Orlí hnízdo (německy Kehlsteinhaus) je neoficiální název horského útočiště Adolfa Hitlera a jeho nejbližších spolupracovníků, které se nachází v oblasti Obersalzberg poblíž jihobavorského města Berchtesgaden (přibližně 150 km jihovýchodně od Mnichova a asi 25 km jižně od Salzburgu v Rakousku).

Celý areál Orlího hnízda je ve vlastnictví Svobodného státu Bavorsko, přičemž právo jeho užívání má okresní městská nadace Berchtesgadener Landesstiftung. Čistý výtěžek z provozu je určen na charitativní účely v regionu.

Stavba Orlího hnízda 1937–1938 vlevo|náhled|313x313pixelů|Hitler přijímá rodinu Goebbelsových na Orlím hnízdě v roce 1938 Adolf Hitler navštívil Obersalzberg poprvé v roce 1923. Po převzetí moci nacisty v roce 1933 byla malá vesnice prohlášena za uzavřenou vůdcovu oblast (Führersperrgebiet), sahající až k Orlímu hnízdu, a následně byla rozsáhle přestavěna.

Jedním z nejvýznamnějších stavebních projektů v rámci Führersperrgebiet bylo Orlí hnízdo včetně přístupové silnice a výtahu. Plánováním pověřil Martin Bormann architekta Rodericha Ficka. Výstavbu hrubé stavby realizovala mnichovská pobočka společnosti Hochtief, zatímco celkové řízení stavby silnice zajišťoval generální inspektor německých silnic Fritz Todt. Na projektu se podílel také Leopold Müller jako stavební vedoucí společnosti Polensky & Zöllner. Na stavbě pracovali převážně němečtí, později také čeští a italští kvalifikovaní dělníci. Při ražbě výtahové šachty v hoře zahynulo při pracovních úrazech dvanáct dělníků. Výstavba silnice trvala 13 měsíců.

Hitler však Orlí hnízdo navštívil pouze přibližně desetkrát; uváděné počty se pohybují mezi pěti a čtrnácti návštěvami. Důvodem měla být mimo jiné jeho obava z náročné a rizikové cesty. Kritizoval zejména nedostatečnou ochranu výtahové šachty před úderem blesku a zranitelnost objektu vůči případnému spojeneckému leteckému útoku.

Budova Orlího hnízda Vlastní horní a hlavní budova Orlího hnízda ležela nedaleko na vrcholku hory Kehlstein v nadmořské výšce 1834 m n. m. a připomínala větší horský hotel. Z Obersalzbergu k ní byla vybudována nová horská silnice o délce 6,5 km a šířce 4 m. Překonávala převýšení 800 m a bylo na ní vybudováno pět tunelů. Ve výšce 1700 m bylo ve skále vytesáno parkoviště pro otáčení vozidel a 127 m dlouhý tunel obložený přírodním kamenem. Na jeho konci se nacházela hala, z níž vedla 124 m vysoká výtahová šachta pro vstup do objektu. Kabina výtahu měla luxusní provedení s koženými sedadly a obložením ze zrcadlové mosazi. náhled|Výhled z Orlího hnízda na jezero Königssee (2026) Toto „horní Orlí hnízdo“ nechal postavit nejbližší Hitlerův spolupracovník a osobní tajemník Martin Bormann v roce 1937. Stavba trvala jeden rok a byla uvedena do provozu 20. dubna 1939. Objekt je označován jako Kehlstein Teehaus, Kehlsteinhaus nebo Kehlalm a nabízí výhled do širokého okolí (v tomto ohledu skutečně připomíná orlí hnízdo). Celý komplex staveb byl na svou dobu technicky i architektonicky velmi unikátní.

Dům na Kehlsteinu byl postaven ze žulových kvádrů a vybaven cenným mobiliářem. Nacházela se v něm velká kruhová společenská místnost s mramorovým krbem, jídelna, kuchyně, strážní pokoj a ložnice. Z domu vede úzká pěší cesta k vrcholu, odkud je výhled na okolní hory.

Na rozdíl od Berghofu se Orlí hnízdo nikdy nestalo jedním z Hitlerových oblíbených míst.

Po druhé světové válce vlevo|náhled|274x274pixelů|Orlí hnízdo (2026) Plán spojeneckého leteckého útoku na komplex Obersalzberg včetně Orlího hnízda byl vypracován již 5. října 1944 a počítal s útokem na obě lokality. Samotný nálet proběhl ráno 25. dubna 1945, kdy se nad oblast přiblížily stovky bombardérů britského Královského letectva (RAF). Útok trval přibližně 90 minut a způsobil těžké škody v celém areálu Obersalzbergu, zatímco Orlí hnízdo nebylo přímo zasaženo.

V době útoku se obyvatelé oblasti ukryli v podzemních úkrytech. Přestože byly použity těžké bomby určené k ničení bunkrů, ztráty na životech byly relativně nízké. Většina budov v hlavní části komplexu byla poškozena nebo zničena, avšak Orlí hnízdo zůstalo neporušeno.

Následující dny byla oblast Obersalzbergu obsazena spojeneckými jednotkami. Do Berchtesgadenu vstoupily 4. května 1945 francouzské a americké jednotky. Dodnes není zcela jednoznačné, která jednotka dorazila do oblasti jako první, přičemž se uvádí zejména francouzská 2. obrněná divize a americké jednotky 101. výsadkové divize.

Po obsazení oblasti byla část objektů využívána spojeneckou správou a oblast zůstala v poválečném období dlouhodobě pod kontrolou amerických sil, než byla postupně zpřístupněna civilnímu využití. Orlí hnízdo a jeho přístupová cesta byly pro veřejnost otevřeny v roce 1952. V letech 1953–1996 byly ostatní části bývalé vůdcovy uzavřené oblasti využívány ozbrojenými silami USA jako rekreační středisko. náhled|Cedule s výhledem u hlavních dveří (2026)

Současnost Dnes patří budova mezi nejnavštěvovanější turistické cíle v Horním Bavorsku a ročně jej navštíví přibližně 300 000 lidí. Nabízí panoramatický výhled na Berchtesgadenské Alpy, včetně vrcholů Hoher Göll, Watzmann a jezera Königssee. Hora Kehlstein je také výchozím bodem ferraty Mannlgrat vedoucí na Hoher Göll.

Místo přitahuje návštěvníky nejen svými výhledy, ale také historickou spojitostí s nacistickým režimem. K pochopení historie oblasti přispívá i níže položené muzeum Dokumentation Obersalzberg, zaměřené na dějiny národního socialismu. Orlí hnízdo je během zimních měsíců, zpravidla od listopadu do dubna, pro veřejnost uzavřeno.

Reference

Externí odkazy

Stránky o Kehlsteinu Third Reich in Ruins slušné historické stránky, dokumentační foto Hitlerovo Orlí hnízdo http://www.rozhlas.cz/svet/portal/_zprava/161582 Fotogalerie - Hitlerovo Orlí hnízdo (Kehlstein, Berchtesgaden)

Kategorie:Adolf Hitler Kategorie:Stavby v Bavorsku Kategorie:Horské chaty a hotely v Berchtesgadenských Alpách Kategorie:Vojenské stavby v Německu Kategorie:Vojenství Německa během druhé světové války Kategorie:Podzemní stavby v Německu Kategorie:Hotely v Německu