Sluštice () jsou obec v okrese Praha-východ ve Středočeském kraji. Leží na potoce Výmola přibližně šest kilometrů severovýchodně od Říčan. Žije zde obyvatel (v roce 2006 jich bylo 345).

Název Název Sluštice znamená ves lidí služkovských, to jest sloužících.

Historie vlevo|náhled|Kostel svatého Jakuba ve Slušticích První písemná zmínka o obci pochází z roku 1223. Tehdy ji vlastnil Mstidruh ze Sluštic, a již v té době v obci stál farní kostel a tvrz. Ve 14. a 15. století patřily Sluštice většinou pražským rodinám. Mezi majiteli byli Fridlin (Fridolin) Rost (rentu ve Slušticích vlastnil od roku 1332), jeho bratr Donat Rost (majitel Sluštic pravděpodobně v letech 1357–1366), Matěj od Věže (v roce 1380). Za Matěje od Věže však patronátní právo k místnímu kostelu vykonávali bratři Ondřej a Martin Stachové ze Starého Města pražského a v letech 1400 a 1405 pak bratři Mikuláš Ortlin (Ortlinovic) a Rudolf z Mülhausenu, kteří zdejší podíly v roce 1407 postoupili svému bratrovi (nebo možná synovi) Reinhardovi (jinak Rynardovi) z Mülhausenu. O něm se dochovalo více zmínek, např. roku 1414 ustanovil faráře v sousední obci Březí. Reinhard, který se už psal ze Sluštic, prodal v roce 1416 rentu na místní tvrzi, poplužním dvoru a zdejší vesnici pražskému měšťanovi Reinhardovi z Remeše.

V poděbradské době, někdy po roce 1460, získal Sluštice Jan Ledecký z Říčan, který poplužní dvůr s vesnicí Sluštice odprodal v roce 1473 dvěma pražským měšťanům – Křížkovi ze Starého Města a Jílkovi Rybovi, zvonaři z Nového Města. Potomkem jednoho z nich byla Anna, manželka Zikmunda Roha z Vlkanova. Od tohoto Roha se Sluštice v roce 1519 dostaly do držení Marty Pechancové z Bezděkova a byly spravovány ze Křenice a Královic. V 16. století místní neobývaná tvrz zanikla, její poloha je dnes neznámá. V roce 1563 byly zdejší dvůr a zároveň tvrz ve Zlaté odděleny a určeny Matyáši Pechancovi z Kralovic. Ten ovšem neměl děti, proto je v roce 1568 odkázal Mikulášovi Skalskému z Dubu († 1588) a jeho manželce Markétě z Frejskutu. Mikuláš měl čtyři syny, dva z nich, Heřman a Jan Jiřík, zdědili po roce 1597 Sluštice a obnovili sluštickou tvrz. V roce 1616 postoupil Heřman svůj zdejší podíl bratru Janu Jiříkovi a po jeho smrti připadl tento majetek Mikulášovi Skalskému z Dubu. Mikuláš Skalský z Dubu se přidal na stavovskou stranu, proto mu byly tvrz s poplužním dvorem a pivovarem ve Slušticích a vesnice Sluštice, Třebohostice a Zlatá za třicetileté války v roce 1623 zkonfiskovány a prodány Karlovi z Lichtenštejna, který je připojil ke škvoreckému panství.

Ve vsi Sluštice (454 obyvatel, katolický kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1562. (česky a německy) cihelna, galanterie, holič, 2 hostince, kolář, 2 kováři, 2 krejčí, obchod s mlékem, mlýn, 2 obuvníci, obchod s ovocem a zeleninou, 2 pekaři, pila, pohřební ústav, porodnictví, 3 rolníci, 2 řezníci, 3 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Sluštice, trafika, truhlář, zahradník.

Na zdi pražské Pinkasovy synagogy jsou uvedena dvě jména obětí šoa ze Sluštic, které zemřely v roce 1942.Lustig Leo 16. VIII. 1886 – 26. X 1942 a Ela 4. XI. 1894 – 26. X. 1942

Základní škola byla uzavřena v roce 1985, v předchozím roce tam byly dvě dvoutřídky. V budově školy byla natáčena část komedie Slavnosti sněženek (1983, režisér Jiří Menzel).

Obecní symboly Obecní symboly Sluštic byly přijaty 20. října 2022 rozhodnutím předsedkyně Poslanecké sněmovny č. 44, Markétou Pekarovou Adamovou.Symboly – Sluštice v REKOSu

Znak Znak obce je tvořen zeleno-modře děleným štítem, sníženým zúženým stříbrným vlnitým břevnem. Nahoře běžící stříbrný kůň se zlatými kopyty, uzděním a sedlem na červené pokrývce. Dole stříbrná svatojakubská mušle.

Vlajka Vlajka obce je heraldická, tedy tvořená prostým přepisem obecního znaku na vlajkový list i poměru stran 2:3. List tvoří tři vodorovné pruhy, zelený, bílý vlnitý se třemi vrcholy a dvěma prohlubněmi a zvlněný modrý, v poměru šířek 6:1:3. V zeleném pruhu běžící bílý kůň se žlutými kopyty, uzděním a sedlem na červené pokrývce. V modrém pruhu bílá svatojakubská mušle.

Obyvatelstvo

Obecní správa V letech 1850–1919 k obci patřila Zlatá.

Územněsprávní začlenění Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo: 1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Černý Kostelec, soudní okres Český BrodSprávní uspořádání Předlitavska 1850–1918 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Český Brod 1868 země česká, politický i soudní okres Český Brod 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Český BrodAmtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Český BrodNařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb. 1945 země česká, správní i soudní okres Český Brod 1949 Pražský kraj, okres Říčany 1960 Středočeský kraj, okres Praha-východ

Doprava Dopravní síť Pozemní komunikace – Obcí prochází silnice II/101 v úseku Říčany – Úvaly.

Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.

Veřejná doprava 2011 Autobusová doprava – V obci se nachází dvě zastávky Pražské integrované dopravy "Sluštice,škola", kde zastavují linky 765 (Sibřina – Říčany, Wolkerova) a 329 (Praha, Sídliště Skalka – Škvorec, náměstí)

"Sluštice" na silnici II/101 , kde zastavují linky 686 (Úvaly,žel.st-Říčany,Wolkerova) a 765 (Sibřina-Říčany,Wolkerova)

Pamětihodnosti Kostel svatého Jakuba Staršího – barokní kostel postavený v letech 1746–1749 na místě původní stejnojmenného gotického kostela, který vyhořel roku 1716. Pomník padlých v první světové válce – vedle křižovatky pod hřištěm, oploceno. Na pomníku je státní znak a nápis: 1914–1918, Antonín Vágner, Josef Lážek, Václav Běhounek, Josef Běhounek, Jaroslav Novák, Jan Sadil, Frant. Kolínský, Antonín Hladík.

Další fotografie

Odkazy Reference

Externí odkazy

Kategorie:Vesnice v okrese Praha-východ Kategorie:Obce v okrese Praha-východ Kategorie:Sídla v Pražské plošině