Batelov

Batelov () je městys po obou stranách česko-moravské zemské hranice, rozkládající se v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Leží asi šestnáct kilometrů jihozápadně od Jihlavy. Žije zde obyvatel.

Název Název městyse byl odvozen od (německého) osobního jména Bat(e)l, zdrobněliny jména Bat(t)o. Význam místního jména byl "Batelův majetek". Vývoj jména obce v písemných pramenech: Patelov (1279), Patluna (1325), Batholowicz (1361), Bathalow (1412), Patlaun (1517), v Bathelowie (1534), Battelau a Batelow (1678). Židovský název městyse v hebrejštině zní באטלויא.

Historie První písemná zmínka o obci pochází z roku 1279. Původní osada s tvrzí byla založena v části zvané Na Vůbci. Od 14. století zde stávala tvrz. V roce 1534 se Batelov stal městečkem.

Během revitalizace Pilského rybníka byl proveden archeologický průzkum. Na dně zjistili archeologové zbytky staveb, pocházejících ze 13. až 14. století. Jsou to pravděpodobně pozůstatky zaniklé vsi. Nalezeny byly i další objekty z 15. a 16. století, různé kovové předměty (podkovy, přezky, mince, např. pražský groš či malé mince z 15. a 16. století) a střepy keramiky.

V roce 1735 batelovské panství koupil svobodný pán Johan Christofor Burkhard, Baron de Kllee – pán na Batelově a Stránkách. Za jeho vlády došlo ke klasicistní přestavbě tzv. Nového zámku a v roce 1755 zahájil stavbu kostela sv. Petra a Pavla. V 17. století zde byla založeny hamry, které byly v 1. polovině 19. století modernizovány na železárny.

V roce 1851 tudy projížděl Karel Havlíček Borovský během své cesty do vyhnanství v Brixenu. V Batelově se státnímu kočáru porouchalo kolo; během opravy v místní kovárně se Havlíček setkal na místní poště s poštmistrem J. Rajským a farářem Slavíkem. Havlíček v Batelově pobýval již za studentských let, kdy zde napsal báseň Dumka na batelovském vrchu. V roce 1921 byla ve Vršku umístěna jeho pamětní deska. Roku 1971 byl na jeho počest postaven pomník na náměstí.

Od 1. července 1989 k obci přísluší jako místní části vesnice Bezděčín, Lovětín, Nová Ves a Rácov. Od 23. dubna 2008 byl obci vrácen status městyse.Rozhodnutí č. 31 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 23. dubna 2008

Přírodní poměry Nachází se 6,5 kilometru jihozápadně od Dolní Cerekve, 7,5 kilometru severozápadně od Třeště, 3,5 kilometru severně od Rácova, 4,5 kilometru severovýchodně od Nové Vsi a 5,5 kilometru východně od Horní Cerekve. Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně leží na rozmezí Javořické vrchoviny a Křižanovské vrchoviny a jejich podcelků Brtnické vrchoviny a Jihlavských vrchů, v jejichž rámci spadá pod geomorfologické okrsky Třešťskou pahorkatinu a Řásenskou vrchovinu. Průměrná nadmořská výška činí 552 metrů.

Nejvyšší bod, Vršek (631 metrů), leží východně od městyse. Jižně se nachází Posvátný (630 metrů). Severně od Batelova je vyvýšenina Na Vrších (595 metrů) a Rohozenský kopec (593 metrů). Městysem protéká řeka Jihlava, do níž se východně od Batelova vlévá potok Hanzalka (z jihu) a ze severu Hraniční potok. Před Zámeckým rybníkem se přímo v Batelově do Jihlavy vlévá Batelovský potok, na němž se v jižní části obce nachází Pilský rybník, na řece Jihlavě západně od Batelova pak Škrobárenský rybník. U postranního vchodu na hřbitov roste památná 25metrová lípa velkolistá, jejíž stáří bylo v roce 2009 odhadováno na 250 let.

Obyvatelstvo Podle sčítání 1930 zde žilo v 349 domech 1 848 obyvatel. 1 833 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 9 k německé. Žilo zde 1 757 římských katolíků, 21 evangelíků, 20 příslušníků Církve československé husitské a 31 židů.

+ Vývoj počtu obyvatel místní části Batelov Rok186918801890190019101921193019501961197019801991200120112021Počet obyvatel 2 066 1 989 1 991 2 003 2 040 1 905 1 848 1 413 1 589 1 641 1 731 1 722 1 868 1 783 1 783 Počet domů 265 286 280 277 297 302 349 361 390 414 426 518 555 585 589

Správa a politika městyse Části, členství ve sdruženích Obec je rozdělena na pět částí: Batelov Bezděčín Lovětín Nová Ves Rácov Každá z částí má své samostatné katastrální území, jmenovitě Batelov, Bezděčín na Moravě, Lovětín u Třešti, Nová Ves u Třešt“ a Rácov. Batelov má šest základních sídelních jednotek, jmenovitě Batelov, Za Tratí (ta leží na katastrálním území Batelov), Bezděčín, Lovětín, Nová Ves a Rácov.

V letech 1869–1880 a od 1. července 1989 do 31. prosince 1992 k městysi patřil i Švábov a v letech 1869–1900 také Nový Svět a Spělov.

Batelov je členem mikroregionu Třešťsko a místní akční skupiny Třešťsko.

Zastupitelstvo a starosta Obec má patnáctičlenné zastupitelstvo, v čele pětičlenné rady stojí od října 2022 starostka Mgr. Lenka Charvátová.

Období Zapsaní voliči Účast v % Mandáty Výsledky Starosta1990-1994173784,8157 OBČANSKÉ FÓRUM (OF)

5 Československá strana lidová (ČSL)

3 Komunistická strana Československa (KSČ)Miroslav Řezníček 1994-1998172080,93158 ODS

4 KDU-ČSL

3 KSČM Jiří Doležal1998-2002182961,494 ODS

2 KDU-ČSL

2 ČSSD

1 KSČMRudolf Šimek 2002–2006 1841 63,93 15 5 ODS3 Sbor dobrovolných hasičů3 KDU-ČSL2 KSČM2 ČSSD Miroslav Mert 2006–2010 1849 66,04 15 3 ODS3 Hn.na podporu dobrovol.hasičů2 Strana zelených2 Za obec krásnější2 KSČM2 ČSSD1 KDU-ČSL Petr Janoušek 2010–2014 1883 60,54 15 3 Hn.na podporu dobrovol.hasičů2 HNUTÍ NEZÁV.PRO ROZ.BATELOVSKA2 Strana zelených2 ODS2 KSČM1 ČSSD1 Za obec krásnější1 STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ1 KDU-ČSL Jiří Doležal 2014–2018 1918 57,09 15 6 Fair play – HNPD3 KDU-ČSL2 Hnutí nezáv. pro rozvoj Batel.2 ČSSD1 KSČM1 Strana zelených Jiří Doležal2018-2022191356,66157 Hasiči pro Batelovsko 3 KDU-ČSL

2 ČSSD

2 Nezávislí pro rozvoj Batelovska

1 KSČM Jiří Doležal2022-2026188654,19156 KDU-ČSL

5 Hasiči pro Batelovsko

3 ČSSD

1 KSČMMgr. Lenka Charvátová

Symboly městyse Znak a vlajka byly městysi uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 17. dubna 2009. V červeno- modře kosmo děleném štítě znaku nahoře ze spojených bůvolích rohů vyrůstá rytíř s taseným mečem v pravici, s levicí v bok, zlatým pštrosím perem na přilbě se zvednutým hledím, vše stříbrné. Dole zkřížené vztyčené zlaté gotické klíče přeložené vztyčeným stříbrným mečem. List dělený žlutým a bílým kosmým pruhem na červené žerďové a modré vlající pole. Žlutý pruh vychází z první čtvrtiny žerďového okraje do čtvrté čtvrtiny dolního okraje, bílý pruh vychází z první čtvrtiny horního okraje do čtvrté čtvrtiny vlajícího okraje. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.

Zemská příslušnost Do Čech náležejí okrajové pozemky k. ú. Batelov a téměř celé k. ú. Bezděčín na Moravě, které má poněkud zavádějící název, protože ve svých původních hranicích k Moravě historicky nepatřilohttp://archivnimapy.cuzk.cz/cio/data/cio/0138-1/0138-1-001_index.htmlhttp://dalsimoravak.bloguje.cz/26.Batelov.GIF a původně neslo název Bezděčín.http://archivnimapy.cuzk.cz/cio/data/cio/_cio_vp/c0138-1VP_025.jpg K Moravě pak náleží Lovětín, Nová Ves, Rácov a téměř celé k. ú. Batelov včetně celé jeho zástavby a nepatrná okrajová část k. ú. Bezděčín na Moravě.

Hospodářství a doprava náhled|vpravo|Autobus Karosa C 735 společnosti ICOM transport v Batelově

Sídlí zde firmy Rejoice s.r.o., Wetland s.r.o., PRELOM CZ, s.r.o., ANLEY s.r.o., ELMA Batelov, s.r.o., FOWA Batelov, s.r.o., PLASTYKO WORD s.r.o., CHAPAR bag s.r.o., ELMONT s.r.o., AGRO Spělov, spol. s r.o., FK-EKOBRIKETY s.r.o., Třeštický mlýn s.r.o., AGROVAK, s.r.o, Škrobárny Pelhřimov a jedna z továren Motorpalu. Funguje tu řada obchodů, drogerie, pobočka České pošty a drobní živnostníci. Nachází se zde dvě restaurační zařízení – restaurace Na Západě a hostinec Na Mýtě. Ve zdravotním středisku služby poskytují stomatolog, gynekolog, pediatr a praktický lékař. V obci je i lékárna.

Obcí prochází silnice II. třídy č. 134 do Nové Vsi, č. 402 do Třeště a č. 639 z Dolní Cerekve do Horní Cerekve, dále pak komunikace III. třídy č. 13421 do Rácova, č. 13423 do Švábova a místní komunikace č. 13424 a železniční trať č. 225 z Havlíčkova Brodu do Veselí nad Lužnicí. Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport, Radek Čech - Autobusová doprava, AZ BUS & TIR PRAHA a ČSAD Jindřichův Hradec. Autobusy jezdí ve směrech Jemnice, Dačice, Telč, Pelhřimov, Praha, Jihlava, Počátky, Kamenice nad Lipou, Jindřichův Hradec, Lovětín, Rohozná, Jihlávka, Třešť a Nový Rychnov. a vlaky ve směrech Havlíčkův Brod a Veselí nad Lužnicí. Obec protínají cyklistické trasy Greenway ŘV do Lovětína, č. 5128 ze Spělova do Nové Vsi, č. 5092 do Rácova a vedle toho žlutě a zeleně značené turistické stezky.

Městys Batelov je obsluhován železniční tratí č. 225 z Havlíčkova Brodu do Veselí nad Lužnicí a autobusy. Železniční stanice Batelov se nachází v severní části městyse.

Školství, kultura a sport Základní školu a mateřskou školu zřizuje obec Batelov. Základní školu ve školním roce 2014/2015 navštěvovalo 196 žáků. Do školy dojíždějí děti z místních částí Batelova (Bezděčín, Lovětín, Nová Ves, Rácov) a z menších okolních obcí Rohozné, Švábova a Růžené. První zmínka o zdejší škole pochází z roku 1652. Mateřská škola má čtyři třídy a ve školním roce 2014/2015 je do ní zapsáno 93 předškoláků. Na náměstí Míru stojí místní knihovna.

Fotbalový klub 1. FC Batelov byl založen v roce 1926. A tým hraje okresní přebor, mužstvo B pak IV. třídu. Součástí klubu je i družstvo žáků a přípravka. Z dalších sportovních a zájmových organizací jsou zde zastoupeny mažoretky, místní organizace Moravského rybářského svazu, Tělocvičná jednota Sokol a středisko zde má Junák – svaz skautů a skautek ČR. Působí tu i Sbor dobrovolných hasičů Batelov.

Pamětihodnosti

Starý a Nový zámek – Pozdně renesanční zámek ze 17. století, postavený na místě středověké tvrze. Dokončen byl v letech 1739–1740 za panování barona Burkhardta, Arnošt Blankenstein jej uvedl do dnešní podoby. V roce 2013 je v soukromém vlastnictví, došlo k jeho opravě, avšak není veřejnosti přístupný. Barokní kostel svatého Petra a Pavla stojí na náměstí. Stavba byla zahájena 17. dubna 1755 pod vedením stavitele Wolfganga Filsnera. Vznikla z podnětu barona Burkhardta, dokončili ji Blankensteinové ve čtyřicátých letech 19. století. Zachovalé domy židovského ghetta doplňují ráz města. Kostel svaté Barbory nacházející na hřbitově Památník Karla Havlíčka Borovského na Havlíčkově vrchu Fara na náměstí, dům čp. 129 Venkovská usedlost čp. 39 Synagoga byla postavena v roce 1794. Od roku 1850 měla židovská obec svého rabína. Bývalé židovské ghetto bylo od další zástavby odděleno cestou, potokem a lesem. K roku 2013 tu sídlí svaz zahrádkářů, v interiéru se již žádné původní vybavení nenachází. Židovský hřbitov západně od Batelova. Pochází pravděpodobně z roku 1540. Nacházejí se zde náhrobky ze 16. a 17. století. Socha Immaculaty před kostelem Socha svatého Jana Nepomuckého na náměstí Sloup se sochou Panny Marie při silnici do Třeště Sochy Kalvárie na kopci u lesa Pilíř na Noveckém kopci Kašna na náměstí Batelovská lípa – památný strom u postranního vchodu na hřbitov

Osobnosti Josef Beneš (1795–1873), houslista a hudební skladatel, ředitel filharmonie v Lublani a profesor hudební akademie ve Vídni Zdeněk Mahler (1928–2018), spisovatel, scenárista, publicista a muzikolog

Galerie

Odkazy Reference

Literatura

Související články Římskokatolická farnost Batelov Římskokatolická farnost Růžená

Externí odkazy

Kategorie:Městyse na pomezí Čech a Moravy Kategorie:Obce v okrese Jihlava Kategorie:Městyse v okrese Jihlava Kategorie:Mikroregion Třešťsko Kategorie:Geopark Vysočina Kategorie:Sídla v Křemešnické vrchovině Kategorie:Sídla v Křižanovské vrchovině