náhled|Dračí holub se snítkou a hvězdou jako klenot na točenici přilby Klenot v heraldice je znamení umístěné na přilbě, resp. je od přilby oddělen točenicí nebo korunkou (ne hodnostní).
První klenoty používané v boji byly obvykle rohy, křídla nebo ptačí pera. V heraldice se používají z této doby rohy, které mohou být postrkané (se zapíchanými praporky, pery atd.), rozložená nebo složená křídla (obvykle orlí). Peří se používala z kohouta, pštrosa a páva, které může tvořit kytu (několik per poskládaných do tvaru kytky). Později začalo být obvyklé opakovat jako klenot figury zobrazené ve štít erbu. Ty se pak rozlišují podle zobrazené části, u viditelných z 1/3 říkáme vyrážející, ze 1/2 vyrůstající a z 2/3 vyskakující.
Nejstarší klenot doložený z našeho území je v roce 1220 na pečeti Vítka z Prčice.
Pravidla Klenot může být zobrazen plasticky (na rozdíl od kresby ve štítě, která je plochá). Musí být součástí přilby (spojený prostřednictvím točenice nebo korunky). Klenot kopíruje směr pohledu přilby (odchylky se musí hlásit v blasonu).
náhled|Způsob upevnění klenotu rohů a sedícího lva i přikrývadel na turnajskou přilbu s pomocí korunky
Odkazy Reference
Externí odkazy náhled|Klenot vyrůstajícího orla z točenice kbelíkové přilby s přikrývadly rytíře
Kategorie:Heraldika