Umělecká beseda je umělecký spolek sdružující od roku 1863 mnohé české umělce, teoretiky a mecenáše ve třech odborech: literárním, výtvarném a hudebním.
Historie
Vítězslav Hálek, František Pivoda, Julius Grégr, Josef Wenzig, Dr. Jan Jeřábek, Dr. Antonín Mezník, Josef Richard Vilímek stáli u počátků Umělecké besedy v první řadě, vypracovali plán a organizaci a docílili 19. února 1863 jejich schválení, načež se dne 9. března sešla první valná schůze. Umělecká beseda byla prvním českým uměleckým spolkem. Měla a má tři besední odbory, literární, hudební a výtvarný. Prvním starostou Umělecké besedy se v roce 1863 stal Josef Wenzig. Prvními předsedy jednotlivých odborů byli: Bedřich Smetana (hudební), Josef Mánes (výtvarný) a Vincenc Vávra-Haštalský (literární).
Prvním vrcholem její činnosti byla 60. – 80. léta 19. století, v nichž českému umění dominovala tzv. „generace Národního divadla“ a kdy skutečně jen velmi málo významných tvůrců stálo mimo její řady. Řada besedníků dodnes slavných jmen z této doby je tedy nadobyčej dlouhá – z literárního odboru, který byl jakýmsi „mozkovým trustem“ sdružení, jmenujme za mnohé další aspoň Nerudu, Vrchlického, Sládka, Světlou, Zeyera ad., z výtvarníků to byli třeba Schnirch, Myslbek, Aleš, Chittussi aj., mezi aktivními členy hudebního odboru nacházíme i takové velikány, jakými byli Antonín Dvořák či Zdeněk Fibich…
Umělecká beseda patřila od počátku své existence mezi nejdůležitější a nejvlivnější umělecká sdružení v Čechách, mezi zakladateli spolku lze najít i taková jména jako Bedřich Smetana či Josef Mánes. Když se stal ministrem školství a osvěty Zdeněk Nejedlý, navrhl v souladu s usnesením ÚV KSČ z června 1948 v roce 1953 zákon 115/1953 Sb., který byl kodifikován Národním shromážděním, které nemělo mandát ze svobodných voleb, ale vzniklo 30. května 1948 z jednotné kandidátky Národní fronty vytvořené po únorovém převratu. Na základě tohoto zakona byla Umělecká beseda včetně organizací, ve kterým měla majetkový podíl postupně do r.1972 zlikvidována a podle vzoru německé Reichsmusikkammer byl založen Český hudební fond, který převzal majetek Umělecké besedy a organizací, ve kterých měla majetkový podíl a z konfiskovaných prostředků řídí kulturu v duchu leninismu podle představ Zdeňka Nejedlého a po jeho smrti jeho některých žáků.
V roce 1990 byla činnost spolku obnovena, ale zkonfiskovaný majetek vrácen nebyl.
Družstvo Umělecká beseda Spolek Umělecká beseda založil spolu s Františkem Jandou, Václavem Štěpánem, Václavem Rabasem a dalšími stejnojmenné družstvo. Toto družstvo zakoupilo dům č.p. 441 na Malé Straně a v sousedství na místě staršího domu čp. 473/III (č. o. 3) postavilo podle projektu arch. Františka Jandy a Čeňka Vořecha novostavbu budovy Umělecké besedy č.p. 487. Budova byla zkolaudována rozhodnutím Magistrátu HMP č.j.III-26942/25 ze dne 14. října 1925. 7. listopadu 1925 se do budovy nastěhovali první obyvatelé. Ulice byla přejmenována na Besední. V budově se nacházely dva koncertní sály a Alšova výstavní síň. V besedním domě pořádal spolek pravidelné výstavy svých členů, ale i domácích a zahraničních hostů, koncerty, přednášky, diskuse i řadu dalších bohatě navštěvovaných společenských akcí. S touto budovou jsou spojeny také počátky Osvobozeného divadla (první představení Voskovce a Wericha) i Frejkova divadélka Dada. Besední dům se rovněž stal sídlem besedního hudebního vydavatelství, Hudební matice, nejvýznamnějšího československého podniku toho druhu, které si získalo svou úrovní i velký mezinárodní ohlas. Sídlila v něm i redakce besední výtvarné revue Život (vydávané až do roku 1949, v její redakci působili mj. Vladimír Holan, Josef Čapek a Karel Šourek) a také hudební revue Tempo. Po příchodu komunistů k moci byla na majetek družstva uvalena 11. července 1945 nucená správa a do budovy č.p. 487 bylo roce 1954 nastěhováno kino Jana Nerudy provozované Čs. státním filmem, které neplatilo řádné nájemné a družstvu vytvořilo dluh. Majetek družstva, který se rozrostl na čtyři budovy v Praze (budovy č.p. 441 a 478 na Malé Straně, č.p. 592 v Bubenči a č.p. 1494 na Žižkově), byl v roce 1960 zkonfiskován. Výstavní síň byla ještě několik let zachována , z jednoho z koncertních sálů se stalo kino (nyní divadlo), druhý byl rozpříčkován na kanceláře.
V současnosti v budově sídlí Divadlo Na Prádle.
Mimopražské Umělecké besedy Na Slovensku působila odnož pražského spolku s názvem Umelecká beseda slovenská. Umělecké besedy jako umělecká a kulturní sdružení vznikaly v dalších městech, např. v Plzni nebo v Brně.
Významní členové Umělecké besedy (výběr) Generace zakladatelů UB Mikoláš Aleš – malíř Karel Jaromír Erben – básník a folklorista Josef Bohuslav Foerster – hudební skladatel Vítězslav Hálek – básník Jan Harrach – politik, mecenáš a podnikatel Eduard Herold – malíř a spisovatel Rudolf Chotek – velkostatkář a politik Ferdinand Karel Kinský – velkostatkář Josef Mánes – malíř Jindřich Jaroslav Clam-Martinic – velkostatkář a politik Jan Evangelista Purkyně – vědec a umělec Karel Purkyně – malíř Adolf Josef ze Schwarzenbergu – vévoda krumlovský, zemský a říšský poslanec Bedřich Smetana – hudební skladatel Anton Waldhauser – malíř
Generace avantgardy Josef Čapek – malíř a spisovatel Václav Štěpán – klavírista, skladatel a hudební teoretik Jan Zrzavý – malíř Václav Rabas – malíř Vlastimil Rada – malíř Kamil Lhoták – malíř František Tichý – malíř Jaroslav Ježek – hudební skladatel Jiří Voskovec a Jan Werich – divadelníci a herci
Současní členové Aktuální seznam členů Umělecké besedy je uveden na její webové stránce.
Odkazy
Reference
Literatura V umění volnost (Kapitoly z dějin Umělecké besedy), 2003, Matys Rudolf, 356 s., Academia, Praha, Umělecká beseda 1863-2003, 2003, Petrová Eva, 163 s., GHMP, Praha, Padesát let Umělecké besedy 1863-1913, 1913, 320 s., vyd. Umělecká beseda, Praha, Besední 3 Lexikon malířství a grafiky,
Externí odkazy
Oficiální stránky Umělecké besedy
ČRO Vltava ke 150. výročí založení UB Výstava Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně ke 150. výročí založení UB Členská výstava Most 2007 UB roku 2003 (140. výročí založení) UB roku 2003, Český rozhlas Britské listy 6.2.2004
Kategorie:Umělecké spolky v Česku Kategorie:Umělecké spolky v Československu Kategorie:Malá Strana Kategorie:Zaniklé spolky v Praze Kategorie:Kultura na Malé Straně