náhled|Příprava histologického preparátu na podložním sklíčku po vytvoření řezu tkáně, zalité do parafínu, na mikrotomu
Histologie (z řečtiny: histos = tkáň, logos = nauka) je vědní disciplína, která se zabývá studiem mikroskopické struktury živočišných tkání (rostlinné tkáně – pletiva – jsou také zkoumány histologicky) a orgánů mnohobuněčných organismů. Je předmětem studia na přírodovědeckých a lékařských fakultách.
Zařazení a rozdělení histologie biologie morfologie histologie cytologie – nauka o buňce obecná histologie – nauka o tkáních speciální histologie (mikroskopická anatomie) histotechnologie
Z praktických důvodů se rozděluje na obecnou a speciální histologii. Obecná histologie je nauka o struktuře základních typů tkání. Je k ní přiřazována rovněž cytologie – nauka o buňce. Speciální histologie, jinak také mikroskopická anatomie je věda studující mikroskopickou stavbu jednotlivých orgánů.
Příbuzné a související obory: buněčná biologie – studuje struktury menší než buňka, hlavně organely v buňce histopatologie – mikroskopická struktura nemocných tkání a orgánů. Je důležitým nástrojem patologické anatomie. histochemie – chemické pochody probíhající v tkáních imunohistochemie – využívá antigeny a protilátky na bližší poznání struktur anatomie – struktura orgánů a orgánových soustav morfologie – studuje celé organismy paleohistologie – studuje mikrostrukturu fosilních kostí pravěkých obratlovců
Histologické techniky Rozvoj histologie by nebyl možný bez vynálezu světelného mikroskopu; v současnosti je získávání dalších poznatků umožněno díky mikroskopům elektronovým. S rozvojem histologie muselo dojít i k vytvoření a zdokonalování mnoha technik fixace a barvení vzorků. Živočišné tkáně totiž nelze zkoumat v nativním stavu, rozkladné procesy, které začínají prakticky ihned po smrti buňky, totiž nenávratně ničí původní strukturu tkáně.
Odborníci trénovaní v histologických technikách, řezání a barvení tkání jsou histologičtí technologové (anglicky Histologic Technicians, HT). Jejich oborem je histotechnologie.
Histologický artefakt je struktura, která chybí v živých tkáních, ale objevila se během přípravy histologického preparátu. Např. během barvení, montování v entellanu, apod. Histologický technolog se vždy snaží vznik artefaktů minimalizovat.
Využití V medicíně našla histologie své využití při zkoumání patologických změn tkáně (zhoubné bujení). Pomocí histochemických technik lze prokázat přítomnost látek (např. enzymů) v buňkách a tkáních a lépe tak porozumět chemickým procesů v živém organismu.
Související články buňka pletivo tkáň barvení (biologie) apoptóza biopsie mikroskopické preparáty
Externí odkazy
Atlasy Atlas histologických technik Histologický atlas MedAtlas Atlas histologie LF UP Histology Internet Atlas of Histology
Ústavy Ústav histologie a embryologie LF UP v Olomouci CBO - Oddělení histologie a embryologie 3. lékařské fakulty v Praze Ústav histologie a embryologie (Lékařská fakulta v Plzni, Univerzita Karlova v Praze) Ústav anatomie, histologie a embryologie Fakulty veterinárního lékařství VFU Brno Ústav histologie a embryologie MU v Brně – Lékařská fakulta
Ostatní Histologie močového měchýře Česká společnost histologických laborantů Kategorie:Histologie na Medik.cz Imunohistologické metody