vpravo|náhled|3D model dna jezera Roșu Roșu (, výslovnost lakul rošu – „Červené jezero“, místně také Lacul Ghilcoș; – „Vražedné jezero“, ) je sesuvové, přírodní přehradní jezero v župě Harghita v severním Rumunsku. Nachází se v Hășmașských horách na horním toku řeky Bicaz v nadmořské výšce přibližně 983 m, v bezprostřední blízkosti Bicazské soutěsky, asi 26 km od města Gheorgheni a 30 km od Bicazu. Plocha jezera činí přibližně 11,47 ha, obvod linie břehu 2830 m a objem zadržované vody asi 587 500 m³. Jde o největší sesuvové jezero v Rumunsku.

Poloha Jezero leží v úzkém údolí na severním okraji pohoří Hășmaș ve východních Karpatech, na území župy Harghita. Ze severu je vymezeno masivy Suhardul Mic a Suhardul Mare, z jihu pohořím Podu Calului, ze západu horami Licaș a Chișhăvoș a z východu masivem Muntele Ucigaș (doslova „Vražedná hora“). Bezprostředně na západ a severozápad od něj navazuje hluboce zaříznutá Bicazská soutěska, která společně s jezerem tvoří součást chráněného území Národní park Cheile Bicazului–Hășmaș.

Při jihovýchodním břehu jezera se nachází rekreační osada Lacu Roșu, významné turistické a lázeňské středisko regionu.

Vznik jezera Roșu je typickým příkladem přírodního přehradního jezera vzniklého sesuvem svahu. V zimě 1837/1838 došlo v oblasti k silnému zemětřesení (23. ledna 1838, magnitudo ~6,9), které v kombinaci s předchozími intenzivními srážkami destabilizovalo svah hory Ghilcoș. Masivní bloky zvětralých jílovitých a svahových sedimentů se uvolnily a sesunuly do údolí, kde přehradily tok řeky Bicaz a několika menších přítoků. Za nově vzniklou přírodní hrází se začala hromadit voda a postupně se vytvořilo jezero.

Přesné datum vzniku jezera není v historických pramenech jednoznačně doloženo; část autorů spojuje událost přímo se zemětřesením v lednu 1838, jiní kladou hlavní roli extrémním dešťům a bouřím v roce 1837. V každém případě jde o mladou jezerní nádrž, starou zhruba dvě století.

Po vzniku jezera byl zaplaven rozsáhlý smrkový a jedlový horský přirozený lesní porost v údolním dně. Zbytky zatopených kmenů dodnes trčí z hladiny a vytvářejí charakteristický vzhled jezera.

Fyzikální charakteristiky Jezero má nepravidelný protáhlý tvar, orientovaný zhruba ve směru východ–západ. Plocha hladiny činí asi 11,47 ha, obvod linie břehu přibližně 2,83 km. Průměrná hloubka jezera je okolo 9,7 m, maximální hloubka dosahuje přibližně 12,5 m. Hladina leží ve výšce přibližně 983 m n. m. a jezero se proto nachází v pásmu subalpínského klimatického stupně.

Jezero je napájeno několika trvalými i přechodnými vodními toky; mezi nejvýznamnější patří potok Roșu (Verescheul), Licaș, Suhardul a Pârâul Oii („Ovčí potok“). Odtok vody zajišťuje řeka Bicaz, která z jezera vytéká na severovýchod a pokračuje Bicazskou soutěskou.

Voda jezera je výrazně ovlivněna horninovým podložím a přítokem z potoka Roșu, který protéká vrstvami bohatými na oxidy a hydroxidy železa. Ty dávají vodě a naplaveninám místy načervenalé zabarvení, jež stálo u zrodu rumunského názvu „Červené jezero“.

Jméno a pověsti Rumunský název Lacul Roșu („Červené jezero“) je odvozen od potoka Pârâul Roșu (Verescheul), jehož vody nesou železité sedimenty červené barvy. V maďarštině se jezero nazývá Gyilkos-tó („Vražedné jezero“, doslova „jezero vrah“) a v němčině Mördersee se stejným významem. Podle místní legendy sesuv půdy při vzniku jezera zasypal pastýře i se stádem ovcí (nebo celé horské stavení či vesnici) a množství krve zbarvilo vodu dočervena; odtud se pak odvozují názvy „Vražedné jezero“ i „Červené jezero“.

Starší rumunské prameny uvádějí také název „Lacul Pietrei Roșii“ („Jezero Červeného kamene“). Maďarský název Gyilkos-tó („Ghilcoșovo jezero“) se v literatuře objevuje od 19. století a souvisí s blízkou horou Ghilcoș.

Turismus Bezprostřední okolí jezera má díky nadmořské výšce a chráněné poloze specifické mikroklima s mírnějšími teplotami než okolní horské oblasti, velmi čistým vzduchem a vysokým obsahem přírodních aerosolů. Kombinace jezera, jehličnatých lesů a strmých skal Bicazské soutěsky činí z Roșu jedno z nejznámějších turistických míst východního Rumunska.

Na březích jezera bylo vybudováno turistické středisko Lacu Roșu s hotely, penziony a rekreačními zařízeními. V letní sezóně je na jezeře provozováno půjčování loďek a šlapadel, v zimě je okolí využíváno pro běžecké lyžování a zimní turistiku. Oblast je výchozím bodem pro pěší túry do Hășmașských hor a k vyhlídkám nad Bicazskou soutěskou.

Fotogalerie

Odkazy Reference

Související články Bicazská soutěska Lacu Roșu (Harghita) Seznam jezer v Rumunsku

Externí odkazy

Legenda o „Vražedném jezeře“ „Darul lui Dumnezeu“ – reportáž o jezeře Roșu Asediul tenace al faktorului „om“ – o dopadech turismu na jezero Roșu

Roșu Kategorie:Geografie Harghity (župa) Kategorie:Povodí Siretu Kategorie:Hydronyma podle barev Kategorie:Sesuvová jezera