náhled|Vaalserberg: Trojmezí Německa, Nizozemí a Belgie náhled|Trojmezí Česka, Německa a Rakouska na Šumavě náhled|Trojmezí Česka, Polska a Slovenska u Hrčavy náhled|Sevening: Památník Evropy (D/B/L) náhled|Trojmezí Česka, Polska a Německa mezi Hrádkem nad Nisou a Žitavou náhled|Trojmezí Finska, Norska a Švédska náhled|Kámen na Králickém Sněžníku, označující trojmezí historických zemí Čechy, Morava a Kladsko/Slezsko) náhled|Historické trojmezí Čech, Moravy a Dolních Rakous náhled|Vrch Ofen/Peč u Arnoldsteinu: trojmezí I/SLO/A náhled|Slovensko-polsko-ukrajinské trojmezí Kremenec Hraniční trojmezí, též trojzemí nebo trojstyk, je geografický bod, kde se setkávají hranice tří geografických celků stejné úrovně (země, provincie, státy, spolkové země, ale i nepolitické útvary jako povodí, úmoří, kontinenty, geologické celky). Může se nacházet na souši, ale i ve vodě, pokud hranice vede řekou, jezerem nebo po moři.
Trojmezí je přirozený jev vznikající na každém styku tří území. U významnějších celků (země apod.) se obvykle jedná o atrakci, často označenou vlajkami všech dotčených území či monumentem. Mnohá trojmezí se však nacházejí ve špatně dostupných oblastech (vysoké hory, střed řeky nebo jezera). Některá trojmezí existují na svém místě už mnoho století.
Počet mezinárodních trojmezí každého státu většinou odpovídá počtu sousedících států (bez enkláv a poloenkláv), minus počet jeho pobřežních úseků (např. Mexiko sousedí se třemi státy a má dvě pobřeží, má tedy jedno trojmezí). Pokud stát sousedí jen s jedním státem, trojmezí mít nemůže. Naopak pokud sousedí se státem uzavřeným mezi pouhými dvěma státy, má o jedno trojmezí navíc. V současnosti (2021) má ze 195 států 135 nějaké trojmezí hranic; celkem těchto bodů na světě existuje 159.
Nejvíce trojmezí ze států světa má Čína – 16, a to přesto že sousedí jen se 14 státy – se třemi z nich má totiž po dvou trojmezích. Z evropských států má nejvíce trojmezí Rakousko (9), stejně jako Rusko.
Žádná trojmezí nemají zejména ostrovní státy, (polo)enklávní státy a většina států severní a střední Ameriky.
Trojmezí v Česku thumb|Žitava: hraniční přechod do a do Česko má čtyři mezistátní trojmezí: u Hrčavy (okres Frýdek-Místek) na Lužické Nise u Hrádku nad Nisou (okres Liberec) sedlo Trojmezí na Šumavě (okres Prachatice) v Dyjském trojúhelníku na soutoku řek Morava a Dyje (okres Břeclav)
Za další významná trojmezí můžeme označit místa styku historických zemí: Trojmezí u Hranic (Čechy, Bavorsko, Sasko, dříve ČSSR, SRN, NDR) vrchol Králického Sněžníku (Čechy, Morava, Kladsko resp. Slezsko) trojmezí u Smrku v Rychlebských horách (Morava, Slezsko, Kladsko) Trojmezí Čech, Moravy a Dolních Rakous nedaleko Slavonic Trojmezí Čech, Dolních a Horních Rakous poblíž Pohoří na Šumavě dvě trojmezí Moravy, Rakouského Slezska a Pruského Slezska na území Ostravy na soutoku Opavy a Odry na soutoku Odry a Ostravice (trojmezí s Těšínskem)
V Česku se dále vyskytuje 13 krajských trojmezí, která však nebývají zvláštně značena. Oblasti okolo těchto trojmezí jsou zpravidla vnitřními periferiemi a trpí odlehlostí od center a slabou mezikrajskou veřejnou dopravou.
Zajímavostí je karpatská hora Stoh na jihovýchodě Podkarpatské Rusi, kde se za meziválečného období nacházel styk území Československa, Rumunska a Polska. S přesuny hranic po druhé světové válce toto trojmezí zaniklo, dnes jde o bod na rumunsko-ukrajinské hranici.
Města na trojmezí Přestože trojmezí je z podstaty věci periferní oblastí všech zúčastněných států, někdy se na něm alespoň z jedné strany nachází relativně velké centrum. Mohlo se rozvinout právě díky této poloze (přeshraniční obchodní styk), nebo u něj naopak styk hranic vznikl dodatečně při rozhraničování sporných území. Typicky se jedná o místa, kde hranice vede po řece, ale není to pravidlem.
Takovými případy jsou: švýcarská Basilej na trojmezí s Francií a Německem německé Cáchy s Belgií a Nizozemskem paraguayské Ciudad del Este s Argentinou a Brazílií turecké Edirne s Řeckem a Bulharskem libyjský Gadames s Alžírskem a Tuniskem kolumbijská Leticia s Brazílií a Peru maďarský Segedín se Srbskem a Rumunskem íránský Záhedán s Afghánistánem a Pákistánem německá Žitava s Českem a Polskem Extrémním případem hlavního města na trojmezí je slovenská Bratislava na hranici s Rakouskem a Maďarskem.
Historicky významnou vesnicí na trojmezí je lucemburský Schengen u hranic s Francií a Německem.
Přístavy Zvláštními případy, které sice neobsahují trojmezí jako takové, ale mají s ním společný rys těsného styku se dvěma jinými státy, jsou přístavní města na vyústění koridorů zajišťujících svému státu alespoň úzký přístup k moři. V jejich blízkosti se může nacházet trojmezí mořské.
Jsou to například: irácký Faw mezi Íránem a Kuvajtem slovinský Koper mezi Itálií a Chorvatskem Na blízkém styku čtyř států se nacházejí izraelský Eilat a jordánská Akaba mezi Egyptem a Saúdskou Arábií Ani v přeneseném smyslu však není takovým trojmezím bosenskohercegovský Neum, s nímž z obou stran sousedí Chorvatsko.
Čtyř- a více-mezí
Zatímco trojmezí je fenoménem přirozeným a v podstatě nutným, styk více než tří území v jednom bodě je naopak jevem výjimečným a zpravidla umělým. Co se týče suverénních států je jediným bodem, kde se setkávají hranice více než tří zemí, jižní pól, kde existuje teoreticky styk sedmi svrchovaných států, které vznáší nároky na jednotlivá antarktická území. Jmenovitě se jedná o Velkou Británii, Francii, Norsko, Argentinu, Chile, Austrálii a Nový Zéland; navíc se s nimi v tomto bodě stýká ještě osmé území – Země Marie Byrdové, což je nikým nenárokovaná oblast. Nicméně s platností Antarktické smlouvy od roku 1961 tyto hranice ztratily praktický význam.
Téměř v jednom bodě uprostřed řeky Zambezi se setkávají hranice Botswany, Namibie, Zambie a Zimbabwe. Ve skutečnosti se však jedná o dvě trojmezí vzdálená od sebe asi 160 metrů – Namibie (Capriviho pruh) a Zimbabwe se nedotýkají.
„Čtyřmezí“ se nicméně běžně vyskytují na styku nižších správních jednotek vymezovaných uměle pravoúhlým způsobem – takto se skutečně v jednom bodě zvaném Four Corners setkávají území amerických států Arizona, Colorado, Nové Mexiko a Utah, nebo kanadských území , , a (toto kanadské čtyřmezí vzniklo teprve roku 1999 vyčleněním teritoria Nunavut).
V Česku existuje jedno okresní čtyřmezí, vytyčené paradoxně jen třemi celky – okresy Brno-město, Brno-venkov a Blansko. Okres Brno-venkov obklopuje městský okres Brna, ovšem v jednom bodě se brněnské katastrální území Útěchov dotýká území Adamova (okres Blansko), čímž vzniká čtyřmezí se dvěma protilehlými rohy patřícími témuž celku. Bod se nachází pár desítek metrů od lesní cesty Hrádková z Útěchova do Adamova.
Dále je v Česku několik čtyřmezí obcí nebo katastrů, z nichž jsou některá vyznačená v terénu hraničním kamenem nebo pomníkem. Jedním z takových míst je např. Kunštátská kaple.
Trojmezí ve světě Následuje seznam všech mezinárodních kontinentálních trojmezí.
Evropa Albánie – Řecko – Severní Makedonie, v Prespanském jezeru Albánie – Severní Makedonie – Srbsko, jižně od Prizrenu v Srbsku Albánie – Černá Hora – Srbsko, severně od Bajram Curri v Albánii Andorra – Francie – Španělsko (východní bod), v Pyrenejích Andorra – Francie – Španělsko (západní bod), v Pyrenejích Belgie – Německo – Lucembursko, u města Sevenig Belgie – Německo – Nizozemí, na kopci Vaalserberg západně od Cách Belgie – Francie – Lucembursko, u obcí Mont-Saint-Martin, Pétange, Aubange Bosna a Hercegovina – Chorvatsko – Černá Hora, severovýchodně od města Gruda v Chorvatsku Bosna a Hercegovina – Chorvatsko – Srbsko, západně od města Omjelovo v Bosně a Hercegovině Bosna a Hercegovina – Černá Hora – Srbsko, západně od města Priboj v Srbsku Bulharsko – Řecko – Severní Makedonie, západně od města Petrič v Bulharsku Bulharsko – Řecko – Turecko, západně od města Edirne v Turecku Bulharsko – Severní Makedonie – Srbsko, západně od města Kjustendil v Bulharsku Bulharsko – Rumunsko – Srbsko, východně od města Negotin v Srbsku Německo – Francie – Lucembursko, u města Schengen v Lucembursku v řece Mosela Německo – Francie – Švýcarsko, u města Basel v řece Rýn poblíž města Weil am Rhein Německo – Polsko – Česko, u města Hrádek nad Nisou v řece Lužická Nisa Německo – Švýcarsko – Rakousko, v Bodamském jezeře Německo – Česko – Rakousko, Šumava Estonsko – Lotyšsko – Rusko, západně od města Stuborova v Lotyšsku Finsko – Norsko – Rusko, východně od vsi Inari ve Finsku Finsko – Norsko – Švédsko, Treriksröset, západně od vsi Kilpisjärvi ve Finsku Francie – Itálie – Švýcarsko, na vrcholu hory Mont Dolent (3820 m) blízkosti Mont Blancu Itálie – Švýcarsko – Rakousko, v blízkosti Reschenpassu Itálie – Slovinsko – Rakousko, u Arnoldsteinu na vrcholu kopce Ofen (slovinsky Peč) Chorvatsko – Srbsko – Maďarsko, severovýchodně od města Gruda v Chorvatsku Chorvatsko – Slovinsko – Maďarsko, jihovýchodně od města Letenye v Maďarsku Lotyšsko – Litva – Bělorusko, severovýchodně od města Visaginas v Litvě Lotyšsko – Rusko – Bělorusko, jihovýchodně od města Suskova v Lotyšsku Lichtenštejnsko – Švýcarsko – Rakousko (severní bod), v řece Rýn Lichtenštejnsko – Švýcarsko – Rakousko (jižní bod), v pohoří Rätikon u hory Naafkopf (2571 m) Litva – Polsko – Rusko Kaliningradská oblast – Trojmezí Litva–Polsko–Rusko – západně od města Wiżajny v Polsku Litva – Polsko – Bělorusko, západně od města Druskininkai v Litvě Moldavsko – Rumunsko – Ukrajina (severní bod), severně od města Darabani v Rumunsku Moldavsko – Rumunsko – Ukrajina (jižní bod), východně od města Galați v Rumunsku Polsko – Slovensko – Česko, u obce Hrčava v Česku, Javořinka v Polsku a Čierne na Slovensku Polsko – Slovensko – Ukrajina, severně od obce Nová Sedlica na Slovensku (na vrcholu Kremence, 1221 m n. m.) Polsko – Ukrajina – Bělorusko, jižně od města Wlodawa v Polsku Rumunsko – Srbsko – Maďarsko, u obce Kübekháza v Maďarsku a Beba Veche v Rumunsku, nedaleko Szegedu Rumunsko – Ukrajina – Maďarsko, severně od města Bercu v Rumunsku Rusko – Ukrajina – Bělorusko, jihovýchodně od města Homel v Bělorusku Slovensko – Ukrajina – Maďarsko, na řece Tisa, mezi městy Čierna nad Tisou, Čop a Záhony Slovensko – Maďarsko – Rakousko, na hranici slovenské metropole Bratislavy (část Čunovo) Slovensko – Česko – Rakousko, na soutoku Dyje a Moravy u města Hohenau an der March v Rakousku Slovinsko – Maďarsko – Rakousko, na kopci Dreiländerecke (384 m) západně od obce Felsőszölnök v Maďarsku
Severní Amerika V Severní Americe (bez Střední) není žádné trojmezí hranic, USA a Kanada nemají žádné.
Spolkové státy USA tvoří 38 Tri-State Areas (území tří států). Jako Four Corners ( Čtyři rohy) je označována oblast čtyřmezí států Utah, Colorado, Arizona a Nové Mexiko.
Střední Amerika Belize – Guatemala – Mexiko Guatemala – Honduras – El Salvador
Jižní Amerika Argentina – Bolívie – Chile Argentina – Bolívie – Paraguay Argentina – Brazílie – Paraguay: Hito Tres Fronteras, známé vodopády Iguacu Argentina – Brazílie – Uruguay Bolívie – Brazílie – Paraguay Bolívie – Brazílie – Peru Bolívie – Chile – Peru Brazílie – Kolumbie – Peru: Tres Fronteras, v amazonském pralese v trojměstí Tabatinga, Leticia, Santa Rosa s více než 100 000 obyvateli Brazílie – Kolumbie – Venezuela Brazílie – Francouzská Guyana – Surinam Brazílie – Guyana – Surinam Brazílie – Guyana – Venezuela: na hoře Mont Roraima Brazílie – Kolumbie – Venezuela Kolumbie – Ekvádor – Peru
Afrika V Africe se vyskytuje 57 trojmezí hranic:
Jižní Afrika – Botswana – Namibie Jižní Afrika – Botswana – Zimbabwe Jižní Afrika – Mosambik – Zimbabwe Jižní Afrika – Mosambik – Svazijsko (severní bod) Jižní Afrika – Mosambik – Svazijsko (jižní bod) Alžírsko – Libye – Niger Alžírsko – Libye – Tunisko Alžírsko – Mali – Mauretánie Alžírsko – Mali – Niger Alžírsko – Maroko – Západní Sahara Alžírsko – Mauretánie – Západní Sahara/Maroko Angola – Namibie – Zambie