Jang Čen-ning či Chen Ning Yang (tradiční čínština: ; zjednodušená čínština: 杨振宁; pinyin: Yáng Zhènníng) (1. října 1922 Che-fej, An-chuej, Čína – 18. října 2025, Peking) byl čínsko-americký fyzik. Spolu s Li Čeng-taem nositel Nobelovy ceny za fyziku z roku 1957 za základní výzkumy tzv. zákona zachování parity, což je vedlo k významným objevům, které se týkají základních částic.

Život a dílo Narodil se 1. října 1922 v Che-feji v provincii An-chuej jako syn profesora matematiky, který mu poskytl pečlivou výchovu a dbal na to, aby byl jeho syn v matematice dobrý. Po skončení studia na univerzitě Čching-chua poblíž Pekingu obhájil doktorskou disertační práci na universitě v Čching-tao, která byla za čínsko-japonské války přeložena do Kchun-mingu. V roce 1946 odjel Čen-ning do Spojených států; za prvé kvůli zrovna probíhající občanské válce v Číně, za druhé za prací. Zde pracoval nejprve na universitě v Chicagu u Fermiho, poté, v roce 1949, pracoval jako profesor teoretické fyziky v ústavu pro postgraduální studium v Princetonu.

Čen-ning věnoval svou pozornost především na teoretické problémy fyziky a speciálně na statistickou mechaniku a principy symetrie, o čemž svědčí i obsah jeho nejdůležitějších děl (viz níže).

V USA se také setkal se svým krajanem Li Čeng-taem, který se stal jeho žákem a se kterým začal trvalou vědeckou spolupráci a její plody byly ohromně významné pro teoretickou fyziku. Oba Číňané se projevili jako neobyčejně schopní badatelé. Oba se zabývali studiem přeměn subatomárních částic a společnými silami dokázali, že zákon zachování parity neplatí při každém vzájemném působením částic. Vědci, kteří se zaobírali tímto problémem, před jejich objevem nedokázali vysvětlit a dokázat některé zvláštnosti při proměnách tzv. K-mezonů, protože výzkumy všeobecně vycházely z principu symetrie, tedy z představy, která experimentálně nebyla potvrzena.

Čin-ning a Čeng-tao také dokázali, že jsou-li atomová jádra radiokobaltu při velmi nízké teplotě vystavena účinkům magnetického pole, vychylují se přesně jako magnetky do určitého směru. Po početných experimentech dospěli k závěru, že zákon zachování parity neplatí v případě slabých vzájemných působeních.

Za svůj přínos fyzice získal několik ocenění. Mezi nejvýznamnější patří výše uvedená Nobelova cena za fyziku (1957), nebo Národní medaile za vědu, která mu byla udělena v roce 1986.

Významné práce Teorie shluků a molekulové spektrum Příspěvky ke statistické teorii uspořádanost - neuspořádanost - transformace Úhlové dělení jaderných reakcí

Další významnější ocenění Národní medaile za vědu (1986) Medaile Benjamina Franklina (1993) Medaile Alberta Einsteina (1995)

Odkazy Poznámky

Reference

Externí odkazy

Životopis na stránkách Nobelovy ceny Oficiální homepage I Oficiální homepage II

Kategorie:Američtí fyzici Kategorie:Čínští fyzici Kategorie:Fyzici 20. století Kategorie:Američtí fyzici 21. století Kategorie:Američané čínského původu Kategorie:Naturalizovaní občané USA Kategorie:Členové Národní akademie věd USA Kategorie:Členové Královské společnosti Kategorie:Členové Papežské akademie věd Kategorie:Členové Ruské akademie věd Kategorie:Nositelé Nobelovy ceny za fyziku Kategorie:Američtí nositelé Nobelovy ceny Kategorie:Čínští nositelé Nobelovy ceny Kategorie:Nositelé Národního vyznamenání za vědu Kategorie:Pedagogové na Newyorské státní univerzitě ve Stony Brooku Kategorie:Absolventi Chicagské univerzity Kategorie:Nositelé Guggenheimova stipendia Kategorie:Narození v roce 1922 Kategorie:Narození 1. října Kategorie:Narození v Che-feji Kategorie:Úmrtí v roce 2025 Kategorie:Úmrtí 18. října Kategorie:Úmrtí v Pekingu Kategorie:Století muži Kategorie:Muži