Arnošt Leopold Antonín Procházka (15. listopadu 1869 Praha – 16. ledna 1925 PrahaArchiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých hlavního magistrátu, sign. MAG Z4, s. 202) byl český literární a výtvarný kritik a překladatel moderní evropské literatury. Patří k čelným představitelům české literární dekadence.

Život Narodil se v zámožné pražské měšťanské rodině divadelního kadeřníka Vavřince Procházky a Františky rozené Landové. Jeho nevlastním synovcem byl Alois Wachsman, Arnoštova matka byla sestrou otce nevlastní matky Aloise Wachsmana.

Studoval malostranské německé gymnázium, v tercii přestoupil na českou střední školu v Novodvorské ulici. Během studií vášnivě četl francouzské naturalisty a symbolisty. Následné studium práv nedokončil, nastoupil do zaměstnání jako praktikant finančního ředitelství, krátce se živil jako úředník u dráhy. Dlouhou dobu se živil při pražském zemském výboru, nejdříve jako běžný úředník, později jako vrchní účetní. V roce 1894 spolu s Jiřím Karáskem ze Lvovic (jenž byl jeho spolužákem) založil dekadentně zaměřený časopis Moderní revue. Ve stejném roce vystoupil z církve katolické.

Krátce poté, co Kamilla Neumannová začala vydávat své Knihy dobrých autorů, se stal hlavním redaktorem této knižnice. Na vydávání se podílel editorsky i překladatelsky, stanovil náklad svazku 1 000 výtisků a pevný den vycházení 25. každého měsíce, inicioval založení dalších knižnic, jednal s autory a s vydavatelkou úzce spolupracoval až do své smrti v roce 1925. Podlehl srdeční chorobě, s níž se léčil roku 1924 v Poděbradech.

Díky své stěžejní kritické a esejistické činnosti se stal Procházka jedním z vůdčích představitelů mladé modernistické kritiky. Trval na výlučnosti světa umění, odmítal jeho ovlivňování každodenní realitou i jeho vliv na ni, "lidovost". Vytvářel kult Individua a Krásy jako antiteze běžné skutečnosti.

Dílo Prostibolo duše, Praha: Moderní revue, 1895 – lyrika dekadentního typu — reedice: Brno: Pavel Křepela, 2000, Slunce; Josef Malý – Praha: Moderní revue, 1895 č. 1 a 2 Básnické jaro 1902, Praha: vlastní náklad, 1902 Odilon Redon, Královské Vinohrady: Hugo Kosterka, 1904, edice Symposion Cesta krásy: essaie, Praha: Bedřich Kočí: Edvard Beaufort, 1906 – psáno v letech 1898–1906 Meditace: essaie, Praha: Kamilla Neumannová, 1912 České kritiky Praha: Moderní revue, 1912 Francouzští autoři a jiné studie, Praha: Moderní revue, 1912 Literární silhouety a studie, Praha: František Adámek, 1912 Polemiky, Praha: K. Neumannová, 1913 Rozhovory s knihami, obrazy i lidmi, Praha: František Borový, 1916 Tanec smrti: povídky, Praha: Karel Říhovský, 1917 Diář literární a umělecký: články a kritiky o literatuře, výtvarnictví a divadle, Královské Vinohrady: Ludvík Bradáč, 1919 Erotická sexualita v literatuře a umění: diář kritikův, Královské Vinohrady: L. Bradáč, 1919 Na okraj doby – Praha: L. Bradáč, 1919 Němečtí vlkodlaci – Praha: Knihovny, 1921 Dnové života, Brno: Stanislav Kočí, 1922 Soumrak, Praha: Moderní revue, 1924 Torsa veršů; Torsa prosy, Královské Vinohrady: L. Bradáč, 1925 Relikviář, Praha: K. Neumannová, 1928 – básně v próze z pozůstalosti Kritiky a eseje z let 1892–1924 – editor Luboš Merhaut. Praha: Institut pro studium literatury, 2020

Překlady Překládal z germánských a románských jazyků a dále z ruštiny a polštiny. Překlady otiskoval pod nejrůznějšími pseudonymy: Rudolf Bláha, Norbert Fomeš, Ludvík Havelka, Emerich Hladký, Robert Hořan, Lambert Lakosil, Alois Landa, Katuše Lobčová, Jindřich Morávek, Alois Navrátil, Jakub Navrátil, Karel Pudlač, Leopold Pudlač, Julius Skružný, Ferdinand Studnička, Helena Vracelová.

Procházkovy překlady byly některými kritiky (např. František Xaver Šalda, František Chudoba, Václav Ertl) ostře kritizovány.

Bereničina zahrada – Maurice Barrès. Praha: Vzdělavací bibliotéka, 1890– Slídiči – Charles van Lerberghe. Praha: Moderní revue, 1895 Mrtvé lásky: čtyři novelly: Lidské doklady; Mara; Rouhovor; Absurdnost – Federico de Roberto; [Obsahuje přívazky: Dvě novelly humoristické; Srdce ženy – Jules Claretie; Trojlístek ruských povídek; Markýza Teodori – Francesco De Renzis.] Praha: Jan Otto, 1897 Filoktétes – André Gide. Praha: Chrysanthem, 1899 Co století umírá: psychologické studie – Scipio Sighele. Vinohrady: Hugo Kosterka, 1899 Belkiss: královna sábská, axumská a hymiarská – Eugenio de Castro. Praha: Moderní revue, 1900 Nietzscheova filosofie – Henri Lichtenberger. Praha: Josef Pelcl, 1900 Případ Wagnerův a Nietzsche contra Wagner – Friedrich Nietzsche. Praha: J. Pelcl, 1901 Krátký život Baltazara Aldaramina Benátčana – Henri de Régnier. Vinohrady: H. Kosterka, 1904 Malý Jeník – Frederik van Eeden. Praha: K. Neumannová, 1905 Antikrist: pokus o kritiku křesťanství – Friedrich Nietzsche. Praha: K. Neumannová, 1905 Morálka lásky: essaie – Remy de Gourmont. Praha: K. Neumannová, 1906 Věž lásky. – Rachilde. Praha: K. Neumannová, 1907 Abatyše v Castru; Vittoria Accoramboniová – De Stendhal. Praha: K. Neumannová, 1908 Traktér u královny Pedauky – Anatole France. Praha: K. Neumannová, 1909 Essaye: lidská duše za socialismu, přednáška o anglické renaissanci, l’envoi, americké dojmy – Oscar Wilde. Praha: K. Neumannová, 1909 Princezny lásky: román o japonských kurtisánách – Judith Gautier. Praha: K. Neumannová, 1910 Těsná brána: román – André Gide. Praha: K. Neumannová, 1910 Sedm princezen; Vetřelkyně – Maurice Maeterlinck. Praha: K. Neumannová, 1910 Ecce homo: jak se staneme – čím jsme – Friedrich Nietzsche. Praha: K. Neumannová, 1910 Na balkoně – Robert Browning; Hyperion – John Keats. Praha: K. Neumannová, 1911 Vévodkyně Padovská: drama o pěti dějstvích – Oscar Wilde. Praha: K. Neumannová, 1911 Malý krab a spravedlnost – Frederik van Eeden; in: 1000 nejkrásnějších novel… č. 16. Praha: J. R. Vilímek, 1911 Romány marhaníku. Oheň – Gabriele d’Annunzio. Praha: J. R. Vilímek, 1912 Paměti bláznovy: román – Gustave Flaubert. Praha: K. Neumannová, 1912? Narkissos, Filoktétes a Prometheus – André Gide. Praha: K. Neumannová, 1912 Srdce v očistci: román – Joséphin Péladan. Praha: K. Neumannová, 1912 Hamlet čili následky lásky synovské – Jules Laforgue; in: 1000 nejkrásnějších novel… č. 17. Praha: J. R. Vilímek, 1912 Zabíječ žab – Rachilde; in: 1000 nejkrásnějších novel… č. 18. Praha: J. R. Vilímek, 1912 Egidius a cizinec – Wilhelm Gerard van Nouhuys; in: 1000 nejkrásnějších novel… č. 32. Praha: J. R. Vilímek, 1912 U moře – Stanislaw Przybyszewski; in: 1000 nejkrásnějších novel… č. 33. Praha: J. R. Vilímek, 1912 Vanina Vanini – Stendhal; in: 1000 nejkrásnějších novel… č. 34. Praha: J. R. Vilímek, 1912 Betsabé – André Gide. Praha: Moderní revue, 1913 Na ruby – Joris Karl Huysmans. Praha: Knihy dobrých autorů, 1913 Soumrak model čili kterak se filosofuje kladivem – Friedrich Nietzsche. Praha: K. Neumannová, 1913 Duše domu – Hubert Krains; in: 1000 nejkrásnějších novel… č. 43. Praha: J. R. Vilímek, 1913 Nachový muž – Pierre Louÿs; in: 1000 nejkrásnějších novel… č. 44. Praha: J. R. Vilímek, 1913 Železná pana – Edouard Dujardin; in: 1000 nejkrásnějších novel… č. 47. Praha: J. R. Vilímek, 1913 Strašlivá noc – León Bloy; in: 1000 nejkrásnějších novel… č. 50. Praha: J. R. Vilímek, 1913 Vrah – Adolphe Retté; in: 1000 nejkrásnějších novel… č. 53. Praha: J. R. Vilímek, 1913 Král Kandaules: drama o třech dějstvích – André Gide; upravil Miloš Klicman. Praha: K. Neumannová, 1914 Jiří Dandin, čili, Ošálený manžel: komedie o třech dějstvích – Moliere. Praha: K. Neumannová, 1914 Kressida; Helena – André Suares; přeložili Arnošt Procházka, Josef Marek. Praha: K. Neumannová, 1914 Neviňátko – Jean Moréas; in: 1000 nejkrásnějších novel… č. 70. Praha: J. R. Vilímek, 1914 Budoucí povídka – Paul Adam; in: 1000 nejkrásnějších novel… č. 74. Praha: J. R. Vilímek, 1914 Nehybndá cesta – Maurice Renard; in: 1000 nejkrásnějších novel… č. 76. Praha: J. R. Vilímek, 1914 Den ze dne – Joris Huysmans; in: 1000 nejkrásnějších novel… č. 77. Praha: J. R. Vilímek, 1914 Román zajícův – Francis Jammes; in: 1000 nejkrásnějších novel… č. 79. Praha: J. R. Vilímek, 1914 Listy Satyrovy – Remy de Gourmont; původní dřevoryty František Kobliha. Praha: K. Neumannová, 1915 Anekdoty, čili, Básně prósou – Stéphane Mallarmé; upravené V. H. Brunnerem. Praha: Moderní revue, 1915 Konec Lucie Pellegrinové – Paul Alexis; in: 1000 nejkrásnějších novel… č. 85. Praha: J. R. Vilímek, 1915 Drama – Charles Vildrac; in: 1000 nejkrásnějších novel… č. 86. Praha: J. R. Vilímek, 1915 Aurela – Joséphin Péladan; in: 1000 nejkrásnějších novel… č. 89. Praha: J. R. Vilímek, 1915 Tajemství Dona Juana – Rémy Gourmont; in: 1000 nejkrásnějších novel… č. 90. Praha: J. R. Vilímek, 1915 Milenec – Théodore de Banville; in: 1000 nejkrásnějších novel… č. 91. Praha: J. R. Vilímek, 1915 Cizí básníci: [Květy zla – Ch. Baudelaire; Herodias – Stéphane Mallarmé; Zrcadlo hodin – Henri de Régnier; Antický sen – Laurent Tailhade aj. Praha: K. Neumannová, 1916 On – Fernand Vandérem; in: 1000 nejkrásnějších novel… č. 92. Praha: J. R. Vilímek, 1916 Louisa Leclercquová – Paul Verlaine; in: 1000 nejkrásnějších novel… č. 95. Praha: J. R. Vilímek, 1916 Neznámá – Robert Scheffer; in: 1000 nejkrásnějších novel… č. 95. Praha: J. R. Vilímek, 1916 Mravy Filipových – Jules Renard; in: 1000 nejkrásnějších novel… č. 96. Praha: J. R. Vilímek, 1916 Ennoia – André Lebey; in: 1000 nejkrásnějších novel… č. 97. Praha: J. R. Vilímek, 1916 Příklad Ninony de Lenclos, milovnice – Jean de Tinan; in: 1000 nejkrásnějších novel… č. 102. Praha: J. R. Vilímek, 1916 Výměna: drama o třech dějstvích – Paul Claudel. Praha: K. Neumannová, 1917 Muž a sirena – Henri de Régnier. Praha: František Borový, 1917 Tragoedie duše – Robert Browning. Praha: K. Neumannová, 1918 Isabella: povídka – André Gide. Praha: K. Neumannová, 1919 Měšťan Schippel: komedie o pěti dějstvích – Karl Sternheim. Praha: Bedřich Kočí, 1919 Chrám lásky: essaie – André Suarès dřevoryty František Horký. Praha: K. Neumannová, 1919 Leda, čili, Chvála blahoslavených temnot – Pierre Louys; původním leptem vyzdobil Tavík František Šimon. Praha: Moderní revue, 1920 Ženatý kněz: román – Jules Barbey d’Aurevilly. Praha: Ladislav Kuncíř, 1921 Nach Paris!: román – Louis Dumur. Praha: Knihovny, 1921 Odpoledne faunovo: ekloga – Stéphane Mallarmé. Praha: Moderní revue, 1922 Štvanice – Emil Zola; illustroval H. Němeček. Praha: J. R. Vilímek, 1924 Deník panské: román – Octave Mirbeau. Plzeň: Beníško a Jeřáb, 1925 Na bílé skále – Anatole France. Praha: F. Borový, 1931 Dekameron – Giovanni Boccaccio. Praha: Kvasnička a Hampl, 1938

Sběratel Vybudoval obsáhlou a rozmanitou sbírku grafických prací, vzácných francouzských tisků. První sbírku prodal sám z peněžní tísně, chtěl pomoci své přítelkyni prostitutce. Žena od něj později utekla. Pak shromáždil obdobnou sbírku, která se však po jeho smrti ztratila, část knihovny byla prodána v dražbě a zůstal po ní jen katalog.

Odkazy

Reference

Literatura In memoriam Arnošta Procházky – redaktor Viktor Dyk aj. Praha: Moderní revue, 1925 Arnošt Procházka (1869–1925): literární pozůstalost: soupis – zpracoval František Baťha. Praha: Literární archiv Národního muzea, 1963

Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře, zpracoval Jaroslav Vopravil, Praha, Státní pedagogické nakladatelství, 1973

Toulky českou minulostí. Osmnáctý díl – Zdeněk Volný; [Jiří Karásek ze Lvovic; Arnošt Procházka; Jiří Wolker; Jaroslav Seifert; Konstantin Biebl; Adolf Hofmeister; Toyen; Jindřich Štyrský; Vladislav Vančura; Vítězslav Nezval]. Praha: Via Facti, 2022

Související články Moderní revue Knihy dobrých autorů Kamilla Neumannová

Externí odkazy

Michaela Kořistová: Osmdesát let od úmrtí Mořského starce František Xaver Šalda: Arnošt Procházka, 1925, Soubor díla F. X. Šaldy, sv. 22. Henri Serre: Ghetto v mešitě, Naše řeč 1, 1924

Kategorie:Čeští literární kritici Kategorie:Čeští překladatelé Kategorie:Narození v roce 1869 Kategorie:Úmrtí v roce 1925