Želnavská hornatina je geomorfologický podcelek v severovýchodní části Šumavy. Rozprostírá se na ploše 187,24 km² a má střední nadmořskou výšku 921 metrů. Na západě a na jihu sousedí s Vltavickou brázdou, na severu s Prachatickou hornatinou a na východě s Českokrumlovskou vrchovinou. Hornatina je plochá. Jedná se o homogenní vrásno-zlomový horský masív, se zbytky zarovnaného povrchu ve vrcholových partiích a s příkrými okrajovými svahy (na východě zlomový svah). Vyskytují se zde četné skalní útvary periglaciálního zvětrávání a odnosu žul.
Geologická stavba Želnavská hornatina je v severní části tvořena granulity moldanubika. V jižní části se nacházejí porfyrovité žuly moldanubického plutonu.
Nejvyšší vrcholy Celkem je v tomto geomorfologickém podcelku 28 tisícovek.
Knížecí stolec (1236 m) Lysá (1229 m) Špičák (1223 m) Chlum (1191 m) Nad Hospodárnicí (1182 m) Hvězdáře (1160 m) Hvězda (1146 m) Vlčí kámen (1136 m) Skalky (1125 m) Kapradinec (1099 m) Dlouhý hřbet (1089 m) Suchá hora (1088 m) Křemenná (1085 m) Nad Vískou (1053 m) Doupná hora (1052 m) Větrný (1051 m) Zlatovec (1042 m) Kamenitý vrch (1039 m) Černá stěna (1018 m) Na skále (1011 m) Skalky (1008 m) Černý les (1007 m) Nad myslivnou (1006 m)
V různých mapách bývají k vrcholům uvedeny pouze geodetické body, ty však nemusí být na skutečně nejvyšším místě vrcholu. Např. tak může být Lysá považována mylně za vyšší než Knížecí stolec.
Geomorfologické okrsky Hornatina se člení na dva geomorfologické okrsky: Knížecí hornatina Křišťanovská vrchovina
Podrobné geomorfologické členění uvádí následující tabulka:
Vodstvo V Želnavské hornatině pramení Blanice a Olšina. Celé území tak patří do povodí Vltavy.
Reference
Související články Vojenský újezd Boletice Chráněná krajinná oblast Šumava
Externí odkazy
Kategorie:Geomorfologické jednotky Šumavy Kategorie:Geomorfologické podcelky v Česku Kategorie:Pohoří v Česku Kategorie:Geografie okresu Prachatice Kategorie:Geografie okresu Český Krumlov