Jaromír Nečas (17. listopadu 1888 Nové Město na MoravěMatriční záznam o narození a křtu – 30. ledna 1945 Merthyr Mawr) byl český sociálně demokratický politik, národohospodář, publicista, poslanec a ministr sociálních věcí.
Život a činnost Základy vzdělání až po maturitu absolvoval v rodném městě. Po studiích stavebního inženýrství se ještě před válkou stal pracovníkem státní stavební správy na Podkarpatské Rusi i na Bukovině. Po vzniku republiky se zapojil do veřejného života a pro znalost místních poměrů se stal tajemníkem guvernéra Podkarpatské Rusi. V letech 1920–1924 pracoval jako odborový rada v kanceláři prezidenta Masaryka a měl na starosti záležitosti Podkarpatské Rusi.
Dne 15. července 1922 se oženil s pedagožkou, spisovatelkou a sociální aktivistkou Marií Poubovou. Měli spolu dceru Věru Nečasovou (1924–1943).
Od roku 1919 politicky působil v Československé sociální demokracii, kterou zastupoval i jako poslanec Národního shromáždění. Po doplňovacích parlamentních volbách na Podkarpatské Rusi v roce 1924 se stal poslancem Národního shromáždění.
V letech 1935–1938 byl členem vlády jako ministr sociálních věcí. Působil také jako zástupce ČSR u Mezinárodního úřadu práce v Ženevě. Velmi aktivně se zapojil i do akcí na překonání světové hospodářské krize a usiloval o zmírnění nezaměstnanosti rozsáhlými investicemi, které měly vytvořit nová pracovní místa. Hodně energie věnoval modernizaci systému sociální péče. Vynikal i jako odborný publicista.
Díky svým znalostem a působení v Ženevě měl rozsáhlé styky s evropskými sociálními demokraty a ty se snažil v době Mnichova zmobilizovat k akci ve prospěch republiky. Dne 15. září 1938 odcestoval z pověření prezidenta Beneše do Paříže s tajným posláním tlumočit Benešovu ochotu vzdát se části pohraničního území.http://docplayer.cz/1740347-Mnichovska-zrada-nebo-prazsky-krach-necasova-mise-a-rozpad-ceskoslovenska-v-roce-1938.htmlhttp://www.militaria.cz/cz/clanky/valky-a-valecnici/spojenecke-ultimatum-benesovi.htmlMilan Hauner: Mnichovské dny a Edvard Beneš (in: Milan Hauner, editor: Edvard Beneš, Paměti I. Mnichovské dny, Praha 2007, s. 8, 10, 21-23, 45). Ručně psané pokyny prezidenta Beneše pro ministra Nečase (Archiv Ústavu T. G. Masaryka, Edvard Beneš, karton 248; viz Milan Hauner, editor: Edvard Beneš, Paměti III. Dokumenty, Praha, 2007, s. 187-188), dále Nečasova anglicky sepsaná zpráva z roku 1943 o vykonání mise (Remarks about the Political Events Before and After Munich, Hoover Institution Archives, Stanford University, Osuský, box 47; korespondence mezi Nečasem a Benešem (Hoover Institution Archives, Stanford University, Osuský, box 47), poválečná svědectví francouzských diplomatů a politiků (vyšetřování parlamentního výboru na konci 2. světové války, svědectví Édouarda Daladiera atd.) a někdejšího československého vyslance ve Francii Štefana Osuského (Na lži se budoucnost národa budovat nedá, in: Novina, Chicago, 1967, č. 1). Podrobnou studii o této problematice vycházející z Nečasovy anglicky psané zprávy publikoval Jonathan Zorach v East Central Europe, roč. 16, 1989, č. 1-2, s. 53-70. V plánu šlo o odstoupení 4000–6000 km² pod podmínkou přesídlení 1,5 až 2 milionů německých obyvatel do Německa s tím, že němečtí demokraté a Židé by zůstali v Československu.
Po Mnichovu vystupoval proti nacismu a se souhlasem odboje se stal předsedou Nejvyššího cenového úřadu. Za Sociální demokracii byl i členem odbojového Politického ústředí. V lednu 1940 byl nucen uprchnout do Francie a odtud vedla jeho cesta do Londýna, kde se zapojil do práce exilové vlády. Nejprve ve funkci státního ministra a poté ministra pro hospodářskou obnovu.
V této době se mu zhoršil zdravotní stav, to bylo impulsem pro odchod z exilové vlády, ale i z politického života. V roce 1943 sepsal zprávu o své úloze v mnichovské krizi Remarks about the Political Events Before and After Munich (nyní uložena ve Stanford University), v níž se obhajoval z obvinění, že jednal z vlastního popudu. Při útěku z republiky zanechal doma ženu Marii Nečasovou-Poubovou a dceru, které se staly oběťmi pronásledování, a zahynuly v koncentračním táboře. Nečas dožil na venkově ve Walesu v Merthyr Mawr, kde 30. ledna 1945 zemřel. Podle jeho přání byl jeho popel rozptýlen nad místními vřesovišti.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Jan Cholínský, Mnichovská zrada nebo pražský krach? Nečasova mise a rozpad Československa v roce 1938, Střední Evropa 133, 2009, s. 81–112. Karel Hvížďala, RNDr. Nečas versus Ing. Nečas
Kategorie:Českoslovenští ministři Kategorie:Českoslovenští ministři práce a sociálních věcí Kategorie:Českoslovenští ministři průmyslu Kategorie:Poslanci československého Národního shromáždění Kategorie:Českoslovenští politici české národnosti Kategorie:Členové SOCDEM Kategorie:Narození v roce 1888 Kategorie:Narození 17. listopadu Kategorie:Narození v Novém Městě na Moravě Kategorie:Úmrtí v roce 1945 Kategorie:Úmrtí 30. ledna Kategorie:Úmrtí ve Walesu Kategorie:Muži