Rover Company byla britská automobilka založená jako Starley & Co. Sutton v Coventry v roce 1878. Jde o přímého předka dnešní společnosti Land Rover, která je dceřinou společností Jaguar Land Rover, nyní ve vlastnictví Tata Group. Společnost byla na trhu známa jako Rover, výroba automobilů mezi lety 1904 a 1967, kdy byla prodána Leyland Motor Corporation a stala se tak jen obchodní značkou ( tzv. Rover Marque). Rover jako obchodní značka byla použita u vozů vyráběných společností British Leyland (BL), který rozdělil v roce 1978 majetek původního Roveru na Land Rover, zatímco ochrannou známku Rover si ponechal a byla používána na vozidlech vyrobených podle jeho nástupnických společností – Austin Rover Group (1982–1986), Rover Group (1986–2000), a nakonec MG Rover Group (2000–2005). Po následném zhroucení MG Rover Group v roce 2005 se značka Rover přestala využívat a 18. září 2006 byla prodána společnosti Ford Motor Company, který značku opět spojil s původní společností Land Rover jejíž byl v té době majitelem. Firma Ford Motor Company zakoupila od BMW práva na název Rover za přibližně 6 milionů dolarů, protože MG Rover Group nebyla vlastníkem názvu Rover, pouze jej měla od BMW v pronájmu.Doran, James. "Ford pays £6m for Rover marque ", The Times, 2006-09-19. Retrieved on 2006-09-19. Od počátku výroby moderních bezpečných bicyklů značky Rover v roce 1885 se společnost později přeorientovala na automobilový průmysl. Od roku 1902 začala firma s výrobou motocyklů a následně v roce 1904 i automobilů Rover a to díky již zavedené značce s kultovní vikingskou dlouhou lodí ve znaku. První terénní vozidla Land Rover se začala vyrábět roku 1948 v již novém závodě v Solihull, kam se společnost po druhé světové válce s veškerou výrobou přestěhovala.
V polšině značka Rover je psána jako Rower a v Běloruštině jako Rovar (Ро́вар), které znamená jízdní kolo.
Historie
Počátky náhled|vlevo|Bezpečný bicykl Rover z roku 1885 – vědecké muzeum v Londýně náhled|Bezpečný bicykl Rover z roku 1885 První výrobek se značkou Rover byla tříkolka vyráběná firmou Starley & Co. Sutton v Coventry v Anglii v roce 1883.
Společnost založili průmyslník John Kemp Starley a jeho přítel William Sutton roku 1878. Starley předtím pracoval u svého strýce, Jamese Starleyho (označován jako otec obchodu s bicykly), který začal s průmyslovou výrobou šicích strojů a v roce 1869 přešel na výrobu jízdních kol. náhled|Reklama na bicykly 'Rover' J. K. Starley & Co. Ltd
V první polovině 80. let 19. století byly dostupné bicykly poměrně nebezpečné. Vyráběly se tzv. vysoká kola a tříkolky. J. K. Starley se však zapsal do historie tím, že v roce 1885 začal s výrobou bezpečného bicyklu dnešního typu, jenž nazval Rover. Na rozdíl od předchozích velocipédů měl tento typ bicyklu poháněné zadní kolo převodem přes dvě ozubená kola podobné velikosti, která byla hnána řetězem. Toto řešení bylo mnohem stabilnější než předchozí návrhy u vysokých kol s přímým náhonem. Někdejší britský časopis Cycling Magazine uvedl, že kola typu Rover "zavedla novou světovou módu" a tento jejich výraz byl použit po mnoho let v reklamě firmy. Starleyho Rover je obvykle popisován historiky jako první rozeznatelně moderní jízdní kolo. V roce 1889 se společnost přejmenovala na J.K. Starley & Co. Ltd. a v druhé polovině 90. let konečně na Rover Cycle Company Ltd.
Motocykly Rover
V roce 1899 John Starley dovezl některé z prvních motocyklů značky Peugeot z Francie na experimenty a další vývoj. Jeho prvním projektem bylo kolo Rover z jeho vlastní výroby osazené motorem z těchto motocyklů. Před dokončením projektu však Starley předčasně zemřel v říjnu 1901 ve věku 46 let a obchod převzal podnikatel H. J. Lawson. náhled|vlevo|Motocykl Rover z roku 1912 Společnost poté v listopadu 1902 vyvinula a začala vyrábět motocykl Rover Imperial. Měl výkon 3,5 k a originální konstrukci uspořádání nosného rámu, který byl tvořen čtyřmi trubkami ve tvaru připomínajícím diamant. Motocykl měl motor uprostřed a přední vidlice typu „springer“. Tato konstrukce předběhla svou dobu. Díky nadstandardní síle rámu se zdvojenou přední vidlicí a také díky kvalitnímu zpracování povrchu se do roku 1904 prodalo přes tisíc motocyklů Rover. V následujícím roce však Rover výrobu motocyklů zastavil a soustředil se pouze na jejich původní výrobek, "bezpečný bicykl". V roce 1910 byl však návrhář John Greenwood pověřen vývojem nového motocyklu s motorem 500 cm³ a 3,5 k s pružinovými zdvihátky, magnetem Bosch a inovativní konstrukcí ozubeného hnacího řetězu. Dále byl vybaven karburátory Brown and Barlow a odpruženými vidlicemi Druid. Tento nový model byl uveden v roce 1910 na výstavě Olympia show a prodalo se ho více než 500 kusů.
náhled|Rover 500cc z roku 1920
Rover mimo jiné dodával ruské carské armádě během první světové války motocykly s motory 499 cm³. Na konci války se společnost začala zaměřovat na výrobu automobilů, ale Rover i nadále vyráběl motocykly s motory o obsahu 248 cm³ a 348 cm³ s rozvodem OHV a také s motory společnosti JA Prestwich Industries, včetně 676 cm³ motoru typu V-Twin. V roce 1924 Rover představil nový lehký motocykl s motorem o obsahu 250 cm³, kde motor a převodovka byly umístěny společně v jediné konzoli. Stroj měl světla vpředu i vzadu a nový design bubnových brzd.
Špatný odbyt způsobil, že Rover ukončil v roce 1924 výrobu motocyklů a soustředil se výhradně na výrobu automobilů. V letech 1903 až 1924 Rover vyrobil více než 10 000 motocyklů.
První automobily Rover náhled|Rover, 1905 náhled|vlevo|Rover Six z roku 1910 stál v té době 155 liber náhled|vlevo|Rover 8HP z roku 1904
V roce 1888 Starley navrhl automobil na elektrický pohon, ale model nikdy nebyl zaveden do výroby. Tři roky po Starleyho smrti v roce 1901 a následném převzetí firmy H.J. Lawsonem, Rover začal vyrábět dvoumístný automobil Rover 8, který navrhl Edmund Lewis a byl založen na automobilu Daimler, který Lawson zakoupil. Lewis však na konci roku 1905 společnost opustil a začal pracovat pro firmu Siddeley-Deasy. Jeho místo v roce 1910 převzal další konstruktér, Owen Clegg, který přišel od automobilky Wolseley a začal s prvním přepracováním sortimentu. Krátkodobé experimenty s motory s šoupátkovými rozvody u nového modelu Rover 12 byly opuštěny a v roce 1912 byl představen nový model Rover 12 (1912–1923) poháněný vodou chlazeným dvouválcem o objemu 1600 cm³ s postranními rozvody a Rover 14 (1924) poháněný vodou chlazeným řadovým čtyřválcem o objemu 1800 cm³ s rozvody stejné konstrukce. Tyto modely byly tak úspěšné, že prodeje všech ostatních modelů klesly a na chvíli se Rover držel obchodní politiky "jednoho modelu". Clegg však nakonec v roce 1912 odešel do francouzské společnosti Darracq.
Během první světové války Rover vyráběl motocykly, nákladní automobily založené na automobilech značky Maudslay a v neposlední řadě jejich vlastní konstrukci automobilu vycházející z návrhů automobilky Sunbeam.
Restrukturalizace a reorganizace společnosti Obchody v průběhu dvacátých let poměrně vázly a společnost nebyla schopná vyplácet dividendy od roku 1923 až do poloviny roku 1930. V prosinci 1928 předseda správní rady doporučil akcionářům, aby díky značným ztrátám v letech 1923–1928 společně s náklady na uvedené období v rámci reorganizace snížili hodnotu kapitálu společnosti o 60 %, což se také stalo.City Notes. Rover's 60p.c. Capital Loss. The Times, Monday, Dec 03, 1928; pg. 23; Issue 45066High Court Of Justice. Chancery Division., The Times, Tuesday, Feb 12, 1929; pg. 5; Issue 45125
náhled|vlevo|1936 Rover 10 náhled|Rover Tourer, 1926
V průběhu roku 1928 byl podnikatel Frank Searle jmenován výkonným ředitelem a měl dohlížet na ekonomické zotavení společnosti. Searle byl dříve vedoucím inženýrem ve vývoji lokomotiv a měl mnoho zkušeností i s automobilovým průmyslem u firmy Daimler a nejnověji byl výkonným ředitelem britské letecké společnosti Imperial Airways. Na jeho doporučení byl Spencer Wilks přeložen z Hillman Motor Car Company jako generální manažer a jmenován v roce 1929 do představenstva Roveru. V tomto roce také Searle, ve snaze ušetřit peníze, oddělil od Roveru společnost Midland Light Car Bodies, která se zabývala výrobou karoserií a instruoval Roberta Boylea a Maurice Wilkse aby navrhli nový malý vůz.
Tak v roce 1931 vznikl Rover Scarab s dvouválcovým vzduchem chlazeným motorem do V uloženým vzadu. Verze dodávky byla sice prezentována na autosalonu Olympia, ale do výroby se nedostala. Během této doby byl představen i model Rover 10/25 s karoserií od firmy Pressed Steel Company. Karoserie byla společná s modelem automobilky Hillman, vozem Minx. Rover byl v těchto dobách velkým zastáncem velmi lehkých karoserií systému Weymann, které ale najednou vyšly z módy a rostla poptávka po lesklých karoseriích a více zakřivených tvarech. Karoserie Weymann zůstala v nabídce továrny až do roku 1933.
Frank Searle a Spencer Wilks nastavili reorganizaci společnosti tak, že se snažili nabízet luxusnější automobily pro zámožnější klienty, kteří chtěli něco "lepšího" než byl Ford nebo Austin. V roce 1930 se ke Spenceru Wilksovi připojil i jeho bratr Maurice Wilks, který byl zaměstnán také v Hillmanu jako hlavní inženýr. Spencer Wilks zůstal u firmy až do roku 1962 a jeho bratr do roku 1963.
Společnost vykázala v roce 1929 a 1930 zisk, ale s hospodářským poklesem v roce 1931 byl Rover znovu ve ztrátě ve výši 77 529 £ a v roce 1932 již ve výši 103 000 £. Představenstvo se rozhodlo pro ještě větší reorganizaci a to mělo v roce 1933 za následek zisk ve výši 46 000 £.The Rover Company, Substantial Trading Profit, High Quality Of Company's Cars The Times, Tuesday, Oct 10, 1933; pg. 21; Issue 46571 Nové montážní provozy v Austrálii a na Novém Zélandu byly uzavřeny.
Frank Searle opustil představenstvo ke konci roku 1931, svou práci již totiž odvedl.
V návaznosti na úspěchy jako byla porážka vlaku Blue Train (vlak jedoucí z Londýna až do Ventimiglia v Itálii) v roce 1930, bratři Wilksovi ustavili Rover jako společnost s několika evropskými pobočkami se zárukou, kterou poskytovala vláda (tzv. Royal warrant – královská záruka) orientovanou na vyšší střední třídu a klienty z řad prominentů a celebrit.
Druhá světová válka a pokusy s plynovou turbínou náhled|Turbínový motor Rover Power Jets W.2 v muzeu Midland Air Museum. Tento design byl později použit pro motory Rolls-Royce Derwent. Koncem roku 1930, kdy se bezpečnostní situace v Evropě začala zhoršovat a svět mířil k Druhé světové válce, britská vláda zahájila znovuvyzbrojovací program a v rámci tohoto programu začala výstavba tzv. "stínových" továren. Výstavba byla placena vládou, ale personálně byly provozovány soukromými společnostmi. Dvě takové továrny byly postaveny i pro Rover. Jedna v Acocks Green, oblasti v Birminghamu (provoz zahájen v roce 1937) a druhá, větší v Solihull (provoz od roku 1940). Obě továrny se zabývali výrobou leteckých motorů a koster letadel. Původní hlavní továrna na Helen Street v Coventry byla těžce poškozena bombardováním v roce 1940 a 1941 a už nikdy v ní nebyla plně obnovena výroba.