SK Slavia Praha (celým názvem: Sportovní klub Slavia Praha) je český profesionální fotbalový klub, který sídlí v pražských Vršovicích. Slavia je historicky druhý nejúspěšnější český fotbalový tým, získala 23 titulů z československé a české ligy. Jedenáctkrát se stala vítězem domácího poháru a v roce 1938 vyhrála Středoevropský pohár (Mitropa Cup), předchůdce současných evropských pohárů. Několikrát účinkovala v Lize mistrů UEFA a během více než 130leté historie klubu v jeho dresu působila řada reprezentantů. Klubové barvy jsou červená a bílá.
Od roku 1953 (s několika krátkými přestávkami) hraje domácí zápasy v Praze 10 – Edenu; do roku 2000 na původním stadionu, který byl poté zbořen a na jeho místě byl v roce 2008 otevřen nový stadion Fortuna Arena s kapacitou 19 370 míst. Mezi nejslavnější hráče klubu patří Jan Košek, František Plánička, Antonín Puč, František Svoboda (poslední tři jmenovaní stříbrní medailisté mistrovství světa 1934), Josef Bican, Jan Lála (stříbrný medailista mistrovství světa 1962), František Veselý (mistr Evropy 1976), Pavel Kuka, Vladimír Šmicer a Milan Škoda. S největším historickým rivalem AC Sparta Praha sehrává utkání nazývané Pražské derby. S týmem Bohemians Praha 1905 sehrává Slavia utkání nazývané Vršovické derby.
Symboly klubu náhled|Slávistická vlajka náhled|Fanshop náhled|Zahrada RD u fandy Slavie
Tradičními barvami klubu jsou červená a bílá, která je doplněná o červenou pěticípou hvězdu obrácenou cípem dolů.
Název Význam výrazu „Slavia“ je alegorie panslavismu, tedy všeho slovanského. Název „Slavia“ vznikl z latinského termínu označujícího ve středověké literatuře území obývané Slovany (Slawi, Slavi).
Slovo „Slavia“ se v pojmenování klubu nevyskytovalo v letech 1953–1964, kdy nesl název Dynamo Praha.
Klubové barvy a znak Na první výborové schůzi roku 1895 byly odsouhlaseny klubové slovanské barvy červená a bílá (identické s barvami zemské vlajky) s odůvodněním, že: Bílá barva je čistota sportovní myšlenky a čestného boje, kde protivník není nepřítel, ale uznávaný soupeř. Červená barva je symbolem srdce, které vkládáme do svých zápasů. Hvězda v bílém poli představuje stále novou naději, která povznáší mysl a sílí ducha i v chmurných obdobích nezdaru a neúspěchu. Dvě odlišné sešívané poloviny ukazují, že žádný člověk, žádná věc nemají jen jednu stránku a že je nutno nalézt soulad mezi vůlí a citem, mezi silou a technickou jemností, mezi nadšením a zklamáním, mezi sluncem a stínem. A veselá nápadnost tohoto spojení svědčí o tom, že se sport musí provozovat s upřímnou radostí a že musí všem na hřišti i za bariérami přinášet radost a uspokojení. Ke kroji-dresu příslušela na počátku i červená čapka. V roce 2022 klub představil novou vizuální identitu v čele s novým klubovým logem. Tím je červená hvězda, která se na dresu nachází od samého počátku a dvě malé zlaté hvězdičky, které symbolizují sportovní úspěchy, přičemž jedna hvězda znamená deset titulů.
Fanoušci Odbor přátel Slavie vznikl roku 1964 a je nejstarším fanouškovským hnutím v ČR. V roce 2020 evidoval přes 130 oficiálně zaregistrovaných odboček, počet členů dosáhl skoro 6 000.
náhled|140px|Znak Tribuny Sever Název fanouškovské základny je Tribuna Sever. V minulosti měla družbu s Górnikem Wałbrzych, v současné době udržuje přátelství s radikálními fanoušky Zagłębie Sosnowiec.
Fanoušci na Tribuně Sever v každém zápase představují nápaditými choreografiemi. Sever Ultras World chorea slávistických fanoušků za nejlepší na světě za rok 2024.
Dresy klubu Původní dres Slavie je stejně starý jako tým, který jej nosí. Tým v něm totiž nastupuje již od historicky prvního zápasu z 25. března 1896. Celý tým včetně brankáře v něm nastoupil v sešívaném dresu z pravé poloviny červeném (z pohledu nositele) a z levé poloviny bílém. Na bílém poli byla posazena velká červená pěticípá hvězda otočená vzhůru. Tehdy byl součástí úboru dokonce i červený baret.
Tento dres se zachoval až do dnešních dnů. Během let se měnil pouze materiál na modernější a měnila se i velikost červené hvězdy umístěné na srdci. Slovanskou kombinaci barev nezakázali ani Němci za druhé světové války. Existuje však jedno období, kdy se dres měnil. Bylo to po roce 1953, kdy byl součástí opatření komunistického režimu proti Slavii i zákaz tradičního dresu. Následovala pak celá řada různých kombinací včetně modré, bílé a žluté barvy. Návrat tradičního dresu proběhl za nevole režimu 2. dubna 1956. Od tohoto data je dres již pouze červeno-bílý.
Domácí dres je po celém světě symbolem klubu. Vzhled venkovního dresu se v posledních letech často měnil. Níže jsou uvedené některé použité kombinace.
Historie
Vznik klubu Klub vznikl v době rozmachu českého národnostního cítění. U zrodu stála snaha vysokoškolského vlasteneckého sdružení Literární a řečnický spolek Slavia, který vznikl 2. prosince 1869. Navazoval na původní akademický spolek Slavia, který působil v letech 1848–1849. V roce 1892 chtělo sdružení přilákat více studentů ke sportu. Na valné hromadě spolku dne 14. listopadu 1892 na Karlově náměstí v Praze byl založen sportovní odbor ACOS (Akademický cyklistický oddíl Slavia). náhled|Jaroslav Hausmann je v baretu uprostřed. Dne 23. listopadu 1892 byl předsedou tohoto odboru zvolen lékař Václav Kubr. Odbor se věnoval v počátcích cyklistice, avšak v roce 1894 byl celý spolek Slavia pro údajnou protirakouskou činnost policejně rozpuštěn. Dne 31. května 1895 byl z popudu medika Jaroslava Hausmana založen „Sportovní klub Slavia“, který se stal nástupcem ACOS. Jeho prvním starostou se stal Karel Ankrt. K cyklistice přibyly další sporty včetně fotbalu.
Brzy poté se slovanské barvy – červená a bílá – staly oficiálními barvami klubu, k nim byla přidána červená pěticípá hvězda směřující hrotem dolů, která měla symbolizovat naději i v čase nezdaru. Oficiálním dresem se stalo tričko s červenou a bílou polovinou, na polovině bílé s onou hvězdou. První trénink se konal v listopadu 1895 na Císařské louce. V počátcích hrála Slavia pouze tréninkové zápasy. Neměla vlastní stálé hřiště, hrálo se na různých místech v Praze. Kádr tvořili převážně studenti středních škol.HOUŠKA, Vítězslav, PROCHÁZKA, Pavel: Věčná Slavia. S. 6–7.
Počátek století a první světová válka náhled|Mužstvo SK Slavie v roce 1896. První zápasy sehrála Slavia 25. března 1896 v rámci turnaje na Císařské louce. Tým AC Praha porazila 6:0. Dalším zápasem se stalo historicky první derby pražských „S“ (Sparta-Slavia). Sparta dosáhla branky, ale rozhodčí (byl jím známý popularizátor sportu Josef Rössler-Ořovský) se ji po zápase rozhodl neuznat pro neregulérnost, a tak zápas skončil bezbrankovou remízou.
Klub se brzy stal dominantním na české fotbalové scéně. Mezi lety 1896–1902 vyhrál šest z devíti ročníků neoficiálního Mistrovství Čech.Kolektiv autorů: Svět devadesáti minut, Olympia, 1980) Většinu klubů z Čech porážel vysokým rozdílem. Například jeho velký rival AC Sparta Praha dokázal zvítězit až v 7. vzájemném utkání (dnes nazývaném Pražské derby). Rivalitu mezi Spartou a Slavií prohloubil incident z podzimu 1896, kdy se na vzájemný zápas dostavilo na základě anonymního udání několik středoškolských profesorů a zakázalo hráčům Slavie, kteří byli středoškolskými studenty, se zápasu zúčastnit. Pisatel udání nebyl nikdy zjištěn, funkcionáři Slavie podezírali z autorství příznivce Sparty a Slavia několik let odmítala se Spartou hrát.HOUŠKA, Vítězslav, PROCHÁZKA, Pavel: Věčná Slavia. S. 7–9. Soupeřů v této době bylo málo, například v roce 1898 se mistrovství zúčastnily pouze dva týmy – Slavia porazila tým AC Praha. Následující dva roky ji stačilo mistrovskému titulu porazit svůj vlastní rezervní tým. V roce 1897 získala Slavia prostor pro své domácí zápasy, a to na Letné. Nejprve sídlila v severozápadní části pláně (při dnešní ulici Milady Horákové), později se přestěhovala na opačný konec pláně, k dnešnímu technickému muzeu, kde si zřídila malou klubovnu.HOUŠKA, Vítězslav, PROCHÁZKA, Pavel: Věčná Slavia. S. 9–10. vlevo|náhled|Mužstvo Slavie v roce 1901. V lednu 1899 sehrála první mezinárodní zápas, a to s výběrem hráčů pěti nejlepších berlínských klubů. Zápas před rekordní diváckou návštěvou skončil bezbrankovou remízou. Téhož roku bylo sehráno první střetnutí neoficiální reprezentace Čech, většinu kádru tvořili hráči Slavie. Při nedostatku českých soupeřů hrála Slavia zápasy hlavně s týmy z jiných částí Rakousko-Uherska, anebo s týmy zahraničními, například z Německa, Dánska či Anglie.HOUŠKA, Vítězslav, PROCHÁZKA, Pavel: Věčná Slavia. S. 11–12.HOUŠKA, Vítězslav, PROCHÁZKA, Pavel: Věčná Slavia. S. 12–14.HOUŠKA, Vítězslav, PROCHÁZKA, Pavel: Věčná Slavia. S. 14–15. Většinu těchto soupeřů porážela vysokým rozdílem, podobně jako domácí týmy, se kterými z toho důvodu nechtěla hrát.HOUŠKA, Vítězslav, PROCHÁZKA, Pavel: Věčná Slavia. S. 15–16. V sezóně 1900/1901 došla do finále Challenge Cupu, předchůdce dnešních evropských pohárů. Od sezóny 1902/03 se této soutěže odmítala účastnit.
Návštěvy rostly a původní hřiště, které nemělo ani bariéry kolem hrací plochy, přestávalo stačit. V roce 1901 Slavia vybudovala na Letné nový stadion, šlo o první travnaté hřiště v Čechách. Hřiště mělo na tu dobu přepychovou tribunu a v ní kabiny, klubovnu, byt správce a v patře lodžie. Hřiště bylo otevřeno 8. září 1901 atletickými závody, o týden později se na stadionu odehrálo první fotbalové utkání – Slavie porazila Alemannií Pforzheim 15:2. vlevo|náhled|Mužstvo Slavie v roce 1903. Nahoře zleva: A. Pressler, Hrabě, Hejda, Dr. Práchenský, Žabokrtský, Veselý. Uprostřed zleva: Krummer, J. Benda, Setzer, Košek. Dole: Baumruk, Vaněk. 19. října byl založen Český svaz footballový a Slavia se stala jeho členem. Svaz organizoval fotbalové mistrovství, ale Slavia žádala, aby se její první mužstvo tohoto mistrovství nemuselo účastnit, neboť domácí soupeře výrazně převyšovalo; místo toho měla soutěž hrát její rezerva.Hráčem rezervního „C” týmu byl budoucí prezident Československa Edvard Beneš. Ve Slavii působil v letech 1901-1904 a až do své smrti platil členské příspěvky. Svaz protestoval a na čas hrozil vyloučením každému týmu, který by se s rezervními týmy Slavie střetl, později ale toto opatření zrušil. Ročníku 1902 se Slavia nezúčastnila, ročníku 1903 se zúčastnil její rezervní tým, soutěž ale nebyla dohrána, nehrálo se ani v roce 1904. Mezitím Slavia zvětšila kapacitu svého stadionu na Letné – v průběhu roku 1904 se ke stávající tribuně stejně velká druhá tribuna, kde byla restaurace, kanceláře, šatny se sprchami a v patře celkem 18 lodžií.
V roce 1903 přišel do Slavie útočník Jan KošekHOUŠKA, Vítězslav, PROCHÁZKA, Pavel: Věčná Slavia. S. 16–18., který zde ve 229 zápasech nastřílel 666 gólů.HOUŠKA, Vítězslav, PROCHÁZKA, Pavel: Věčná Slavia. S. 25–27. Jen za sezónu 1911 vstřelil tento fotbalista 135 branek. Na přelomu let 1904 a 1905 se rozhořel spor mezi hráči a vedením klubu. Po prohraném zápase s týmem First Vienna obvinili funkcionáři neprávem hráče prvního mužstva, že před utkáním porušili životosprávu, a k následujícímu zápasu nominovali rezervní mužstvo. Jeden z hráčů na protest ukončil kariéru, další dva přestoupili do Sparty, spolu s nimi i Košek, a to z finančních důvodů. Do roka se ale všichni čtyři do Slavie vrátili.HOUŠKA, Vítězslav, PROCHÁZKA, Pavel: Věčná Slavia. S. 21–22.
V únoru 1905 byl trenérem Slavie jmenován bývalý skotský reprezentant John Madden,HOUŠKA, Vítězslav, PROCHÁZKA, Pavel: Věčná Slavia. S. 23–25. který posléze v této roli u mužstva působil čtvrt století. Madden pozdvihl tým na vyšší úroveň. Zavedl nový herní systém, vylepšil tréninkové metody a dohlížel na dodržování životosprávy. Přinesl nové metody regenerace a rehabilitace. Na mužstvo byl přísný a náročný, vyžadoval disciplínu. Hráči ho ovšem milovali. náhled|První mistrovský tým Slavie v roce 1913.