Karel Svolinský (14. ledna 1896 Svatý KopečekIndex narozených, záznam o narození Karel Svolinský farnost Svatý Kopeček u Olomouce – 16. září 1986 Praha) byl český malíř, grafik, ilustrátor, typograf a tvůrce písma, scénograf a vysokoškolský pedagog.
Život V letech 1910–1916 se v Praze vyučil řezbářem. Ve studiu pokračoval od roku 1919 na UPŠ v Praze. U Štěpána Zálešáka studoval malbu a grafiku (1919–1921), u Bohumila Kafky sochu (1921). Po úrazu se zaměřil především na grafiku a nástěnnou malbu, kterou mezi lety 1922–1927 studoval u Františka Kysely. Od roku 1945 působil na téže škole jako vedoucí pedagog Speciálního ateliéru užité grafiky.
Datace 1910–1916 : vyučil se řezbářství v Praze 1919–1921 : studium na Uměleckoprůmyslové škole u profesora Štěpána Zalešáka 1921 : studium sochařství na Uměleckoprůmyslové škole u profesora Bohumila Kafky 1922–1927 : studium grafiky a nástěnné malby na Uměleckoprůmyslové škole u profesora Františka Kysely 1924 : Národní cena za výtvarné umění 1945–1970 : působil jako pedagog na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze 1952 : Laureát státní ceny 1956 : zasloužilý umělec 1961 : národní umělec 1976: Řád práce 1977 : podepisuje tzv. Antichartu 2001 : velká retrospektivní výstava v Národní galerii v Praze .
Dílo Těžištěm jeho tvorby je kresba inspirovaná lidovými tradicemi, folklórem a přírodou. Kromě kresby se věnoval především volné, drobné (Ex libris) a užité grafice (plakáty, bankovky, známková tvorba), při jejíž tvorbě experimentoval s grafickými technikami. Typickou grafickou technikou je pro něj dřevoryt a dřevořez (související s jeho vyučením řezbářem). Vynikal také v knižní grafice a ilustraci. Navrhoval gobelíny, byl úspěšným scénografem a především autorem návrhů několika monumentálních realizací: 1930–1931: návrh vitráže pro rodovou kapli Schwarzenberků v Chrámu sv. Víta v Praze 1949–1954: návrh nové podoby Olomouckého orloje ve stylu socialistického realismu (ve spolupráci se svou manželkou, sochařkou Marií Svolinskou; na realizaci se podílel také sochař Olbram Zoubek)
Scénografické výpravě se věnoval od roku 1940, kdy jej pozval do Národního divadla v Praze dirigent Václav Talich k realizaci Dvořákova Jakobína. Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 477 Později pohostinsky realizoval výpravy převážně pro český operní repertoár jak v Praze, tak ve Státním divadle v Brně, v Olomouci, Plzni a dalších městech. Pohostinsky připravil výpravu Janáčkovy Její pastorkyně i pro Vídeňskou státní operu (1968). náhled|upright|Detail výzdoby Olomouckého orloje podle návrhu Karla Svolinskéhonáhled|Bankovka K. Svolinskéhonáhled|upright|Abeceda vytvořená roku 1924 pro tisk Máchova Máje včetně iniciál Ilustroval celou řadu knih (k nejznámějším patří např. čtyřsvazková publikace Český rok Karla Plicky a Františka Volfa, 1944–1960) a obálek hudebnin (např. B. Smetany, L. Janáčka, Z. Fibicha). Roku 1925 byl vystaven jeho slavnostní tisk Máchova Máje (pro nějž navrhl původní typografické písmo a vytvořil celou řadu ilustrací) na Mezinárodní výstavě dekorativního umění v Paříži. Po tomto úspěchu vydal u anglické firmy Monotype svůj skript WenceslasKarel Svolinský, Wenceslas (1933) (1933). Zabýval se též tvorbou plakátů, poštovních známek, exlibris, bankovek aj. Vytvořil i celou řadu barevných vitráží, mozaik a maleb na sklo. Od roku 1935 byl členem SVU Mánes a čestným členem SČUG Hollar.
V roce 1986 k jeho 90. narozeninám vydal Albatros knihu Kolik je na světě krás, kterou napsal František Nepil a ilustroval právě Karel Svolinský.
Je považován za pokračovatele mánesovsko – alšovské tradice v českém výtvarném umění.
Odkazy
Reference
Literatura Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. . S. 309, 332, 356. Balaštíková, Eva: Karel Svolinský (1896–1986), 2001, Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 477–8
Externí odkazy
Karel Svolinský na stránkách Svatého Kopečku u Olomouce Pořad Českého rozhlasu Plus „Chtěl bych mít nekonečnou tužku...“, obsahuje množství unikátních ukázek s hlasem Karla Svolinského z jeho dětství i z vrcholného tvůrčího období, řada z nich nebyla doposud publikována Klingspor Museum: Karel Svolinský, písma Svolinsky Antiqua (1925), Wenceslas (1933) Luc Devroye: Karel Svolinsky
Kategorie:Čeští malíři 20. století Kategorie:Čeští grafici Kategorie:Malíři socialistického realismu Kategorie:Čeští ilustrátoři Kategorie:Čeští scénografové Kategorie:Scénografové Národního divadla Kategorie:Scénografové Národního divadla Brno Kategorie:Absolventi Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze Kategorie:Pedagogové na Vysoké škole uměleckoprůmyslové Kategorie:Českoslovenští zasloužilí umělci Kategorie:Českoslovenští národní umělci Kategorie:Členové SVU Mánes Kategorie:Kostýmní výtvarníci Kategorie:Výtvarníci poštovních známek Kategorie:Nositelé Řádu práce Kategorie:Signatáři Anticharty Kategorie:Výtvarníci z Prahy Kategorie:Narození v roce 1896 Kategorie:Narození 14. ledna Kategorie:Narození v Olomouci Kategorie:Úmrtí v roce 1986 Kategorie:Úmrtí 16. září Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Pohřbení na Vyšehradě Kategorie:Muži Kategorie:Osobnosti na československých poštovních známkách Kategorie:Osobnosti na českých poštovních známkách