náhled|150px|Vlákno ramie 1500 x zvětšené
Ramie sněhobílá (Boehmeria nivea) je tropická rostlina z čeledi kopřivovité pěstovaná převážně pro lýkové textilní vlákno.Mecheels/Vogler/Kurz: Kultur- und Industriegeschichte der Textilien, Hohensteininstitute Bönningheim 2009, , str. 33 Historie Nejstarší doklady o pěstování ramie pocházejí z Číny. Při vykopávkách v Hemudu (provincie Če-ťiang) byly nalezeny provazy z ramie a listy z této rostliny z období kolem roku 4000 před n. l. Mecheels/Vogler/Kurz: Kultur- und Industriegeschichte der Textilien, Hohensteininstitute Bönningheim 2009, ISBN 978-3-9812485-3-1, str. 33 V Evropě byla ramie známá teprve asi od poloviny 19. století a k širšímu požití a výrobě ramiové příze došlo teprve od posledních let 19. století po vynálezu strojní dekortikace a odklížení surové ramie. Ramie se dovážela do Evropy hlavně z Číny a z Indie, většinou ve formě pásků lýka, které se zde zpracovávaly na speciálních strojích až po přízi. Na začátku 20. století vyvážela např. Čína ročně až 17 kilotun surové ramie (24-25 £/t). Hlavními odběrateli v Evropě byly Německo a Francie (po 1,5 kilotunách).Carter: Ramie (Rhea), The Technical Publishing 1910
Od 2. poloviny 20. století až do 1. dekády 21. století se vykazovaly celosvětové dodávky ramie ročně až 300 kilotun, např. v roce 2007 asi 291 kilotun (97 % Čína, 1,5 % Brazílie). Ve 20. letech se však snížily pod 10 kilotun. Popis Ramie sněhobílá je jednodomý, řídce větvený keř dorůstající výšky 0,5 až 1,5 metru. Větévky, mladší stonky a řapíky jsou hustě chlupaté. Rostliny nejsou žahavé. Listy jsou jednoduché, střídavé, s okrouhlou až široce vejčitou, na bázi klínovitou až srdčitou, 5 až 15 cm dlouhou čepelí. Řapík je 2,5 až 10 cm dlouhý. Žilnatina je od báze trojžilná, se 3 páry postranních žilek. Listy jsou na okraji zubaté, na líci poněkud drsné a řídce srstnaté, na rubu hustě bíle plstnaté. Palisty jsou kopinaté, volné nebo srostlé a pak dvouklané, 7 až 11 mm dlouhé. Květy jsou jednopohlavné, v jednopohlavných klubkách vyrůstajících na specializovaných úžlabních větévkách. Větévky vyrůstají v páru a jsou bohatě větvené, za plodu často stěsnané. Samčí klubka jsou složená z několika květů, 2 až 4 mm široká. Samčí květy jsou čtyřčetné, přisedlé, asi 1,5 mm velké, s okvětím srostlým asi do poloviny. Samičí klubka jsou mnohokvětá, o průměru 2 až 3 mm. Samičí květy jsou jen 0,6 až 0,8 mm velké, s trubičkovitým okvětím a asi 1 mm dlouhou bliznou. Plodem je vejcovitá nažka asi 0,6 mm dlouhá, obalená vytrvalým okvětím.
Vedle Boehmeria nivea se pro textilní vlákno pěstuje varianta Boehmeria tenacissima (někdy zvaná ramie zelená), která má podobné vlastnosti (vlákna jsou hrubší, ale pevnější). Nařízení EU definuje (v roce 2011) ramii jako lýkové vlákno z Boehmeria nivea a z Boehmeria tenacissima. Pěstování a sklizeň Rostliny mají životnost 6-20 let. Sklízí se obvykle třikrát ročně, výnos syrových stonků v prvních 4 letech do 30 tun později až 40 t/ha. Ze surového stonku se získává 2-4 % lýka, průměrný výnos čistých vláken se odhaduje na 1 t/ha.
Lýko se dá oddělit jen dekortikací, nejlépe přímo na plantáži hned po sklizni. Po dekortifikaci jsou vlákna slepena 25-30 % klihu, který se odastraňuje chemicky, enzymy nebo biologicky, na vláknech zůstává maximálně 1,5 % klovatiny. Některé druhy se současně s odklížením bělí. Vlastnosti Elementární vlákna jsou 40-200 mm dlouhá, jemnost dosahuje 25-30 µm, pevnost až 90 cN/tex (6x pevnější než bavlna a 2× než len), hmotnost 1,50-1,55 g/cm³, navlhavost 12 %. Ramie je rezistentní proti bakteriím, hnilobě a mírným alkáliím, degraduje při 280°C. Zpracování Ke spřádání se materiál třídí na 3 druhy: dlouhá, střední a krátká vlákna, 60 % jsou zpravidla dlouhá vlákna. Délka vláken je rozhodující pro volbu systému zpracování na přízi. Během posledních asi 150 let byly vyzkoušeny adaptované stroje, nejčastěji z výroby šapové příze ( česané až na 30 % krátkých vláken) doplněné někdy speciálními konstrukcemi. Např. na začátku 20. století se používaly tzv. „dressing machines“ na urovnání vláken u dlouhovlákné ramie a „filling machines“ s mykacím účinkem pro krátkovlákné ramie a část vláken se zpracovávala na adaptovaných lnářských strojích mokrým dopřádáním. Nejjemnější příze se vyráběly až do 10 tex.
Použití Klasické je použití přízí na paličkování a jiné ruční práce. Příze z ramie se také používají na mnoho druhů oděvních tkanin a technických textilií.
Tkaniny jsou velmi pevné a trvanlivé, snadno se mačkají, mohou být i křehké, po častějším prádle zhrubnou na povrchu. Výrobky jsou na stejné cenové úrovni se lněnými.
Netextilní výrobky Speciální papír (z ramiové celulózy), krmivo pro dobytek (z listů a výhonků ramie)
Sušené a na prášek rozdrcené listy ramie se používají v čínské a vietnamské kuchyni jako zdroj zeleného potravinářského barviva, tato přísada dodává zelenou barvu a lehce trávovou příchuť například vietnamskému moučníku bánh gai.Franck : Bast and other plant fibres. Woodhead, Cambridge / Boca Raton 2005, ISBN 1-85573-684-5 / ISBN 0-8493-2597-8, str. 207–227. Galerie (Stroje vyrobené v Evropě pro zpracování ramie na začátku 20. století a výrobky z ramie v průběhu asi 300 let)
Odkazy
Reference
Literatura Blackburn: Biodegradable and Sustainable Fibres, Elsevier 2005, , str. 70–79 Board of Consultants: Natural Fibers Handbook with Cultivation & Uses, Niir Project Consultancy Service 2005, , str. 174–209 Denninger/Giese: Textil- und Modelexikon, , Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2006, str. 573–574 Schenek: Lexikon Garne und Zwirne, Deutscher Fachverlag 2005, , str. 369 Veit: Fibers, Springer Nature 2022, ISBN 978-3-031-15309-9, str. 230-238 Související články Lýková vlákna Len Příze
Externí odkazy
Kategorie:Kopřivovité Kategorie:Textilní rostliny Kategorie:Lýková vlákna Kategorie:Flóra Číny Kategorie:Flóra Indického subkontinentu Kategorie:Flóra Indočíny Kategorie:Flóra východní Asie