Josef Pilnáček (9. února 1883, Černá Hora u Brna – 21. února 1952, Vídeň) byl moravský historik a genealog.

Život náhled|vpravo|260 px|Pamětní tabule na rodném domě Josefa Pilnáčka v Černé Hoře Narodil se jako nejmladší syn ze 4 dětí Josefa Pilnáčka, řezníka a pololáníka. Jeho matka, rozená Přibylová, pocházela z Jestřebí. Vystudoval I. české gymnasium v Brně a vyšší hospodářskou školu v Přerově. Po jejím absolvování sloužil jeden rok prezenční služby u vozatajstva v Praze a poté se stal aktivním důstojníkem. Po skončení první světové války odešel na odpočinek jako rytmistr vozatajstva ve výslužbě a žil ve Vídni.

Oženil se ještě před první světovou válkou, vzal si vdovu po bankéři (vdovské jméno Mery Mediánská), která byla velmi bohatá. Byla Němka a pocházela z Budína, česky vůbec neuměla. Spolu pak hodně cestovali po Evropě.

Pilnáček se intenzivně zajímal o moravskou topografii, heraldiku a genealogii. Přes nedostatečnou odbornou průpravu upozornil na řadu důležitých pramenů pro lokální dějiny a vlastivědu a jeho práce jsou dodnes využívány.

Výsledky své práce uveřejňoval v Časopise vlasteneckého muzea v Olomouci, v Časopise rodopisné společnosti československé v Praze, ve Vlastivědném věstníku moravském a jinde.

Ve své závěti odkázal celý svůj majetek (bytové zařízení, velkou odbornou knihovnu, obsáhlou literární pozůstalost, pohledávky po honorářích ve výši 100 000 Kčs) zemskému archivu v Brně.

Dílo Královéhradecké, chrudimské, pražské a jiné rodiny erbovní a měšťanské (1919), Dějiny rodu Pilniaczků z Radostic a svobodnické rodiny Pilniaczků (1920), Paměti městyse Černé Hory (1926), Rodokmen a vývod T. G. Masaryka (1927), Paměti města Blanska a okolních hradů (1927), Nový hrad u Blanska (1927), Adamovské železárny 1350–1928 (1928), Genealogie Podstatských z Prusinovic (1929), Staromoravští rodové (1930), Genealogie Lipovských z Lipovic (1936) 250 let blanenských železáren 1698–1948 (1948) Poslední dílo, které dokončil, jsou Slezské rody – to psal pro Studijní ústav slezský v Opavě a obsahuje množství genealogických vývodů.

V roce 2009 vyšla publikace Občanské znaky, kterou vydavatel sestavil na základě autorovy sbírky občanských znaků. Obsahuje 1738 hesel. V publikaci je barevná autorova malba znaku a pak následují údaje o uživateli znaku a jeho rodině, odkazy na použité prameny a literatura.

Reference

Literatura

PILNÁČEK, Josef a Mojmír ŠVÁBENSKÝ. Neznámé rody a znaky staré Moravy. 2. vyd. Brno: Ivo Sperát, 2010. ISBN 9788090431225. PILNÁČEK, Josef. Občanské znaky. Brno: Ivo Sperát, 2009. ISBN 9788090431218. PILNÁČEK, Josef. Paběrky z vídeňských archivů. Brno: Ivo Sperát, 2012. ISBN 9788087542002. PILNÁČEK, Josef, MÜLLER, Karel, ed. Rody starého Slezska. 3. vyd., (2. úplné). Brno: Ivo Sperát, 2010. ISBN 9788090431232. PILNÁČEK, Josef. Staromoravští rodové. 5. vyd., (4. úplné). Brno: Ivo Sperát, 2011. ISBN 9788090431287.

Externí odkazy

Kategorie:Čeští historikové Kategorie:Čeští genealogové Kategorie:Čeští heraldici Kategorie:Historikové 20. století Kategorie:Moravští historikové Kategorie:Narození v roce 1883 Kategorie:Narození 9. února Kategorie:Narození v Černé Hoře (okres Blansko) Kategorie:Úmrtí v roce 1952 Kategorie:Úmrtí 21. února Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Muži