Sung Mej-ling ( tradiční anglická transkripce Soong May-ling, asi 5. března 1898 V některých pramenech se udává rok narození 1897, rok 1898 se uvádí podle čínských zvyklostí té doby, kdy se délka lidského života počítala od 1. roku věku, zřejmě jako důsledek vysoké úmrtnosti kojenců, Šanghaj, Čínské císařství – 23. října 2003, New York, New York USA), známá též jako paní Čankajšková, byla čínská politička, třetí manželka generalissima Čankajška a nejmladší ze tří sester Sung, sestra Sung Aj-ling a Sung Čching-ling.
Narodila se jako dcera obchodníka Charlese Sunga. Ve Spojených státech vystudovala anglickou literaturu a filozofii. V roce 1920 se setkala s Čankajškem, který v souvislosti se sňatkem se Sung Mej-ling konvertoval ke křesťanství.
Po boku manžela se aktivně účastnila politického života v politické straně Kuomintang. V letech 1930–1932 byla poslankyní. Díky vynikající znalosti angličtiny a západní kultury reprezentovala politiku čínských konzervativních sil na mezinárodním fóru. Sama se účastnila řady mezinárodních aktivit (např. v rámci Mezinárodního červeného kříže).
Po smrti manžela se usadila v USA, do Čínské republiky přijela naposledy v roce 1995. Je pohřbena v New Yorku; podle jejího přání mají být její ostatky uloženy spolu s ostatky jejího manžela na půdě kontinentální Číny, až to politická situace umožní.
Byla přezdívána „květina zhotovená z ocele“, „dračí dáma“ či „mozek Číny“.
Život
Mládí a studentská léta Narodila se v Šanghaji jako čtvrté ze šesti dětí. Měla dvě starší sestry, jednoho staršího a dva mladší bratry. Její otec Charles SoongCelý tvar otcova jména v anglické verzi byl Charles Jones Soong (pro přátele Charlie Soong). studoval v USA, kde se stal členem metodistické církve a po návratu do Číny pracoval jako misionář. V této práci mu pomáhala i jeho čínská manželka Ni Kuej-čen (Ni Kwei-tseng), která vyznávala křesťanskou víru. Otec se zároveň vypracoval jako úspěšný podnikatel a rodina žila v dobrých finančních poměrech. Po návratu z USA do Číny Charles Sung tiskl a prodával Bible v čínštině a také obchodoval s bavlnou a tabákovými výrobky; získaný kapitál vložil do podnikání v tiskařském průmyslu a dopracoval se značného jmění. Mej-ling spolu se svými sestrami Aj-ling a Čching-ling navštěvovala nejprve anglickou školu pro dívky McTyerie v Šanghaji. Přáním otce bylo, aby jeho děti získaly vzdělání na prestižních amerických univerzitách.
V roce 1908 odjela Mej-ling se sestrou Čching-ling do USA, kde se sestra připravovala ke vstupu na Wesleyan College v Maconu ve státě Georgie. Nejstarší sestra Aj-ling tam již studovala od roku 1904. Přes léto obě sestry pobývaly v misionářské rodině v Summitu v New Jersey u známých Aj-ling a v Piedmont College v Demorestu v severní Georgii. Zatímco Čching-ling nastoupila na studia, Mej-ling byla ještě příliš mladá na to, aby mohla být přijata ke studiu na této škole. Jako rodinný příslušník dvou studujících sester byla se souhlasem tehdejšího rektora Wesleyan College W. N. Ainswortha ubytována v kampusu a soukromě absolvovala speciální kurs (tutor) se dvěma staršími žákyněmi, Margie Burksovou, dcerou profesora angličtiny, a Lucy Lesterovou. náhled|Studentka Sung Mej-ling v roce 1910 Oficiálně byla přijata ke studiu na Wesleyan College v roce 1912 ve věku 15 let. V příštím roce 1913 se zapsala na Wellesley College v Massachusetts, aby mohla být nablízku svému staršímu bratrovi, který studoval na Harvardu. Tam se připravovala na získání diplomu z anglické literatury a filozofie. Její starší sestry mezitím dostudovaly a vrátily se do Šanghaje.
Mej-ling byla podle svých přátel ze studií veselá, temperamentní a patřila mezi nejlepší studenty. V roce 1915 jako jediná z rodiny otevřeně podporovala sňatek své sestry Čching-ling s budoucím prezidentem Čínské republiky Sunjatsenem. Brzy po získání diplomu 18. června 1917 se vrátila do Číny. V USA prožila téměř deset let a po návratu do rodné země řekla, že "to jediné, co je na ní ještě asijské, je její tvář". Celý ten čas se, kromě studia, věnovala neustálému vylepšování jazykových znalostí. Mluvila výborně anglicky s výslovností a přízvukem používaným v Georgii, což jí později velice pomáhalo při její politické práci ve prospěch rodné vlasti.
Sňatek a léta v Číně náhled|vlevo|Svatební fotografie Sung Mej-ling a Čankajška, 1. prosince 1927
Po návratu do Šanghaje se Mej-ling zapojila do práce v komunální politice. V roce 1918 zemřel její otec. O dva roky později se poprvé setkala s Čankajškem, ambiciózním vojákem a chráněncem Sunjatsena, jejího švagra. Čankajšek byl buddhista, měl za sebou dvě manželství a vztah s mladičkou šanghajskou konkubínou, se kterou se stýkal, když tu jako voják pobýval. Po seznámení s Mej-ling zapomněl na všechny svoje dřívější vztahy a svůj další život chtěl žít s ní. Mej-ling jeho city opětovala, ale matka se sestrou Čching-ling byly proti jejich sňatku. Sestra Aj-ling, která se též provdala za bohatého a vlivného muže z vlády, se však postavila na její stranu. Matce vadilo, že Čankajšek je o 11 let starší než její dcera, je ženatý a vyznává buddhismus. Čankajšek slíbil, že svá manželství zruší a přestoupí na křesťanskou víru. Pouze upozornil matku Mej-ling, že to bude nějakou dobu trvat, protože tak závažný krok, jakým je přestup z jednoho náboženství k druhému, nemůže nastat hned. Své sliby splnil a tak se 1. prosince 1927 Čankajšek a Sung Mej-ling vzali. Jak se ukázalo, byl to pro oba osudový vztah, a i když jejich manželství bylo bezdětné Čankajšek měl dva syny. Z prvního manželství legitimního syna jménem Čang Čching-kuo (nar. 1910) a adoptivního syna jménem Čang Wej-kuo, jehož matkou byla Japonka a který se narodil v roce 1916, když byl Čankajšek v Japonsku v exilu. Čang Wej-kuo byl oficiálně uznán za Čankajškova syna až v roce 1988. Oba synové byli významnými členy KMT a angažovali se v politice Čínské republiky. a muselo překonat různé krize (politické, zdravotní i citové), V roce 1940 navštívil Čínu neúspěšný republikánský kandidát na úřad amerického prezidenta Wendell Willkie a mluvilo se o milostné epizodě mezi ním a Sung Mej-ling. Bylo to v době, kdy se spekulovalo o Čankajškově předčasné impotenci způsobené prodělanou pohlavní chorobou v mládí, kdy často navštěvoval šanghajské nevěstince. Wendell Willkie pozval Mej-ling, aby s ním odjela do Washingtonu, ale později svoje pozvání odvolal. Do USA se vrátil sám a v roce 1944 tam zemřel na infarkt. zůstali oba spolu 48 let až do Čankajškovy smrti v roce 1975.
Po sňatku se Sung Mej-ling dále aktivně zapojovala do čínského politického života. Z její iniciativy vzniklo hnutí Nový život V anglické literatuře uváděné jako New Life Movement, ve francouzské jako Mouvement de la vie nouvelle., založené na tradičních čínských hodnotách a zaměřené na fyzickou, výchovnou i morální obrodu čínského národa. Součástí hnutí byl např. boj proti korupci, vykořisťování dětí nebo užívání opia. Po smrti Sunjatsena se na krátkou dobu stala, z titulu úřadující předsedkyně parlamentu, prezidentkou Čínské republiky jeho manželka Čching-ling a Čankajšek, který se stal generalissimem a vůdcem Kuomintangu, ji vystřídal v prezidentské funkci v roce 1926. Sung Mej-ling se stala jeho překladatelkou, sekretářkou, nepostradatelnou spolupracovnicí a zároveň jeho nejvěrnějším spojencem.náhled|Sung Mej-ling a Čankajšek na titulní straně časopisu Time, 26. října 1931 Pracovala především na sociálních projektech v oblasti demokratizace země. Při této práci se stávala postupně členkou nejen čínských, ale i světových organizací a stala se tak známou i za hranicemi Číny. 26. října roku 1931 vyšel časopis Time s fotografií Sung Mej-ling a Čankajška na titulní straně. Její politická činnost jí ale nebránila v tom, aby využívala i určitých výhod, které jí její postavení přinášelo. V témže roce 1931 si Sung Mej-ling postavila vilu na východním pobřeží Číny ve městě Nanking poblíž Mauzolea Ming-siao-ling. Vila přečkala válečné katastrofy; je známá jako Vila Mej-ling (May-ling Palace) a stala se turistickou atrakcí.
Čankajškova národní armáda byla postupně oslabena boji, které od roku 1927, se střídavým úspěchem, vedla s komunisty, kteří pod vedením Mao Ce-tunga (původně člena Kuomintangu) chtěli partyzánskou válkou svrhnout Čankajškovu vládu.
V prosinci 1936, při plánování vojenské operace proti armádě komunistů ve městě Xi'an, byl Čankajšek zajat vlastními důstojníky a dva týdny vězněn. Důstojníci požadovali, aby přestal bojovat proti komunistům, spojil s nimi své síly a mohl tak lépe čelit narůstající japonské agresi vůči Číně. Sung Mej-ling zorganizovala zvláštní komisi v Kuomintangu pro uklidnění incidentu a spolu se svým bratrem, též členem KMT, a jedním australským poradcem odjela do Xi'anu a dosáhla propuštění Čankajška na svobodu.
Válečná léta a kontakty Čínské republiky se Spojenými státy americkými Po napadení Číny Japonskem v roce 1937 (Druhá čínsko-japonská válka) se komunisté opět spojili s Kuomintangem, aby mohli lépe čelit japonské agresi. Čankajšek pověřil svoji ženu významnou úlohou v letectvu, které se stalo nejdůležitější složkou armády v rozpoutané válce. náhled|vlevo|Sung Mej-ling a generál Chennault v Číně v roce 1940 Na pozvání Sung Mej-ling přijel v roce 1937 do Číny americký válečný pilot, generál Claire Lee Chennault, aby zde trénoval čínské letce, účastnil se plánování vojenských operací a dohlížel na čínské letectvo v bojích. Ve stejném roce byli manželé Čankajškovi vyhlášeni osobnostmi roku (Man and Wife of the Year) a v roce 1938 se znovu objevili na titulní straně časopisu Time. Sung Mej-ling se stala důležitou zprostředkovatelkou čínsko-amerických vztahů. Během války uskutečnila několik návštěv USA, aby si vyžádala morální i finanční podporu pro svou vlast ve válce s Japonskem. V roce 1941 se generál Chennault stal velitelem Létajících Tygrů (Flying Tigers), což byli dobrovolní letci různých národností, kteří se spojili, aby bojovali v Číně a Barmě proti japonským vzdušným silám. Jejich prostřednictvím USA vstoupily oficiálně do 2. světové války. Dalším americkým generálem, který cvičil čínské jednotky a velel jim v boji proti japonské armádě v Barmě, byl Joseph Warren Stilwell. náhled| Čankajšek a Sung Mej-ling s generálem Stilwellem v Barmě v roce 1942
Sung Mej-ling 18. února 1943 vystoupila před Kongresem Spojených států amerických a přednesla strhující projev, po kterém přítomní senátoři povstali a odměnili ji čtyřminutovým potleskem. Byla vřele přijata prezidentem USA Rooseveltem a jeho ženou Eleanorou; byla jejich hostem v Bílém domě. Při této cestě navštívila poprvé po absolvování svoji alma mater Wellesley College. V rozhlasovém vysílání promluvila v aule (Alumnae Hall) ke shromážděným studentům. Na závěr její cesty Kongres Spojených států amerických odsouhlasil významnou materiální i finanční pomoc pro Čínskou republiku.
Sung Mej-ling od začátku až do konce války pečovala o sirotky po padlých vojácích Čínské národní armády. Říkala, že je považuje za své děti a osobně dohlížela na to, aby žily v dobrých podmínkách. I za války pro ně byly budovány nové školy a moderní ubytovny, v jejichž areálech byla i sportovní zařízení. Dvě takové školy, jedna pro dívky a jedna pro chlapce, byly vybudovány v Nankingu na úpatí Purpurové hory (Purple Mountain). Založila ženskou společnost Chinese Women's National War Relief Society, která jí v této práci pomáhala. náhled|Sung Mej-ling v roce 1945 děkuje USA za pomoc, kterou poskytovala Číně během války