vpravo|náhled|upright=1.4|„Hřímání ourody dobré a zárody hovad uhynutí znamená.“ pranostika uvedená Křišťanem z Prachatic v první čtvrtině 15. století Pranostika je drobný útvar lidové slovesnosti, předpověď, týkající se určitých dnů či období, a to obzvláště ve vztahu k zemědělství a počasí. V širším významu patří mezi pranostiky také různá rčení týkající se hospodářství. Na počátku 21. století se pranostiky stále užívají například v předpovědích počasí či různých „receptářích“. Slovo pranostika vychází z řeckého prognósis „předpověď“ a v Česku bylo zmíněno již Matoušem Benešovským v roce 1587, který namísto tohoto cizího slova navrhuje slovo předvědění. Původně byla pranostikou míněna předpověď astrologická a tento význam si slovo zachovávalo mnohdy ještě v první polovině 19. století.Vašků (2014), s. 17–18.
Pranostiky se liší pravděpodobností svého naplnění. Nejvyšší je u takzvaných kalendářních a časoměrných pranostik, které se týkají nástupu slunovratů, rovnodenností či délky dne a noci. Jako reálné pranostiky se označují takové, jejichž pravděpodobnost naplnění je vysoká – například pranostiky týkající se kvetení bambusu, známé z jihovýchodní Asie, nebo česká pranostika týkající se veder v polovině července („Když se slunce obrací k zimě, léto spěje v psí dny.“). Známá pranostika „Medardova kápě čtyřicet dní kape“ je vysvětlována tím, že v tomto období teplé počasí nad pevninou v Evropě vyústí ve srážky. Naopak mezi nereálné pranostiky patří například: „Osvítí-li při hrubé (dopolední mše) na Boží hod pana faráře slunce, bude toho roku hojnost dobrého vína.“Vašků (2014), s. 19, 22, 621.
Výzkumem pranostik se zabývá paremiologie, jako součásti lidové slovesnosti se jim věnuje i folkloristika, etnografie a etnologie.
Příklady pranostik Na Boží narození o bleší převalení Na Nový rok o slepičí krok Na Tři krále o skok dále Na Hromnice o hodinu více Svatý Matěj ledy láme, nemá-li je, nadělá je Na svatého Matěje skřivan pije z koleje Únor bílý – pole sílí Březen – za kamna vlezem, duben – ještě tam budem. Na svatého Jiří vylézají ze země hadi a štíři Na svatého Marka sázej oharka Na co se svatý Jiří usměje, na to se svatý Marek zamračí. Studený máj – v stodole ráj Medardova kápě čtyřicet dní krápe. Svatá Margita hodila srp do žita Svatá Anna – chladna z rána Svatý Martin přijíždí na bílém koni Na svatou Kateřinu schováme se pod peřinu. Kateřina na blátě – Vánoce na ledu; Kateřina na ledu – Vánoce na blátě. Na svatou Barboru zima jde do dvoru. Svatá Lucie noci upije a dne nepřidá. Na svatého Řehoře, čáp letí přes moře a žába hubu otevře.
Odkazy
Reference
Literatura
Externí odkazy
Kategorie:Lidová slovesnost Kategorie:Počasí