Padrťské rybníky je souhrnný název pro dvojici rybníků, které leží v široké kotlině, nazývané též Padrťské údolí (dlouhé přes 10 km), v níž leží Hořejší Padrťský rybník a menší Dolejší Padrťský rybník. Nacházejí se v srdci Brdské vrchoviny, v tzv. Středních Brdech v průměrné nadmořské výšce 640 m a jsou jednou z nejcennějších součástí Chráněné krajinné oblasti Brdy.
Historie vlevo|náhled|Dolejší Padrťský rybník Rybníky byly založeny v 16. století jako vodní rezervoár pro plavení dřeva pro hutě, rozložené na bývalém Padrťském potoce, dnes Klabavě. Dlouhou dobu byly největší vodní plochou v Plzeňském kraji. Pod nimi stála ves Padrť, která byla vysídlena a následně zničena v 50. letech 20. století (spolu s dalšími brdskými obcemi) při rozšíření Vojenského újezdu Brdy. Ve své době byly vyhlášeným rekreačním místem a jezdilo sem i mnoho známých osobností. Znovu přístupné jsou rybníky od roku 2008, od roku 2016 jsou i součástí výše zmíněné CHKO Brdy.
Příroda V jejich okolí se vyskytuje řada chráněných rostlin a živočichů, hnízdí zde např. orel mořský, bekasina otavní, čáp černý, volavka popelavá a žije zde i vydra. Oba rybníky spolu s pobřežními porosty jsou v rámci CHKO Brdy přírodní rezervací o rozloze 200 ha, doprovázené přirozenými společenstvy podmáčených smrčin. Oblast Padrtě je navržena i do soustavy Natura 2000. Na východních březích Hořejšího Padrťského rybníka se rozkládá rozsáhlé rašeliniště, které je však kvůli necitlivým melioračním zásahům VLS v rozpadu (VLS se snaží využívat rybníky k chovu ryb a pro ten účel snižuje kyselost vody, ovlivňovanou rašeliništěm – proto se je snaží zničit).
Pod hlavními dvěma rybníky se nachází ještě další čtyři menší rybníky, u kterých kdysi stávaly mlýny a hamry.
Obnovení mokřadů vlevo|náhled|Mokřady na Padrti Správa CHKO Brdy plánovala na území kolem toku říčky Klabavy pod Dolejším Padrťskýmn rybníkem vynaložit na obnovení mokřadu částku kolem tří desítek milionů korun. Správu chráněné krajinné oblasti však předběhl bobr, který se zde usadil po roce 2020 a pomocí soustavy menších hrázek přispěl k vytvoření mokřadu přirozenou cestou. V roce 2025 v Brdech žily již dvě bobří rodiny, čítající celkem asi 15 jedinců.
Zpráva o pozitivním zásahu bobra ve prospěch ochrany brdské přírody zaujala světová média a objevila se například v denících The Guardian, The Telegraph, The New York Times, The Jerusalem Post, v časopise National Geographic, v britské televizi BBC a v dalších médiích. Švédská tisková agentura TT tento příběh dokonce zařadila mezi deset nejlepších světových událostí v roce 2025.
Okolí rybníků vlevo|náhled|Padrťské pláně Rybníky jsou napájeny spoustou bezejmenných potůčků a Zlatým potůčkem. Kolem rybníků protéká potok Klabava, který hned pod hrází Dolejšího rybníka pohlcuje výtok z rybníka. Nedaleko Chrástu u Plzně se vlévá do Berounky.
Oblast severně od rybníků, tzv. Padrťské pláně byla po řadu let součástí vesnic Padrť, Zadní Záběhlá a Přední Záběhlá a byla využívána k zemědělským účelům. Dodnes se tu setkáme s typickými vesnickými stromy jako je jabloň či hrušeň.
V blízkosti se nalézají také významné vrchy, jako např. Praha (862 m), druhá nejvyšší hora Brd, Paterák (814 m), Kočka (790 m), Kamenná (736 m), Palcíř (725 m), Okrouhlík (708 m) se skalními útvary nedaleko vrcholu. Asi 1300 m jižně od Hořejšího padrťského rybníka se nachází kóta 718,8 m, kde se měla být vybudována radarová základna amerického systému protiraketové obrany.
Přístup
Od 1. června 2008 byla zpřístupněna cyklostezka z obce Trokavec kolem vrchu Okrouhlík a Skály Marie Terezie na hráz Hořejšího Padrťského rybníka a odtud až do Bukové u Rožmitálu pod Třemšínem s odbočkou do obce Teslíny.
Od roku 2017 je přístupné placené parkoviště v bývalém vojenském areálu na kraji obce Skořice. Toto parkoviště je nejvýhodnějším výchozím bodem pro turisty směřující k Padrťským rybníkům. Parkoviště provozuje Správa CHKO Brdy a je na něm k dispozici i nabíjecí stanice pro elektrokola
K Padrťským rybníkům vedou dvě turistické značky: červená z Míšova a od Tří Trubek a po hrázi Hořejšího rybníka prochází modrá od střelnice Kolvín.
U hráze Hořejšího rybníka s turistickým přístřeškem končí cyklostezka č. 2154 z Trokavce. Kolem hráze Dolního rybníka prochází cyklostezka č. 315 z Míšova ke Třem trubkám. A po hrázi vede cyklostezka č. 2251 ze Skořice do Nepomuka.
Oba dva rybníky jsou prohlášeny za vodárenskou nádrž a není zde povoleno koupání ani jiné aktivity.
Galerie
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Rybníky v okrese Příbram Kategorie:Vojenský újezd Brdy Kategorie:Povodí Klabavy Kategorie:Skupiny rybníků v Česku Kategorie:Vodstvo v Brdech