náhled|Mešita, Brunej náhled|Interiér brněnské mešity náhled|Mešita v Bergenu Mešita (arabsky , masdžid) je chrám, který primárně slouží muslimům k uctívání Boha Stvořitele (arabsky الله Allah). Z původního ideálu, že mešita musí být tak velká, aby pojala při páteční modlitbě všechny věřící z okolí, se vyvinul i její sekundární význam, kdy se stává pro muslimy společenským centrem dané oblasti či městské čtvrti.
Historicky lze stavbu mešity ještě chápat jako stavbu, která architektonicky přinášela na nové území zcela nový styl, který výrazně měnil ráz města, čímž napomáhala jeho ovládnutí. Typickou architekturou ovlivňují dodnes ráz svého okolí v neislámských státech. Architektonicky je pak nejtypičtější stavbou islámské architektury a zároveň ji lze chápat jako nejstarší projev islámu.
Etymologie a význam náhled|Ukázka arabské kaligrafie Slovo mešita se v evropských jazycích významově přesně neshoduje s arabským slovem masdžid, ačkoli z něj pochází. V evropských jazycích se toto slovo používá pro každou budovu postavenou muslimy za účelem uctívání Boha – Alláha. Arabové však rozdělují mešity do několika kategorií. Mešitou pak rozumí takovou stavbu, která je veřejná a splňuje jisté předpoklady ohledně svého vybavení. V Evropských jazycích slovo mešita přejalo i význam slova džámi''', což je mešita, která vyhovuje nárokům pro páteční modlitbu. Slovo džámi' je odvozeno od slova „shromažďovat“. V arabštině tento význam postihuje mešitu, která je určena i k páteční modlitbě. Občas se používá příměru kostel a chrám, což je velmi nepřesné, shoda je pouze v tom že džámi' () je větší. Džámi' byla zpravidla jedna na město a její stavbu musel povolit chalífa.
Slovo „mešita“ patrně pochází z aramejského slova סגד (s-g-d) s významem uctívat, poklekat. Tvar misgad/masgad tak znamená „místo uctívání“. Arabským ekvivalentem je pak kořen s-dž-d (sudžud ve významu prostrace tj. modlit se či klečet před Bohem. Z tohoto kořene je odvozeno též arabské slovo masdžid. Z počátku toto slovo bylo používáno jako označení svatyně pro jakoukoli víru, teprve během nástupu islámu se význam slova posunul k muslimské svatyni.
Do Evropy se toto slovo dostalo přes Španělsko, když v době islámské nadvlády tento výraz Španělé přijali ve tvaru mos'keh (nyní mezquita), odkud se rozšířilo do ostatních jazyků. Do češtiny se slovo mešita dostala přes německé slovo Moschee a i v Čechách je historicky chápáno jako muslimský kostel.
Mešity ve světě náhled|Mešita Hassan Bek v Tel Avivu Mešity se vyskytují po celém světě, přičemž nejrozšířenější jsou v arabských zemích a Turecku, kde je islám převažující náboženství. Díky expanzní politice se islám dostal do Indie a Číny. V Indii a v Afghánistánu byly mešity stavěny pod vlivem mughalské architektury, která je jakousi syntézou islámské a indické architektury. Mešity se tak v těchto oblastech pohybují na rozhraní klasické mešity a indické stúpy, ačkoli lze říci, že islámský vliv je převládající. V Číně se mešity objevují již v 8. století, ale mešity si zde nepodržely svůj vzhled a zcela podlehly vlivu čínské architektury a přiblížily se vzhledově k pagodám.
náhled|vlevo|Exteriér brněnské mešity V Evropě se první mešity objevily v době islámské expanze do Španělska a Francie, do jihovýchodní Evropy se pak dostaly díky Osmanské říši. Ve 20. století se rozšířily po celé západní Evropě a po pádu železné opony se dostaly i do východní Evropy. V USA byly první mešity postaveny v 19. století, avšak drtivá většina jich byla postavena až po roce 1970.
Funkce mešity Mešita historicky neměla a nemá pouze náboženskou funkci. Mešita je pro muslimy nejen náboženským, ale i společenským centrem, které má nejen faktický, ale i symbolický význam.
Náboženská funkce náhled|Modlitba Na mešitu lze pohlížet jako na centrum náboženských povinností. Ty nebyly vždy dány pomocí Boha či skrze Mohameda, ale vznikaly i tradicemi a asimilací jiných kultur. Každý dospělý muslim se musí pětkrát denně pomodlit – modlitba před svítáním se nazývá salát as-sabach nebo al-fadžr (), v poledne salát az-zuhr (), odpoledne salát al-'asr (), po západu slunce salát al-maghrib () a v noci pak salát al-'iša'a'' (). Mešity zpravidla umožňují všechny tyto modlitby, ačkoli se lze setkat i s tím, že mešita neumožňuje některé z modliteb a je v danou dobu zavřená. To však není tolik na závadu, protože modlitby může muslim dělat na jakémkoli jiném, rituálně čistém místě. Mešita by však měla muslimům umožnit páteční modlitbu – salát al-džumu'a (). Tuto velkou modlitbu musí muslimové mužského pohlaví vykonat v mešitě. Po ženě toto není vyžadováno.
Další modlitbou, která zasahuje do života muslima, je pohřební modlitba salát al-džanáza (). Tu za zesnulého koná jeho rodina spolu s imámem. Pohřební modlitby jsou normálně konány venku na nádvoří. V muslimském kalendáři je několik výjimečných modliteb, které pořádají všechny mešity. Tyto modlitby jsou v některých zemích skutečně masové a probíhají na veřejných prostranstvích. Při tom je velmi problematické udržet rituální čistotu.
Mimo tyto základní modlitby se náboženská funkce mešity projevuje v období ramadánu. Během tohoto měsíce drží muslimové přes den půst a jedí pouze za tmy. Mešity během tohoto období pořádají po čtvrté modlitbě hromadné jídlo. To je zčásti připravováno členy komunity, proto se v tuto dobu mešita stává ještě větším centrem společenského dění než obvykle. Větší mešity kromě tohoto jídla pořádají před první modlitbou snídaně. V průběhu ramadánu je ve větších mešitách ještě pořádána šestá (nepovinná) modlitba (tarawih).
Během posledních desíti dnů ramadánu mají větší mešity celonoční program. S tím je spojen i tzv. i'tikaf, tzn. že během těchto deseti dnů někteří muži neopouští mešitu a povinností zbytku islámské komunity je vyživovat je. Mimo tyto náboženské funkce se v mnoha mešitách dodnes dělá jak mužská, tak někde i diskutabilní ženská obřízka, která má v islámu silné náboženské zabarvení.
Vzdělávací funkce náhled|vlevo|Al Azhar Další funkcí mešit je funkce vzdělávací.Ústav pro informace ve vzdělávání Tato myšlenka pochází z počátků islámu a tímto krokem se arabským zemím rychle podařilo získat kulturní náskok před ostatními národy, neboť dokázali masově snížit negramotnost, což napomáhalo v organizaci říše.
Některé mešity, především ve státech, kde nejsou madrasy, mají stálou výuku. Na těchto školách se vyučuje klasické vzdělání a k tomu znalosti koránu. Takové školy jsou normálně zařazeny do systému výuky a zpravidla se jedná o základní, výjimečně o střední školy. Kromě toho je při mešitách obvyklý systém vzdělávání dospělých, který se děje pomocí večerních či víkendových kurzů a oproti obecnému přesvědčení se zdaleka nejedná pouze o výuku islámu. V zemích, kde se nemluví arabsky, bývá při mešitách výuka arabštiny, která je obecně považována za velmi kvalitní. Pro nové muslimy jsou ještě běžné třídy, kde jsou vykládány základy islámu. V zemích, kde je islám dominantní, je tato funkce potlačena ve prospěch madrás, které se školstvím zabývají primárně.
Společenské centrum muslimské komunity Islám v tomto vychází ze slov proroka Mohameda, který považoval mešitu za společenské centrum muslimů. V historii se tak města zakládala kolem mešit, které byly jedny z prvních staveb nového města. V dnešní době se mešity nesnaží dostat do center měst, což platí především o zemích, kde je islám menšinový. Důvodem je kombinace faktorů jako je cena, nechuť okolí a přehnaná obava z negativní reakce. Přesto mešity mají ambice být centrem komunity.
Nevýhodou tohoto ideálu je, že v dnešní době mešity nejsou schopny poskytovat dostatečně silný program mladé generaci. Tento problém se týká především vyspělých zemí, kde je řád nastolený vírou často svazující. Islám, stejně jako některé proudy křesťanství, se nedovede dostatečně přizpůsobit a mnoho věřících je nuceno dělat kompromis mezi reálným životem a vírou. Takové jednání často vede u jejich potomků k opuštění víry či radikalizaci. Mešity jsou ve srovnání s křesťanskými kostely více zaměřeny na tuto funkci a pořádají řadu akcí, při nichž se mohou členové setkávat na její půdě. V Evropě a ve Spojených státech často zajišťují i různé arabské zboží.
V důsledku skutečnosti, že mešita je centrem islámského dění, a že islám klade velký důraz na charitativní činnost, se mešity staly místem organizace této činnosti. Tato činnost je poměrně rozsáhlá a vede se přes finanční sbírky až po jídlo pro chudé. Charitativní činnost je mezi muslimy velmi silná, neboť islám ji přímo vyžaduje.
Politická role náhled|Izraelský voják u Jeskyně patriarchů Mešita byla historicky apolitická instituce, která se v ideálním případě věnovala především náboženství. Je však zřejmé, že mnoho vládců si bylo vědomo jejího sekundárního politického významu. Ten však vznikal nahodile tím, že vzniklo centrum nové kultury, změnou rázu města, atd. Mešity však nebyly zakládány s politickým cílem. Faktem ovšem zůstává, že od počátku měly jistou regionální politickou moc a že při správě říše jejich role nebyla zanedbatelná.
V druhé polovině a především koncem 20. století se tento trend změnil a vzniklo značné množství mešit, jejichž primární cíl je politický. Mimo to se objevil trend využívat mešity k politickým cílům pomocí jejich vlivu na místní komunitu. Tento trend, ačkoli je v rozporu s tradicí, posvětily církevní autority a není na něj nahlíženo jako na krok, který by byl v rozporu s koránem ani jinými principy islámu. V této souvislosti je nejčastěji zmiňována Saúdská Arábie, která investovala mnoho peněz do staveb a rekonstrukcí mešit mimo své území. Tato myšlenka se poprvé objevila ve snaze přiblížit křesťanskou civilizaci a civilizaci islámu a cílem této snahy bylo podporovat mír především v oblasti Blízkého východu. Této snahy však využili také extrémisté, kteří mešity a islám využili k získání většího vlivu.
Díky neexistenci náboženského centra mají imámové absolutní volnost v tom, jakým způsobem budou komunitu směřovat. Tato volnost způsobila vznik obrovských rozdílů, kdy některé mešity podporují mírové snahy a druhé podporují extrémisty. V některých případech byly mešity přímo zapleteny do teroristických útoků a to nejen obecnou podporou terorismu, ale i přímým spojením s konkrétními teroristickými akty.Britské listy Naproti tomu se stavba mešit v neislámském světě stává stále častěji záležitostí, která se setkává s politikou, a prosazení či neprosazení stavby nové mešity je zpravidla rozhodováno s ohledem na politické cíle.
Další role V dnešní době mohou být velké, moderní mešity vybaveny řadou dalších zařízení, které umožňují jejich klientům poskytovat další služby a tím přijímat nové role. Obvyklá je stála zdravotní služba či knihovna. Tradičně bývá udáváno, že mešita slouží také k odpočinku, což bývá spíše chápáno ve smyslu poskytnout odpočinek poutníku.
Historický a architektonický vývoj náhled|Mešita na Srí Lance, na níž je patrné přebírání původní architektury V současné době se představa mešity ustálila podle nejznámějších mešit na představě světlé stavby s kupolovitou střechou se čtyřmi minarety. Tato představa však není zcela přesná, existuje mnoho typů mešit, které do této obvyklé představy nemusí zapadat.
Vývoj mešit tak odráží více než dvanáct století islámské architektury a islámu. Mešita je základní stavba islámu, a proto na ní lze pozorovat proudy, které ovlivňovaly islámskou architekturu, jak se zvětšovaly technické a geometrické znalosti a konečně také jaký byl vkus tehdejších muslimů. Vývoj mešit je relativně přímočarý a ačkoli jejich vývoj byl ovlivňován lokální předislámskou architekturou, lze všude najít styčné myšlenky. Protože se mešity i historicky vyskytují na velkém území, lze v jejich vizuální i funkční podobě najít řadu rozdílů.
První mešity