Nebory (v místním nářečí a , ) jsou katastrálním územímKód katastrálního území Nebory je 701793. a městskou částíMěstská část nese číslo XIV. města Třinec, k němuž byly Nebory přičleněny roku 1980. Záležitosti městské části Nebory zajišťuje osadní výbor, který je nejstarším osadním výborem na území města Třince.
Název V písemných dokladech z 15. století je vesnice jmenována jako Neborovice. Základem bylo osobní jméno Nebor (v jeho druhé části byl obsažen základ starého slovesa bráti – "bojovat"), výchozí tvar Neborovici byl pojmenováním obyvatel vsi a znamenal "Neborovi lidé". Podoba Nebory je doložena od 17. století.Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 122.
Dějiny Nebory (Neborowicz) jsou poprvé v listinných pramenech doloženy roku 1425 v listině knížete Boleslava I. Těšínského. Nebory drželi Neborovští z Neborů, následně Tamfaldové z Tamfaldu, Skrbenští z Hříště a Beesové z Chrostiny. Stával zde mlýn. V roce 1645 se v Neborech připomíná farní kostel. Roku 1832 zde byla vystavěna luterská škola; v roce 1845 ji navštěvovalo 204 žáků. Podle rakouského sčítání lidu z roku 1910 měly Nebory 963 obyvatel, z toho 962 trvale registrovaných, 960 (99,8%) polsky a 2 (0,2%) německy mluvících, 231 (24%) katolíků, 730 (75,8%) %) evangelíků a 2 (0,2%) byli Židé [V roce 1939 měla obec Nebory 1454 obyvatel, k slezské národnosti se tehdy přihlásilo 1152, k polské národnosti 217, k české 28 a k německé 50 obyvatel.
Fojtové vesnice Jiří Buzek (—1718—) Matouš Buzek (—1753—)
Starostové obce Andrzej Oszelda (1870-?)MORYS-TWAROWSKI, Michael: Wójtowie na Śląsku Cieszyńskim 1864-1918. Studium prozopograficzne. Tomus 2. Kraków: Historia Iagellonica, 2018. S. 352. Adam Baron (1878-?)MORYS-TWAROWSKI, Michael: Wójtowie na Śląsku Cieszyńskim 1864-1918. Studium prozopograficzne. Tomus 2. Kraków: Historia Iagellonica, 2018. S. 353. Ondřej Roman (?–1923) Pavel Bobek (1923–?) Josef Franek (?–?) Johann Schwarz (?–?)
Předsedové Místního národního výboru Pavel Ferfecki (1945–1946) František Macura (1946–1948) Pavel Ferfecki (1948–1950) Jan Cymorek (1950–1960) Josef Turoň (1960–1971) Jan Václavek (1971–1979[?])
Předsedové osadního výboru Adolf Bolek
náhled|Základní škola s českým a polským jazykem vyučovacím
Významní rodáci Josef Stonawski, pozdější majitel statku Třebovice, otec Marie Stona Paweł Oszelda, lékař a revolucionář Karol Pawlica, polský diplomat a voják, syna Karla a Anny Stonawski Andrzej Cymorek, polský evangelický diákon a publicista
Demografie Počet obyvatel Kolem roku 1804 – 350 obyvatel Kolem roku 1845 – 778 obyvatel Roku 1961 – 1 501 obyvatel Roku 1970 – 1 499 obyvatel alt=Dům PZKO |náhled|Dům PZKO Polská menšina V Neborech je činné místní sdružení Polského kulturně-osvětového svazu (PZKO), které bylo založeno 7. prosince 1947. Od roku 1954 pořádá festival „Oszeldówka“, připomínající postavu Pawła Oszeldy. Roku 1985 byl otevřen nově postavený Dům PZKO.
Církve náhled|Evangelická modlitebna V Neborech stojí modlitebna Slezské církve evangelické a. v. (posvěcena r. 2001), při níž existuje farní sbor, a evangelický hřbitov (založený r. 1859) se zvonicí, který provozuje město Třinec. Slezská diakonie provozuje na hospodářské usedlosti (ranči) resocializační zařízení vyššího typu.
V letech 1919–1952 se v obci scházel sbor Církve adventistů s. d.; ve 20. století zde existoval rovněž letniční sbor (v letech 1951–1963 byl přechodně součástí Církve bratrské).
Sport náhled|Tělovýchovná jednota NeboryV Neborech vyvíjí svou činnost TJ Drutex Nebory (zal. 1963). Nejúspěšnějším sportovním oddílem jsou Hockey Club Nebory. Oficiálně byl klub založen roku 2003.
Zajímavosti Roku 1906 byl v Neborech založen Sbor dobrovolných hasičů, který dosud vyvíjí svou činnost.
V Neborech se vyskytuje vzácný nerost stroncianit.
Na území Nebor se nacházejí tři památné stromy: dva duby a jeden jírovec.
Pomníky Památník obětem 1. světové války na evangelickém hřbitově (záznam na stránkách Ministerstva obrany v evidenci CEVH)
Poznámky a reference
Externí odkazy
Kategorie:Sídla v Podbeskydské pahorkatině Kategorie:Třinec