Státní převrat neboli puč, někdy se též používá francouzského výrazu coup d'état (), je (často násilné) svržení vlády a převzetí politické moci ve státě. Pučisté tvoří obvykle malou skupinu (například vysocí vojenští důstojníci). Převrat či puč je úspěšný, pokud se pučistům podaří převzít moc a dosáhnout konsolidace nového režimu.
Pučisté se zpravidla zmocní výkonné moci a podřídí si jak zákonodárnou, tak soudní moc.
Existují různé definice puče a hodnocení konkrétní politické události jako puče (nebo revoluce, povstání, atd.) většinou závisí na míře osobních sympatií pozorovatele vůči stávajícímu režimu, nebo vůči pučistům.
Etymologie Původ slova puč je ve švýcarsko-německém slově putsch (česky prásk), odkud přešlo do jiných jazyků (jako i anglicky the putsch, francouzsky le putsch), jako označení lidových povstání ve Švýcarsku proti industrializaci počátkem 19. století – jako Curyšský puč 1839, Usterská bouře 1832 proti strojům. Užívá se též výraz coup d'état, původem z francouzštiny.
Historie
Příklady Úspěšným pučem byl například Napoleonův převrat v roce 1851, bolševická revoluce v říjnu 1917 v Rusku, Kaddáfího převrat v Libyi roku 1969 nebo roku 1999 Mušarafův převrat v Pákistánu.
Mezi neúspěšné převraty se pak řadí nacistický tzv. pivní puč v Bavorsku, pokus o atentát na Hitlera, pokus o státní převrat ve Španělsku (1981) (Golpe de estado), převrat v roce 1991 v tehdejším Sovětském svazu, pokus o převrat roku 2016 v Turecku, nebo vyhlášení stanného práva v Jižní Koreji v prosinci 2024.
Odkazy
Literatura
Související články Seznam státních převratů a pokusů o převrat Diktatura Vojenská junta Občanská válka Revoluce Stanné právo
Externí odkazy
Kategorie:Politické dějiny