Hugo Laurenz August Hofmann šlechtic von Hofmannsthal, známý spíše pod zkrácenou podobou svého jména Hugo von Hofmannsthal (1. února 1874, Vídeň, Rakousko – 15. července 1929, Rodaun, Rakousko), byl rakouský romanopisec, libretista, básník, dramatik a esejista.
Svá díla nejprve vydával také pod pseudonymem Loris a Theophil Morreu.
Původ, soukromý život a rodina Hofmannsthal se narodil ve Vídni v roce 1874. Měl židovské a italské předky. Šlechtický titul udělil císař Ferdinand I. Dobrotivý v roce 1835 již jeho židovskému pradědečkovi Isaaku Löwu Hofmannovi (1759–1849), pocházejícímu z jižních Čech, který se stal průkopníkem hedvábnického průmyslu v Rakousku. Syn a dědic Isaaka Hofmanna, Augustin Emil von Hofmannsthal, přestoupil na římsko-katolickou víru a oženil se s Italkou Petronillou Ordioni. Otec spisovatele Huga von Hofmannsthala, Hugo August Peter šlechtic von Hofmannstahl (1841–1915), byl zprvu nemanželského původu a byl legitimován až po sňatku svého otce s Rakušankou z velmi zámožné rodiny, Annou Fohleutner (1849–1904). Vystudoval práva na Vídeňské univerzitě a stal se ředitelem hypoteční banky Oesterreichische Central-Boden-Credit-Bank. V důsledku hospodářské krize v roce 1873 (ještě před Hugovým narozením) ztratila rodina veškerý majetek a byla pak odkázána na příjmy otce z jeho bankovní činnosti.
V roce 1901 se Hofmannsthal oženil s Gertrudou Schlesinger, dcerou vídeňského bankéře. Gertruda byla židovského původu, ale před vstupem do manželství konvertovala ke křesťanství. Po sňatku se usadili ve městě Rodaun a měli spolu tři děti. Hofmannsthalův syn Franz spáchal v roce 1929 sebevraždu, sám Hugo zemřel dva dny poté na mrtvici. Byl pochován na vídeňském hřbitově Kalksburg (Kalksburger Friedhof).
náhled|Hugo von Hofmannsthal ve vojenské uniformě
Dcera Christiane von Hofmannsthal se začátkem roku 1929 provdala za německého indologa Heinricha Zimmera, který učil postupně na univerzitě v Greifswaldu a na Heidelberské univerzitě, posléze se stal členem (fellow) Balliol College na Oxfordské univerzitě (1939–1940). Poté se rodina přestěhovala do New Rochelle ve státě New York (USA) a Heinrich Zimmer pak byl hostujícím profesorem na Columbia University.
Syn Raimund von Hofmannsthal se v roce 1933 oženil s Avou Alice Muriel Astor, dcerou amerického magnáta Johna Jacoba Astora IV., který byl před svou smrtí při potopení lodě Titanic považován za nejbohatšího muže světa. S Avou Astor se rozvedl v roce 1939 a později se znovu oženil s Angličankou Elizabeth Paget, dcerou Charlese Pageta, 6. markýze z Anglesey.
Dílo Hugo von Hofmannsthal začal psát básně již v útlém věku. Ve věku sedmnácti let se setkal s básníkem Stefanem Georgem, v jehož časopisu Blätter für die Kunst (Listy pro umění) bylo vydáno několik Hofmannsthalových básní. Hugo studoval nejprve právo, později filologii ve Vídni, po promoci v roce 1901 se však rozhodl, že se bude naplno věnovat spisovatelství. Spolu s Peterem Altenbergem a Arthurem Schnitzlerem se poté stal členem skupiny Mladá Vídeň (Jung Wien).
V roce 1900 se Hofmannsthal poprvé setkal s německým hudebním skladatelem Richardem Straussem (1864–1949). Hofmannsthal později napsal libreta pro Straussovy stěžejní opery Elektra (1909), Růžový kavalír (Der Rosenkavalier, 1911), Ariadna na Naxu (1913), Žena beze stínu (Die Frau ohne Schatten, 1919), Egyptská Helena (Die ägyptische Helena, 1927) a Arabella (uvedena až po jeho smrti, 1933).
V roce 1912 přepracoval Hofmannsthal anglickou poučnou hru z 15. století s názvem Everyman na hru Jedermann, pro kterou poté napsal Jean Sibelius scénickou hudbu. V této podobě se hra stala hlavním představením Salcburského festivalu, který Hofmannsthal založil spolu s Maxem Reinhardtem v roce 1920. Jeho pozdější hry vzbudily rostoucí zájem o náboženská, obzvláště římskokatolická, témata.
Hofmannsthal si dopisoval s Otakarem Březinou, znal se s F. X. Šaldou, měl hluboký vliv na Karla Tomana. Pavel Eisner ho charakterizoval v Československé vlastivědě, ve svazku Písemnictví, následujícími slovy:
Vybrané dílo
Dramata 1892 – Der Tod des Tizian 1893 – Idylle 1894 – Der Tor und der Tod 1900 – Das Bergwerk zu Falun 1904 – Elektra 1906 – Ödipus und die Sphinx 1910 – Kristinčin návrat (Cristinas Heimreise) 1911 – Kdokoli (Jedermann) někdy též překládáno jako Člověk a smrt 1921 – Der Schwierige 1922 – Das Salzburger Große Welttheater 1923/25 – Der Turm 1923 – Der Unbestechliche 1927 – Der Turm náhled|Hofmannsthal v Hinterhöru v Rakousku
Libreta Napsal libreta pro opery Richarda Strausse: 1908 – Elektra 1911 – Růžový kavalír (Der Rosenkavalier) 1912 – Ariadna na Naxu (Ariadne auf Naxos) 1913 – Die Frau ohne Schatten 1928 – Die ägyptische Helena 1929 – Arabella náhled|Rodný dům (Salesianergasse 12; 3. okrsek; Vídeň)
Povídky a vymyšlené rozhovory 1895 – Das Märchen der 672. Nacht 1899 – Reitergeschichte 1900 – Erlebnis des Marschalls von Bassompierre 1902 – Ein Brief 1903 – Das Gespräch über Gedichte 1907 – Die Wege und die Begegnungen 1907–08 – Die Briefe des Zurückgekehrten 1910 – Lucidor. Figuren zu einer ungeschriebenen Komödie 1911 – Das fremde Mädchen 1919 – Die Frau ohne Schatten 1925 – Reise im nördlichen Afrika
Novely 1907–1927 – Andreas oder Die Vereinigten (fragment)
Eseje a prózy 1891 – Zur Physiologie der modernen Liebe 1896 – Poesie und Leben 1914 – Appell an die oberen Stände 1915 – Krieg und Kultur 1915 – Wir Österreicher und Deutschland 1917 – Preuße und Österreicher 1922–27 – Neue Deutsche Beiträge 1907 – Der Dichter und diese Zeit 1916 – Österreich im Spiegel seiner Dichtung 1917 – Die Idee Europa 1922 – Gedichte 1926 – Früheste Prosastücke 1927 – Wert und Ehre deutscher Sprache 1927 – Das Schrifttum als geistiger Raum der Nation náhled|Pamětní deska na jeho rodném domě (viz obrázek výše)
Ukázka z díla Německý originál: Reiselied
Wasser stürzt uns zu verschlingen, Rollt der Fels uns zu erschlagen, Kommen schon auf starken Schwingen, Vögel her, uns fortzutragen.
Aber unten liegt ein Land Spiegelnd Früchte ohne Ende In den alterslosen Seen.
Marmorstirn und Brunnenrand Steigt aus blumigem Gelände, Und die leichten Winde wehn. náhled|Hrob ve Vídni
Český překlad: Píseň na cestu
Vody pohltit nás mohou, rozdrtit nás hrozí skály, obří ptáci pod oblohou jak by s námi ulétali!
Ale dole leží zem, zrcadlící svoje plody v bezvěkých jezerech,
studna květům kolkolem podá vůni čisté vody ve vánku lehkém jak dech.
Citát
Odkazy
Reference
Literatura
Junk, Anke: Andreas oder Die Vereinigten von Hugo von Hofmannsthal : eine kulturpsychoanalytische Untersuchung. Hannover, Impr. Henner Junk, 2015 (Praha: www.nkp.cz).
Související články Arthur Schnitzler Rakouská literatura Richard Strauss Seznam rakouských spisovatelů
Externí odkazy
Životopis Životopis a ukázky z díla Dum Hofmannsthal, Viden
Kategorie:Narození v roce 1874 Kategorie:Úmrtí v roce 1929 Kategorie:Novoromantičtí spisovatelé Kategorie:Rakouští libretisté Kategorie:Rakouští dramatici Kategorie:Rakouští básníci Kategorie:Rakouští esejisté Kategorie:Rakouští monarchisté Kategorie:Operní libretisté Kategorie:Mladá Vídeň Kategorie:Muži Kategorie:Narození 1. února Kategorie:Úmrtí 15. července Kategorie:Narození ve Vídni