náhled|Rodný dům Adolfa Opálky v Rešicích (2023) Adolf Opálka (4. ledna 1915, Rešice – 18. června 1942, Praha) byl československý voják, velitel skupiny Out Distance. Zemřel na kůru pravoslavného kostela svatých Cyrila a Metoděje v Resslově ulici společně s dalšími 6 parašutisty, kteří se podíleli na přípravě a provedení atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.

Mládí Narodil se 4. ledna 1915 v Rešicích, v okrese Moravský Krumlov jako nemanželský syn tulešického mlynáře Viktora Jarolíma (1882—1942) a zemědělské dělnice Anežky Opálkové (1885—1923), která ve mlýně sloužila. Matka se později provdala do Rokytné (cca 14 km od Rešic) za kováře Jana Vérostu, s nímž měla dvě dcery. Vychováván byl prarodiči, rodiči své matky, později tetou, mladší neprovdanou sestrou své matky.

Po absolvování obecné školy a tří let měšťanské se začal učit automechanikem. Po úrazu ruky přestoupil na obchodní akademii v Brně, kde v roce 1936 maturoval. Od 1. října 1936 nastoupil k 43. pěšímu pluku v Brně. Odtud nastoupil již v hodnosti četaře aspiranta 1. září 1937 na Vojenskou akademii v Hranicích. Po absolvování akademie v červenci 1938 byl zařazen v hodnosti poručíka pěchoty k horskému pluku č. 2 v Ružomberku. V tomto útvaru sloužil i během mobilizace.

Z armády byl propuštěn po okupaci, a to 21. dubna 1939.

Byl skautem, členem Svazu skautů RČS.

V exilu 26. června 1939 odešel společně se svým bratrancem Františkem Pospíšilem do Polska. Po krátkém pobytu v táboře v Malých Bronowicích odplul do Francie, kde nastoupil službu u Cizinecké legie v Africe. Po vypuknutí druhé světové války se vrátil zpět do Francie. 26. září 1939 byl prezentován u československé zahraniční armády v Agde. Přidělen byl k 1. pěšímu pluku vznikající 1. pěší divize, a 8. ledna 1940 byl přeložen k jejímu 3. pěšímu pluku jako velitel 5. roty. Jelikož 3. pluk nebyl v době německého vpádu do Francie ještě bojeschopný, do bojů o ni nezasáhl.

Po pádu Francie byl 12. července 1940 evakuován do Velké Británie, kde sloužil u kulometné roty Československé samostatné brigády. V létě 1941 souhlasil se zařazením do výcviku pro plnění zvláštních úkolů. Od 19. září 1941 do 24. března 1942 prodělal kurz na STS 26 ve Skotsku, dále parakurz a kurz útočného boje. Po ukončení výcviku byl již v hodnosti nadporučíka pěchoty jmenován velitelem výsadku Out Distance.

Nasazení

28. března 1942 krátce po půlnoci byl společně s Ivanem Kolaříkem (který o pět dní později spáchal sebevraždu) a Karlem Čurdou (který se stane konfidentem gestapa) vysazen u Ořechova nedaleko Telče. Přestože se zranil na noze, přesunul se do Prahy s falešnou občanskou legitimací na jméno Adolf Král.

V polovině dubna 1942 se s dalšími parašutisty přesunul do Plzně, aby se podílel na přípravách a realizaci operace Canonbury, leteckém útoku RAF na plzeňskou Škodovku.

Velel skupině složené z parašutistů z několika výsadkových skupin. V Praze se ukrýval u manželů BradáčovýchPAMĚTNÍ DESKY - MARIE BRADÁČOVÁ A ADOLF BRADÁČ Dostupné online na Vinohradech. Adolf Bradáč a jeho manželka Marie Bradáčová byli zastřeleni 24. října 1942 v Mauthausenu.

Počátkem května 1942 ubytovávali Adolfa Opálku manželé Pavla Vykouková a Pravoslav Vykouk v radotínském domku v Pražské ulici (dnes Ke Zdeři) 320/49. Opálka v Radotíně pobýval rovněž v tamní sokolovně, kterou Vykoukovi měli ve správě a nacházela se poblíž jejich bydliště (dnes Vykoukových 622/2, Praha-Radotín). Vykoukovi byli popraveni 24. října 1942 v Mauthausenu.

V květnu 1942 přebýval Adolf Opálka v dejvickém bytě v Buzulucké ulici u Boženy Kropáčkové. Razii gestapa po atentátu na Heydricha přečkal v úkrytu v bytě Terezie Kasperové ve Velvarské ulici, poté se vrátil ke Kropáčkové. Ta ho vybavila teplým oblečením (mj. vlněným svetrem po svém manželovi, ve kterém Opálka padl), konzervami a cigaretami, aby se 5. června 1942 přesunul do nového úkrytu v kryptě pravoslavného kostela sv. Cyrila a Metoděje. Kvůli zradě Karla Čurdy byl tento úkryt gestapem odhalen. Božena Kropačková i Terezie Kasperová nebyly prozrazeny a válku přežily. náhled|Plaketa na rodném domě Adolfa Opálky v Rešicích (2023) Adolf Opálka padl společně s dalšími výsadkáři při obraně kostela sv. Cyrila a Metoděje v boji proti velké německé přesile. Trojice parašutistů – Opálka, Kubiš a Bublík – se bránila na kůru. Opálka těžce zraněný požil jed a následně se zastřelil.

Jako pomstu za jeho podíl na atentátu byla jeho teta Marie Opálková popravena 24. října 1942 v Mauthausenu. Rodina Opálkova byla vyvražděna (nebo zahynula v nacistických koncentračních táborech a věznicích) skoro celá. Tyto brutální nacistické represálie se týkaly i rodin bratranců, sestřenic, švagrů, švagrových a dalšího širšího příbuzenstva.

Památka Po osvobození republiky byl in memoriam povýšen do hodnosti štábního kapitána pěchoty, v roce 1990 do hodnosti majora a v roce 2002 rozkazem ministra obrany do hodnosti plukovníka in memoriam.

Jeho jméno nesou ulice v Praze-Kobylisích, v Brně-Bystrci, v Moravském Krumlově či v Horoušanech.

Vyznamenání 1942 60px|Čs. válečný kříž 1939 Československý válečný kříž 1939 1944 60px|Pamětní medaile československé armády v zahraničí Pamětní medaile československé armády v zahraničí se štítky Francie a Velká Británie 1945 60px|Čs. válečný kříž 1939 druhý Československý válečný kříž 1939 1947 Certificate of the King’s Commendation 1949 60px|Čs. vojenský řád “Za svobodu” I. stupně Československý vojenský řád Za svobodu 1968 60px|Čs. vojenský řád bílého lva “Za vítězství” I. stupně Řád Bílého lva za vítězství 1991 60px|Řád Milana Rastislava Štefánika III. třídy Řád Milana Rastislava Štefánika 2010 60px|alt=Kříž obrany státu ministra obrany České republiky Kříž obrany státu

Pamětní desky a pomníky Na památku Adolfa Opálky byla jeho busta usazena do národního památníku hrdinů heydrichiády při pravoslavném chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Praze.

Na chodníku na rohu Václavské a Resslovy ulice v Praze je pamětní destička s jeho jménem v místě, kde 18. června 1942 bylo položeno jeho mrtvé tělo. Na místě je celkem sedm destiček parašutistů, kteří padli v boji v kostele sv. Cyrila a Metoděje. Osmá destička nese jméno Jana Milíče Zelenky, který spáchal sebevraždu v záběhlickém "Husově háji" a jehož tělo sem bylo převezeno k dodatečné identifikaci.

Na rohu Buzulucké a Kafkovy ulice v pražských Dejvicích připomíná pamětní deska na domě místo, kde se na jaře 1942 Opálka ukrýval u Boženy Kropáčkové, která zázrakem celou Heydrichiádu přežila.

Další pamětní desky jej připomínají na jeho rodném domě v Rešicích a také na tamním pomníku obětí válek.

Jeho jméno se nachází také na pomníčku v místě seskoku u Ořechova, za obcí směrem na obec Stranná, na kterém je nápis: "NA PAMĚŤ PARAŠUTISTY NPOR. ADOLFA OPÁLKY A VŠECH OBĚTÍ BOJE PROTI FAŠISMU V LETECH 1939 – 1945".

V Brně je jméno Adolfa Opálky uvedeno na mramorové plaketě, která je umístěna před vchodem do Masarykova studentského domova v Brně v Cihlářské ulici. Opálka zde pobýval během svých studií mezi roky 1932 a 1936. Odhalení desky proběhlo za přítomnosti představitelů města Brna 27. května 2002. Dále ho pak připomíná jedná ze sedmi bust parašutistů u Muzea českého a slovenského exilu 20. století ve Štefánikově ulici. V roce 2022 byla v Brně odhalena další pamětní deska se jménem Adolfa Opálky, a to při příležitosti 80. výročí jeho smrti. Nachází se na fasádě domu, kde pobýval (Štefánikova 96/25).

Fotogalerie

Odkazy Reference

Související články Operace Anthropoid Atentát (film) Boj v kostele svatých Cyrila a Metoděje Josef Bublík, Jozef Gabčík, Jan Hrubý, Jan Kubiš, Jaroslav Švarc, Josef Valčík Božena Kropáčková, Terezie Kasperová

Literatura

Externí odkazy

Kmenový list Adolf Opálka v Osobnosti Hrotovicka na webu muzeumhrotovice.cz Heydrich – konečné řešení: Češi se nevzdávají (43/44), ČT 2012, online na youtube Z deníku Adolfa Opálky operace Anthropoid A. Opálka na resice.cz A. Opálka na VHU Praha

Kategorie:Čeští válečníci Kategorie:Příslušníci výsadků do Protektorátu Čechy a Morava Kategorie:Spolupracovníci operace Out Distance Kategorie:Oběti nacistického Německa Kategorie:Příslušníci francouzské cizinecké legie Kategorie:Atentát na Heydricha Kategorie:Narození 4. ledna Kategorie:Narození v roce 1915 Kategorie:Úmrtí 18. června Kategorie:Úmrtí v roce 1942 Kategorie:Muži Kategorie:Heydrichiáda Kategorie:Čeští skauti Kategorie:Nositelé Řádu Milana Rastislava Štefánika Kategorie:Úmrtí v bitvě Kategorie:Sebevraždy střelnou zbraní v Česku Kategorie:Nositelé Československého válečného kříže 1939 Kategorie:Nositelé Řádu Bílého lva za vítězství Kategorie:Nositelé Kříže obrany státu Kategorie:Nositelé Československého vojenského řádu Za svobodu Kategorie:Nositelé Pamětní medaile československé armády v zahraničí Kategorie:Úmrtí na Novém Městě (Praha 2) Kategorie:Narození v Rešicích