michael Pittman & Thomas G. Kaye (2022). Oldest preserved umbilical scar reveals dinosaurs had ‘belly buttons’. BMC Biology 20: 132. doi: https://doi.org/10.1186/s12915-022-01329-9
Objev zkamenělé kůže V roce 2008 byl publikován nový objev tohoto rodu se zachovaným fragmentem zkamenělé kůže a dochovaným zraněním. To způsobil psitakosaurovi nejspíš některý z teropodních dravců.http://news.nationalgeographic.com/news/2008/01/080116-dinosaur-skin.html Výborné zachování fosilií tohoto dinosaura bývá některými vědci přičítáno pyroklastickým vlnám, uvolněným tehdejšími sopkami. Jinou interpretací je utopení zvířat v záplavové vlně kontaminované sopečným materiálem.http://www.osel.cz/8858-druhohorni-cinske-pompeje.html
Detailní výzkum fosilizované kůže byl publikován v roce 2022.Phil R. Bell, Christophe Hendrickx, Michael Pittman, Thomas G. Kaye & Gerald Mayr (2022). The exquisitely preserved integument of Psittacosaurus and the scaly skin of ceratopsian dinosaurs. Communications Biology. 5: 809. doi: https://doi.org/10.1038/s42003-022-03749-3
Ontogeneze V lednu roku 2005 byla publikována nová studie. Jejím zjištěním bylo, že mláďata tohoto menšího dinosaura se mohla stávat kořistí velkého křídového savce rodu Repenomamus.https://dinosaurusblog.com/2009/05/07/785833-jezevec-pozirajici-dinosaury/ Podobná fosilie byla objevena a formálně popsána v roce 2023, panují ale pochybnosti, zda se nejedná o umně zhotovený padělek (kompozit více fosilních koster).Gang Han, Jordan C. Mallon, Aaron J. Lussier, Xiao-Chun Wu, Robert Mitchell & Ling-Ji Li (2023). An extraordinary fossil captures the struggle for existence during the Mesozoic. Scientific Reports. 13: 11221. doi: https://doi.org/10.1038/s41598-023-37545-8 Jde o jediný dosud známý přímý důkaz trofické interakce mezi savci coby predátory a neptačími dinosaury. Jsou však známé také kosterní patologie (stopy okusu) na fosilním krčním žebru sauropoda z období pozdní jury.https://www.idnes.cz/technet/vesmir/prvni-savci-dinosauri-potrava.A200823_133544_tec_vesmir_mla Zajímavý je také objev zraněného jedince psitakosaura, který utrpěl četná poranění, prokazatelná jako patologie na kostře.http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/ar.23363/abstract
Počítačové modelace populačních křivek pro dobře zastoupené taxony ukazují, že psitakosauři zažívali větší mortalitu (úmrtnost) pouze v mladém věku, později už byla míra jejich mortality statisticky víceméně konstatní.Eva M. Griebeler (2021). Dinosaurian survivorship schedules revisited: new insights from an age-structured population model. Palaeontology. doi: https://doi.org/10.1111/pala.12576
Gastrolity V roce 2009 byl publikován objev nového druhu psitakosaura, P. gobiensis. Pouze 0,9 metru dlouhý dinosaurus měl v žaludku četné gastrolity (trávicí kameny) a lebka byla stavěna velmi mohutně, podobně jako u papoušků. Dinosaurus s ní zřejmě dokázal drtit i tvrdý materiál, například větve nebo tvrdé ořechy.http://news.nationalgeographic.com/news/2009/06/090616-new-dinosaur-parrot-nuts.html
Zbarvení V roce 2016 byl publikován nový výzkum skvěle zachovaného jedince z čínského Liao-ningu, který poskytl první poměrně přesnou představu o zbarvení dinosauří kůže. Podle této studie byl psitakosaurus tmavší na hřbetní straně těla a světlejší na břiše. Tento "protistín" mu pomáhal vyhnout se pozornosti predátorů v lesním prostředí, které obýval. Šlo tedy o klasické krycí zbarvení, známé i u mnoha současných živočichů.http://dinosaurusblog.com/2016/09/26/prvni-doklad-o-dinosaurim-krycim-zbarveni/Jakob Vinther, Robert Nicholls, Stephan Lautenschlager, Michael Pittman, Thomas G. Kaye, Emily Rayfield, Gerald Mayr, and Innes C. Cuthill (2016). 3D Camouflage in an Ornithischian Dinosaur. Current Biology 26 (1-7). http://dx.doi.org/10.1016/j.cub.2016.06.065
Odkazy
Reference
Literatura Mayr, G., Peters, D.S., Plodowski, G.; Vogel, O. (2002). Bristle-like integumentary structures at the tail of the horned dinosaur Psittacosaurus. Naturwissenschaften 89: 361–365. Podlesnov, A. V. (2018). Morphology of the Craniovertebral Joint in Psittacosaurus sibiricus (Ornithischia: Ceratopsia). Paleontological Journal. 52(6): 664–676. doi: https://doi.org/10.1134/S0031030118060096 Qi Zhao, Michael J. Benton, Shoji Hayashi, and Xing Xu (2019). Ontogenetic stages of ceratopsian dinosaur Psittacosaurus in bone histology. Acta Palaeontologica Polonica. doi: https://doi.org/10.4202/app.00559.2018 Zhang, Li-Jun (2020). Analysis on fossil community of tetrapods in Lujiatun bed of Lower Cretaceous Yixian Formation in Beipiao, Liaoning. Global Geology. 39 (4): 737-745. Damiano Landi, Logan King, Qi Zhao, Emily J. Rayfield & Michael J. Benton (2021). Testing for a dietary shift in the Early Cretaceous ceratopsian dinosaur Psittacosaurus lujiatunensis. Palaeontology. doi: https://doi.org/10.1111/pala.12529 Rina SAKAGAMI, Soichiro KAWABE, Soki HATTORI, Wenjie ZHENG and Xingsheng JIN (2023). Endocranial anatomy of the ceratopsian dinosaur Psittacosaurus lujiatunensis and its bearing on sensory and locomotor abilities (PDF). Memoir of the Fukui Prefectural Dinosaur Museum. 22: 1–12. Logan King, Qi Zhao, David L. Dufeau, Soichiro Kawabe, Lawrence Witmer, Chang-Fu Zhou, Emily J. Rayfield, Michael J. Benton & Akinobu Watanabe (2024). Endocranial development in non-avian dinosaurs reveals an ontogenetic brain trajectory distinct from extant archosaurs. Nature Communications. 15: 7415. doi: https://doi.org/10.1038/s41467-024-51627-9 Jinfeng Hu, Xing Xu, Qi Zhao, Yiming He, Catherine A. Forster & Fenglu Han (2024). Endocranial morphology of three early-diverging ceratopsians and implications for the behavior and the evolution of the endocast in ceratopsians. Paleobiology (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1017/pab.2024.25
Česká literatura SOCHA, Vladimír (2021). Dinosauři – rekordy a zajímavosti. Nakladatelství Kazda, Brno. ISBN 978-80-7670-033-8 (str. 142)
Externí odkazy
Informace na webu Prehistoric Wildlife Informace na webu DinoData Informace na webu DinoChecker Profil taxonu na databázi Fossilworks
Kategorie:Ptakopánví dinosauři Kategorie:Rohatí dinosauři Kategorie:Dinosauři žijící v křídě Kategorie:Dinosauři z Asie Kategorie:Opeření dinosauři