Chetitština (v chetitštině 𒉈𒅆𒇷, nešili) je vymřelý jazyk z anatolské skupiny indoevropských jazyků, nejstarší zaznamenaný indoevropský jazyk vůbec. Byl používán přibližně v období 2.–1. tisíciletí př. n. l. na území severní a střední Malé Asie (Anatolie). Za vůbec nejstarší dochovaný chetitský text se považuje tzv. Anitta text, datovaný do 16. století př. n. l. K zápisu chetitštiny obyčejně sloužil klínopis, méně často je zachováno též specifické hieroglyfické písmo. Texty byly psány profesionálními písaři na hliněné tabulky (s výjimkou jedné bronzové tabulky), které byly většinou následně vypáleny.

Z historického hlediska je „chetitština“ termín nepřesný. Sami Chetité nazývali „chetitštinou“ neindoevropský jazyk svých předchůdců a chetitštinu samu „nešili“. Termín nicméně je již zaveden.

V letech 1916–1917 byl tento jazyk rozluštěn českým badatelem Bedřichem Hrozným.

Chetitské texty se rozdělují do tří vývojových stupňů:

stará chetitština (1750–1450 př. n. l.) střední chetitština (1450–1380 př. n. l.) nová chetitština (1380–1220 př. n. l.)

Fonologie

Souhlásky +LabiálaAlveoláraPalatálaVeláraLabio-veláraUvuláraPlozivaNezněléptkkʷZnělébdggʷFrikativaNeznělésχ, χʷZněléʁ, ʁʷNazálamnVibrantarAfrikátat͡sApproximantaljw

Samohlásky Chetitština rozlišovala čtyři vokály. Tyto samohlásky mohly být krátké i dlouhé. přední střední zadní vysoké střední nízké

Gramatika Morfologie Podstatná jména Podstatná jména rozlišovala 9 pádů (nominativ, genitiv, dativ-lokál, akuzativ, vokativ, ablativ, ergativ, allativ a instrumentál), dvě čísla (singulár a plurál) a namísto v indoevropských jazycích častějšího rodu mužského a ženského rozlišuje životný (například slovo muž) a neživotný (například slovo stůl). Stejně se rozlišovala i přídavná jména a zájmena.

+ Příklad skloňování substantiv „pišna“ (muž) a „pēda“ (místo)   Životný Neživotný Singulár Plurál Singulár Plurál Nominativ pišnaš pišnēš pēdan pēda Vokativ pišne pišne – – Akuzativ pišnan pišnuš pēdan pēda Genitiv pišnaš pišnaš pēdaš pēdaš Dativ/Lokál pišni pišnaš pēdi pēdaš Ablativ pišnaz pišnaz pēdaz pēdaz Ergativ pišnanza pišnantēš pēdanza pēdantēš Allativ pišna – pēda – Instrumentál pišnit pišnit pēdit pēdit

Slovesa Slovesa byla oproti dalším raným indoevropským jazykům méně komplikovaná. Rozlišovala dva rody (činný a medium), dva časy (přítomný a minulý), dva způsoby (oznamovací a rozkazovací). Slovesa měla kromě infinitivu ještě supinum. V tabulce vidíte příklad skloňování slovesa „být“, toto sloveso je samozřejmě jen v činném rodě a medium nemá. Infinitiv tohoto slovesa je „ašanna“ a supinum je „ēšuan“. + Příklad skloňování slovesa „být“OznamovacíImperativPřítomnýMinulýČinný rod1. sgēšmiēšunašallu2. sgēššiēštēš3. sgēšziēštēšdu1. plašueniēšuenašueni2. plašteniēštenēšten3. plašanziēšerašandu

Syntax Chetitština byla syntetický jazyk. Slovosled byl podle stylu „podmět-předmět-sloveso“.

Příklady Číslovky Chetitsky Česky ās jeden dān dva tēries tři meyawes čtyři

Užitečné fráze

Chetitsky Česky Āssus sīuaz! Dobré ráno! Āssus ispant! Dobrý večer! Ēsmi Moksus. Jsem Moksus.

Vzorový text Telepenusa arha iyānīs, halkīn immarnīn sālhiantien mānnīttien ispiyattara pēdās. Gīmri úēllui marmaras andān Telepenusa pait, marmarri andān úlīsta. Sērāsseissān halēnzu huwaīs.

Odkazy Reference

Literatura

Dita Frantíková: Chetitská čítanka. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2016. Jörg Klinger: Die Hethiter,C.H. Beck oHG, München 2007 Alwin Kloekhorst: "Etymological Dictionary of the Hittite Inherited Lexicon", Brill, Leiden 2008 Vojtěch Zamarovský: Za tajemstvím říše Chetitů, Mladá fronta, Praha 1961 Benjamin W. Fortson: Indo-European Language and Culture: An Introduction, Blackwell, Malden, Massachusetts, 2004, pag. 158–167 Calvert Watkins: Hittite, V: The ancient languages of Asia Minor, Ed. R. D. Woodard,New York, Cambridge University Press, 2008, pag. 6–31 Marek Rychtařík: Chetitština, V: Jazyky starého Orientu, Univerzita Karlova v Praze, Praha, 2010. pag. 61—65, 139—142.

Související články Anatolské jazyky Indoevropské jazyky Chetité

Externí odkazy

Kategorie:Jazyky Asie Kategorie:Anatolské jazyky